Dřevo je mnohostranně použitelný materiál, což při neřízené exploataci lesů ve středověku vedlo k tomu, že přirozená obnova lesů nestačila k jejich zachování. Osvícení vládci reagovali na úbytek lesů jejich legislativní ochranou, tresty za jejich poškození a nepovolené těžby dříví. Život ale potvrdil, že pasivní ochrana lesů, byť vynucovaná drakonickými tresty nevede k cíli, pokud nelze dříví ničím nahradit. Proto vzniklo v době kritického nedostatku dříví lesnictví, jehož cílem bylo vytvořit dlouhodobou rovnováhu mezi produkcí a spotřebou dříví – v soudobé terminologii: dosáhnout trvale udržitelného rozvoje.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Je to tam dost podobný, skutečná těžba i etát je stále pod přírůstem, jen se mění smrk za buk, jako tady.
https://www.bundeswaldinventur.de/weham-2023-bis-2062/das-potenzielle-rohholz-aufkommen-noch-viel-holz-zu-erwarten
" WEHAM odhaduje průměrný potenciální výnos surového dřeva na 80,6 milionu m³/rok nebo 7,5 m³/ha*rok napříč všemi porostními patry pro roky 2023 až 2062. Smrk se nejvíce podílí na potenciálu surového dřeva s 41 %, následuje buk s 31 %, borovice s 20 % a dub s 9 % "
" Oficiální statistiky těžby dřeva ukazují průměrnou roční těžbu 63 milionů m³ za roky 2013–2022. Skutečnou těžbu však podhodnocují. Zpětný výpočet údajů o těžbě provedený Thünenovým institutem tento rozdíl opravuje a ukazuje těžbu 74 milionů m³/rok. BWI odhaduje těžbu 73 milionů m³/rok. "
Jinak řečeno - fricek těží 75 milionů a vykazuje jen 65 mil - ale dle inventarizace může těžit minimálně 80 milionů.
Tak nějak to bude i tady. Dřeva hafo, jen ho řezat.
https://www.forstpraxis.de/mehr-laub-weniger-nadel-der-waldumbau-veraendert-deutschlands-holzvorraete-23807
Přeci se mění dle platného LHP a ten vychází ze zásoby - těžko věřit, že byl dvacet let konstatní.
Těžební možnosti se v čase měnili - tím jak odumírali lesy na emise a naopak novou výsadbou - lesů výrazně přibývá, tak výměnou listnáčů za smrk a naopak.
Když blábol, tak pořádnej....
Chybou je, že etát je numero, stanovené na základě věku porostů (více méně reálný, i když se porosty tzv. omlazovaly při každém novém zařízení) a legislativně stanoveného obmýtí (rozpětí daného vyhláškou) od doby ministra Hruzíka (vyhl. č. 13/1978 Sb.) bez ohledu na skutečné přírůsty (etát dlouhodobě na cca 70% CPP).
Došlo tak k prodloužení obmýtí z cca 80 - 100 let na průměrných cca 115 let, čímž se dlouhodobě nevytvářela plochy mladých porostů a lesy zestárly (s negativními důsledky pro jejich ochranu a obnovu).
Další závažnou skutečností je, že v plánech jsou zásoby podseknuty - podle výsledků Národní inventarizace lesů I bylo před čtvrt stoletím v lesích o cca 50% kubíků více (!!), než podle plánů a osnov.
Takže přetěžby oproti etátu ano, oproti skutečným zásobám a přírůstům nikoliv. Pokud by byly vytěženy zásoby nejstarších porostů, nic by se nestalo.
Jenže!
Současný způsob stanovení etátu, tedy maximální celkové výše těžeb na 10 let z rozhodnutí úřadu (proto "etát"), je v době už nejen státního vlastnictví lesů, mírně řečeno, pěkná pitomost - v nejstarších porostech se etát napočítá, v mladších, zdravějších a kvalitnějších vytěží.
Výše těžby má být jenom a pouze věcí vlastníka lesa. Stát, resp. jeho úředníci do toho nemají kecat. Stanovení etátu les neochrání před kořistěním, na to jsou jiné nástroje, v zákoně definované a naprosto dostačující. Tak jako v Německu či Rakousku. Tím ale nezpochybňuji potřebu hospodářského plánování v lese - do určité výměry je to zbytečný luxus, od určité výměry nezbytnost. Pro vlastníka, nikoliv úřednictvo.
Ano, doba dřevěná bude končit. Ne proto, že by se hodně těžilo. Ale co, jak a kde se těží – zůstávají přestárlé porosty, často poškozené, méně kvalitní a prosvětlené s nižší hektarovou zásobou, těží a rabují se kvalitnější porosty čerstvě dospělé s potřebou nižší zalesňovací povinností po těžbě. Se sníženým zákonným obmýtím to ještě nějakou dobu vydrží. Aby byla práce pro nakoupené harvestory. Potom ale přijde zlom, až do těžební zralosti dospějí dnes plošně hluboce podnormální lesy středního věku a lesy mladé.
Vědět toto politik národohospodář, kterých se nám od dob Václava Klause nedostává, umožnil by zakládání porostů dřevin s kratším obmýtím třeba tím, že např. douglaska a smrk by nebyly dnes tzv. na indexu a nehonily bychom se za ukládáním uhlíku a vyhlašovaných nových a nových velko i malo plošných chráněných území. Ten buk, vysazovaný v hojném počtu ve velkých sponech, to nevytrhne.
" Roční těžby a jejich odchylky od etátu :
V roce 1997 už byly těžby nad etátem, a stále rostly."
Takže žádnej průměr za celé období - pak by musel rovnat i těžbu za celé období.
Protože jestli kdysi byli těžby pod "průměrem" tak to bylo ve skutečnosti taky nad tehdejším etátem a opačně.
Etát roste téměř každej rok - s vyšší teplotou, hustším zápojem, douglaskou a červeňákem - a vyšší zásobou - jak uvádíte.
Když někdo porovnává hrušky z jabkama, neměl by z toho dělat závěry.
Jestli - tak srovnávat těžební možnosti, očištěné od rezervací, se skutečnou těžbou s vyřešením načítání majetků bez LHP a nelesního dřeva.
To co tam je sčítáno a odečítáno není žádná matematika, ale čirá demagogie.
Aspoň tady u nás, vyjma pár buků, jsou staré porosty - borovice, modřín, jedle, dub - ty nejkvalitnější - a , sice asi neroste produkce v kubíkách, rozhodně ale v korunách roste zásadně.
Vláknina nikoho nevytrhne.
Vlastník nepěstuje kubíky, ale prachy a je mu prd po papírnách a peletárnách.