Zdroj: Českobudějovický deník
Datum: 13.03.2007
Podtitulek: MŮJ NÁZOR
Autor: Václav Kinský
Rubrika: publicistika
Pocházím z českého lesnického rodu, jsem ředitelem lesnického nakladatelství a vydavatelství, v lesnictví pracuji od roku 1990, vystudoval jsem Střední lesnickou technickou školu v Písku a Lesnickou fakultu VŠZ v Brně. Nemám ve zvyku reagovat na články, nicméně po přečtení článku Růženy Š. ze 6. března v Jihočeském deníku nemohu jinak. Pokud bych totiž tak neudělal, mohli by mne, krom rouhavého tvrzení neodbornice Růženy Š., povolat na "boží soud" všichni moji lesničtí předkové, můj dědeček a tatínek zejména, ale i tisíce dalších, kteří s láskou pěstovali a lesnicky obhospodařovali české lesy, tedy i ty šumavské
Drtivá většina území NP Šumava jsou původně hospodářské a obhospodařované, tedy činností člověka ovlivňované lesní porosty. Nehodnotím, jakými proveniencemi smrku v extrémní době po zpracování velké větrné a sněhové kalamity tehdejší schwarzenberští lesní hospodáři zalesňovali. Ale dávno předtím již bylo v šumavských lesích běžně, dle tehdejších norem a nařízení, lesnicky hospodařeno (jak uvádí např. Der Böhmerwald - Natur und Mensch, J. Wenzig, J. Krejčí, Praha, 1860 a další archivní prameny). Nikoho v historii ale nenapadlo zacházet s národním bohatstvím, tedy s šumavskými lesy tak, jaknámto nyní ukazuje několik nadšených laiků a chalupářů. Tedy nakládat s bývalými hospodářskými lesy a dřevní hmotou jako se zbytečným odpadem, který nás svými rozkladnými procesy přivede do oblasti "seriózních vědeckých argumentů - tedy do pestrého ekosystému lesa", jak tvrdí ve svém článku Růžena Š.
Není to však nic jiného než hazard, který prospívá pouze těm, kteří za peníze daňových poplatníků chtějí - zjednodušeně řečeno - uzavřít obrovské území Šumavy životu a pozorovat Boha, jak hospodaří Takhle se ovšem nerouhám já, to Růžena Š. z Č. Budějovic. Je jasné, že ke studiu přírodních procesů je nutné používat reálná území a ne laboratorní podmínky. Nicméně, proč na tak rozsáhlých a často naprosto nelogických územních celcích?
Jak mohu sledovat v tisku, zhusta si pan Just, pan Bláha a další berou do úst a do svých propagačních materiálů citáty z Váchala, Klostermanna a dalších znalců Šumavy. Spisovatelé, dovolávajíce se "staré Šumavy", však věděli, že tuto krajinu obývali a obhospodařovali lidé, kteří tu žili, a nebýt šílených dějinných souvislostí, pravděpodobně by žili doposud. Vzývali staré časy tak, jako jiní občas glorifikují například staré mocnářství.
Pokud bychom však trvali na zcela vážném a neliterárním vyvolávání ducha "staré Šumavy", měli bychom co do činění s popírači dějinných souvislostí, s popírači odbornosti českého lesnictví a moudrosti předků. V tom případě by bylo dobře s nimi otevřeně bojovat jejich zbraněmi - tedy tendenčními a neodbornými, o to však častějšími výroky v médiích. To českým lesníků není vlastní.
Dnes nejde jen o Šumavu, jak správně na stejné straně Jihočeského deníku uvádí senátor Tomáš Jirsa, dnes jde o území dalších lesních komplexů, které je kůrovec - zejména při neobvyklém generačním vývoji několika stadií najednou v období posledních pěti let - schopen napadnout. Stačí se jen poučit o rozsahu doletu takového škůdce.
Vážená Růženo Š., přečtěte si něco o Bohu a kůrovci, prosím. Přečtěte si něco o mimoprodukčních funkcích lesa a o poměrech ploch chráněných území a hospodářských lesů třeba právě v Bavorsku a srovnejte s údaji v ČR. A nechte při zachování úcty k odborným znalostem lesy lesníkům, silnice silničářům a Šumavu Šumavákům
Václav Kinský, Matice lesnická, Písek
Ilustrační foto archiv Deníku
Vyšlo také v: Českokrumlovský deník, Jindřichohradecký deník, Písecký deník, Prachatický deník, Strakonický deník, Táborský deník
