Do bývalého vojenského prostoru Milovice na Mladoboleslavsku se začínají vracet divoké včely. Žijí samotářsky a potřebují holou zem nebo staré stromy, zarostlý terén jim nesvědčí. Rezervace velkých kopytníků Milovice je proto pro ně vhodným místem, k čemuž napomáhají i takzvané hmyzí hotely. Tyto budky, naplněné suchým dřevem, jsou zatím instalované na dvou místech, uvedla dnešní zpráva ochranářské společnosti Česká krajina.
Dříve byly divoké včely velmi rozšířené, dnes je nahradily cíleně chované včely medonosné. Krajina, ve které žijí velcí kopytníci, je pro divoké včely vhodná, vznikají na ní totiž místa s obnaženou zemí. V rezervaci Milovice, která vznikla v bývalém vojenském prostoru, žijí zubři, praturové a exmoorští koně, kteří se podobají původním divokým koním žijícím v Evropě.
Včelí hotely, které vypadají jako budky obsahující suché a proděravělé dřevo, instalovali vědci na dvou místech, na pastvinách u Milovic a u Benátek nad Jizerou. Podle Dalibora Dostála z České krajiny se do nich už stahují první včely. Návštěvníkům hotely umožňují, aby samotářské včely viděli přímo při hnízdění. Žihadla se přitom bát nemusejí.
„Včely samotářky na člověka neútočí. Žihadlo používají pouze v krajním případě. Stejně jako včely medonosné i samotářské včely po bodnutí žihadla umírají, na rozdíl od nich je však v péči o potomstvo nemá kdo nahradit. Proto zbytečně neriskují," uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR, které na tomto projektu s rezervací spolupracuje.
Podle tiskové zprávy České krajiny žilo dříve na českém území zhruba 650 druhů včel, s hospodářským tlakem na využívání krajiny však začaly z přírody mizet. Nyní přežívají hlavně na místech, jako jsou okraje cest, lomy, pískovny či vyjeté koleje od traktorů. K hnízdění jim slouží také suché dřevo, které v přírodě nejprve obsadí brouci. Poté, co do něj vyvrtají chodbičky, může se stát domovem včel samotářek.
