Několik suchých let za sebou začíná ohrožovat jehličnaté lesy v níže položených oblastech Pardubického kraje. Lesní správci letos pozorují usychání smrků i borovic. Deštivé jaro podle nich situaci nezachránilo.
I když letošní jaro je poměrně deštivé, lesníci řeší zdánlivě nečekaný problém. Stromy nemají dost vody a usychají.
„Není to kalamita, ale máme stále větší podíl souší. Vláhový deficit je značný, na stromech je vidět, že jsou stále oslabenější, letošní začátek jara je sice skvělý, ale vláha v zemi není dlouhodobě," uvedl ředitel společnosti Městské lesy Chrudim Zdeněk Odvárka. Suchem oslabené stromy jsou náchylnější k napadení kůrovcem. „Máme obavy, co přijde," uvedl Odvárka.
V níže položených oblastech Pardubického kraje začínají mít lesníci starosti nejen o smrkové, ale i borovicové lesy, které by teoreticky měly být mnohem odolnější. Vidí za tím dopady několika suchých roků, přičemž zejména rok 2015 byl extrémní. „Je to nastřádaný problém z minulých let, který se teď deštěm nevyřeší. Potíže máme především v níže položených porostech, je z toho zvýšená těžba," uvedl František Neznaj, lesní správce Lesů ČR v Nasavrkách.
Odborníci připouštějí, že pokud jde o vláhu, jsou na tom východní Čechy z dlouhodobého pohledu špatně. Zatímco například na západě země mezi loňským dubnem a zářím napršelo nadprůměrné množství vody, v Královéhradeckém a Pardubickém kraji to bylo jen kolem 70 procent normálu. „Stav hladin podzemních vod i vydatnost pramenů je pod normou v celé republice, avšak východní Čechy se bohužel zcela vymykají," řekl před časem Radek Čekal, vedoucí oddělení hydrologických předpovědí Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.
Někteří majitelé lesů věří, že jediný účinný způsob, jak se bránit suchu, je výsadba listnáčů, které jsou odolnější.
„Samozřejmě se musíme o lesy bát, jehličnany budou kvůli suchu v níže položených oblastech mizet. Vysazujeme listnáče, protože to je asi jediná obrana. Když mně vichřice v roce 2008 připravila o 3,5 hektaru lesa u Smrkového Týnce, tak jsem na stejném místě z 80 procent vysázel duby a buky," uvedl Vít Novák z Rabštejnské Lhoty.
Městské lesy Chrudim by měly podle existujících pravidel vysazovat minimálně čtvrtinu listnáčů a jedle bělokoré, ve skutečnosti jdou ještě dál. Od roku 2010 listnáče a jedle tvoří podle firmy už 51 procent výsadby. „Vysazujeme dvakrát tolik listnáčů a jedle, než nám nařizuje zákon. Samozřejmě náklady za zalesnění jsou dvakrát takové," řekl ředitel společnosti Městské lesy Chrudim Zdeněk Odvárka. Firma se tak chce pomalu přibližovat k původnímu bukojedlovému porostu. Zatímco v hluboké minulosti tvořil buk v městských lesích asi 40 procent stromů, nyní je to necelých sedm. A smrk, který by přirozeně měl desetinové zastoupení, je nyní na 53 procentech. Obrat lesníků k listnatým stromům však nedělá žádnou radost lesním školkám. „Všichni chtějí obrovské množství listnáčů a nechtějí smrk a borovice. Museli jsme zlikvidovat miliony sazenic, o které není zájem a které se přitom pěstují dva až čtyři roky," uvedl Ladislav Němec, ředitel společnosti Lesoškolky sídlící v Řečanech nad Labem. Ten nevěří, že je správné při hospodaření v lesích zavrhnout jehličnany. Ekonomicky se podle něj podobný postup nevyplácí. „Dá se postupovat i jinak. Hrozně málo se například používá směsi jehličnanů," uvedl.
Odvárka připouští, že může být sporné snažit se vrátit porosty do původního stavu. „Pokud se změní klima, pak i původní skladba porostů už nebude optimální. Ale určitě bude lepší než ta, kterou máme dnes," uvedl.
Lesní správce František Neznaj je přesvědčen, že po pár suchých rocích není na místě mluvit o mizení jehličnanů. „Vůbec bych si netroufl dělat takový soud," uvedl.
