Smrky pomalu mizí díky vysazování původních stromů. Vysazování je ale pomalé a proměna Jizerek tak potrvá ještě desítky let.

Smrkové lesy „kam jen dohlédneš” z Jizerských hor mizí, Lesy ČR chtějí navíc v následujících letech vysadit dalších tři čtvrtě milionu původních dřevin. Podle ochranářů ale přeměna jizerskohorského lesa postupuje pomalu. Do podoby, v jaké jej znali před staletími naši předci, prý potrvá ještě desítky let.

Lesy ČR napravují v Jizerských horách škody vzniklé sázením monokultur přes dvacet let. Lesníci se zaměřují především na to, aby vedle sebe rostly proměnlivé druhy stromů různého stáří. A do několika let vysázejí v Jizerských horách na ploše téměř 3000 hektarů další sazenice původních jizerskohorských dřevin. „Celkem půjde o více než tři čtvrtě milionu kusů buku, smrku, jedle, javoru, jeřábu, jilmu a dalších druhů dřevin. Součástí projektů není jenom výsadba nových stromků, ale také další péče o ně, jako ožínání, ochrana proti zvěři, prořezávky a další,” vypočítal Svatopluk Sýkora, generální ředitel Lesů ČR.

Oněch 30 kilometrů čtverečních je přitom jen zlomek rozlohy lesní půdy CHKO Jizerské hory. Ta se rozprostírá na 274 kilometrech čtverečních. Doba, kdy v celých Jizerkách porostou původní dřeviny, nastane spíše až za desítky let. „Sázení ostatních dřevin než smrků se výrazně navyšuje. Přestože to je řádový posun proti stavu před dvaceti lety, tak to pořád podle našeho názoru nestačí, mělo by to být rychlejší,” upozornil Jiří Hušek, šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory.

Lesy uvádějí, že plochu, kde rostly takzvané náhradní dřeviny, tedy převážně smrky, se už podařilo snížit přibližně na polovinu. Místo nepůvodních dřevin lesníci vysazují ty, které vypěstují ze semen sebraných v Jizerských horách. Do sázení dávaly vlastní peníze. Ročně v Jizerských a Krušných horách 80 až 100 milionů. Ty stačí na obnovu lesa v rozsahu 600 – 700 hektarů. V posledních letech jim výrazně pomáhá i Evropská unie, sázení se zrychlí. „Díky projektům se počítá s nárůstem rozsahu zalesnění v Jizerských a Krušných horách na zhruba 800 hektarů ročně. Jizerské a Krušné hory se postupně přibližují podobě, kterou měly ještě v první polovině minulého století,” doplnil Svatopluk Sýkora.

Přestože ještě původní listnáče v Jizerkách nedominují, za dvacet let už lidé změny vidí. „Živě si pamatuju, jak stromy zničené zplodinami, hlavně na návětrné straně, vypadaly. To, jak se Jizerky dokázaly vzpamatovat a obnovit, je pro mě malý zázrak. Ještě před dvanácti lety byl kopec Jizera místem hrůzy, dnes tam skoro člověk nenajde zničený strom. Příroda se nadechla,” myslí si pětasedmdesátiletý pamětník Jan Rezler z Jablonecka.

Podle Jiřího Huška postupuje obnova původních dřevin pomalu také proto, že se lesníci drží striktně Lesního zákona, který ukládá vysazování minimálních počtů zpevňujících dřevin. Zároveň si uvědomuje, že vysazování listnatých stromů je mnohem dražší. Lesníci jich musí vysadit na hektar více. Pokud je neochrání před zvěří, ta je zničí. A myslivecká lobby, díky které se daří držet vysoké stavy zvěře, je silná.