Romana Lehmannová, moderátorka
I doba, po kterou je letos zaznamenán nedostatek půdní vláhy, je rekordní. Na téměř třetině území celého Česka chybí voda od začátku roku. Experti varují, že to bude mít dlouhodobý dopad také na stromy, i při zlepšení situace se navíc může projevovat po několik let. Na jihu Čech teď hlavně břízy a jasany vypadají tak, jako by byl už podzim.
Miroslav Svoboda, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Stromy sázené, ať už do lesa nebo do volné krajiny, obzvlášť, pokud ta výsadba proběhla na jaře, tak v letošním roce to vypadá, že bude extrémní mortalita všech nově vysázených stromů, pokud se o ně někdo přes sezónu nestaral a nezaléval je, což samozřejmě v lesích není možné, takže to zase ukazuje to, že ten náš způsob hospodaření v lesích založený na umělé obnově není úplně vhodný a že se mnohem víc musíme spoléhat na přirozenou obnovu a na stanovišti původní druhy dřevin. A zároveň je potřeba říct, že my jsme si část toho problému zavinili i sami, protože podobně jako na zemědělské půdě, i na lesní půdě a v lesích došlo v minulosti k extrémnímu odvodnění, protože vlastně ta voda dřív představovala problém pro produkci a vlastně to odvodnění způsobuje mnohem rychlejší odvod a vysychání té krajiny. Takže, přestože jsme v některých lokalitách, například v Národním parku Šumava dělají revitalizace rašelinišť, tak velká část lesní půdy, podobně jako zemědělské půdy, je odvodněná, a my bychom potřebovali vlastně změnit ten náš přístup k té krajině a mnohem lépe zadržovat vodu v té krajině, a to nedokážeme pomocí velkých přehrad, ale potřebujeme pracovat vlastně s každým kouskem půdy a na každé, na každé té malé prostorové úrovni se snažit maximálně tu vodu v té krajině zadržet a zpomalit její odtok z té krajiny.
Celou videoreportáž najdete zde.
