Projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny postoupilo do dalšího kola diskuzí. Poslanci se budou nyní zabývat pozměňovacími návrhy svých kolegů. Zatímco některé navrhované změny mají vést k lepší ochraně divočiny, jiné ji chtějí naopak oslabit a uvolnit ruce developerům, upozorňují ochránci přírody.
Ti vítají navržené změny, které upřesňují směřování národních parků k větší „divokosti". Text novely, tak jak jej předložila vláda, podle nich totiž nezaručuje, že se skutečně podaří v nejbližších letech dosáhnout toho, aby byla velká část parků ponechána přírodním procesům.
"Novela jasně říká, že národní parky jsou tu proto, aby chránily divokou přírodu a nerušený průběh přírodních dějů na jejich převažujícím území. To je určitě dobře. Nerozumím ale, proč neříká do kdy, a zároveň umožňuje příštím ministrům, aby místa ponechaná divočině dokonce zmenšovali," uvedl Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA. Převod lokalit do bezzásahové zóny by se tak i po přijetí novely v původním znění mohl legálně odkládat další desítky let.
Poslanec Jiří Junek (KDU-ČSL) proto ve svém pozměňovacím návrhu doporučuje v zákoně uvést konkrétní termín, do kterého by měla být převedena polovina národního parku do zóny divoké přírody. Takovou lhůtu obsahuje například zákon o Národním parku Bavorský les. Pro každý park by podle Junkova návrhu měla být stanovena také minimální rozloha této zóny, aby nedošlo k jejímu zmenšování. Zároveň navrhuje zakázat rozprodej veřejných pozemků na celém území národních parků.
------------------------------------------------
var sklikData = { elm: "sklikReklama_35509", zoneId: 35509, w: 600, h: 190 };
------------------------------------------------
"Jedno vím jistě. Od národních parků očekávám, že co nejvíce ochrání přírodu před lidskou činností a tím ji dělají přitažlivou a zajímavou. Krajina a příroda národních parků má být jedinečná, má nám předvádět, co dokáže sama se sebou. My lidé pak do této krajiny máme co nejméně zasahovat a jen se s pokorou a tiše dívat a vnímat. Zároveň také vím, jak nechci, aby národní park vypadal. Nemá to být kulturní krajina plná sportovišť, rekreačních objektů, zábavních center. Krajina, z níž si každý může urvat svůj kus jen pro sebe," zdůvodňuje Jiří Junek své pozměňovací návrhy.
{_:FotkaR:2465636:Šumava a Krkonoše už nyní patří podle ČSÚ k místům s vysokou intenzitou bytové výstavby v ČR}
Dosavadní text novely podle ekologických aktivistů stále umožňuje rozprodej veřejných pozemků v zastavěných a zastavitelných územích obcí. „Stát se tak připravuje o klíčový nástroj, jak regulovat výstavbu v národních parcích," vysvětlují svůj postoj. Typická rozvolněná výstavba v horské krajině, například na Šumavě, svádí k široce pojímanému zastavitelnému území, připomíná Jaromír Bláha. „To že tam stát vlastní pozemky je v podstatě jedinou účinnou kontrolou nad tím, že se ty pozemky nezastaví," dodává. Zároveň uznává, že i text novely z pera ministerstva výstavbu oproti dnešnímu stavu už částečně omezuje.
Další předložené návrhy by ale podle ochránců přírody vedly spíše k oslabení ochrany přírody a popírají samotný smysl existence národních parků. Poslanec Petr Bendl (ODS) navrhuje zrušit předkupní právo státu k pozemkům v národních parcích, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách. Tato změna by usnadnila rozprodej lukrativních pozemků v nejpřísněji chráněných přírodních lokalitách. Šumava a Krkonoše přitom už nyní patří podle ČSÚ k místům s nejvyšší intenzitou bytové výstavby v ČR.
Poslanec Jan Zahradník (ODS) by z novely vyškrtl úsilí o zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů jako základního cíle národních parků a dovolil provádět lesnická opatření i v nejcennějších přírodních zónách parků.
"Lesy v národních parcích nepotřebují neustálou lidskou péči, existovaly zde desetitisíce let před lesnictvím, a proto je třeba jim ponechat prostor pro samovolný vývoj. O lesích nemůžeme uvažovat v měřítku let ani svých krátkých lidských životů. Proto by v národních parcích neměl vůbec platit lesní zákon, který popisuje jen krátkodobé cíle ekonomického významu lesa," oponuje Jakub Hruška, předseda platformy Vědci pro Šumavu.
{_:Fotka:2465634:Omezení výstavby na přírodně atraktivních místech je ostatně nutné i pro zachování té atraktivnosti samotné, podotýká Ladislav Miko}
Předložená novela zákona navíc ochranu přirozeného vývoje lesa zeslabuje, když ji omezuje pouze na zónu přírodní a přírodě blízkou. „V zóně soustředěné péče o přírodu naopak vyžaduje zasahování proti škůdcům podle lesního zákona platného v hospodářských lesích. Části této zóny mají ovšem v budoucnu přejít do zón přírodě blízkých nebo přírodních, proto by péče o ně neměla být svázaná lesním zákonem," míní aktivisté. Ani to by však podle nich neznamenalo, že by se v těchto zónách proti kůrovci nezasahovalo. O způsobu a míře zásahu by ale měla rozhodovat správa parku, tak jak je tomu podle nyní platného zákona.
Podle Jakuba Hrušky navíc není pravda, že by bezzásahový les ohrožoval hydrologický cyklus krajiny. Analýza dat z Šumavy ukázala, že se hydrologický režim na Šumavě ani po změně managementu vůbec nezměnil „Z hlediska odtoku jsou klíčovým parametrem ne dospělé zelené stromy, ale to, co se děje v půdách," vysvětluje. A místní půdy zůstaly neporušené.
Jednání o novele zákona o ochraně přírody a krajiny poslanci po několika vystoupeních přerušili. Poslanecká sněmovna bude o návrzích jednat znovu pravděpodobně na přelomu května a června.
------------------------------------------------
Jaká mají být nová pravidla pro národní parky? Mají být jednodušší a směřovat k bezzásahovosti
------------------------------------------------
Hnutí Duha připomíná, že důležité je nejen změní zákona, ale i jeho vymahatelnost. A zmiňuje například spor Správy NP Šumava, obce Rejštejn a developera ohledně výstavby na místě zaniklé obce Zhůří. Podle milovníků divočiny je škoda, že obce vnímají ochranu přírody především jako omezování jejich rozvoje a ne jako příležitost. Více informací v rozhovoru s přírodovědce Pavlem Kindlmannem Že ochrana divočiny způsobuje na Šumavě nezaměstnanost, je nesmysl.
{_:FotkaR:2465645:Hnutí Duha připomíná, že důležité je nejen změní zákona, ale i jeho vymahatelnost}
Omezení výstavby na přírodně atraktivních místech je ostatně nutné i pro zachování atraktivnosti samotné, podotýká Ladislav Miko, bývalý ministr životního prostředí. „Jedním z nejatraktivnějších území v některých evropských zemích, například ve Španělsku, byly přírodní a polopřírodní části pobřeží. Když tam jdete dneska, tak jste v podstatě na panelákovém sídlišti. Investovaly se do toho ohromné peníze, protočily se miliardy, vystavěly se tam turistická zařízení a dneska je tam problém dostat turisty," uvádí příklad, ze kterého si mají vzít české parky ponaučení.
Divoká příroda je podle jeho slov tou nejcennější dlouhodobou hodnotou, nenahraditelným zdrojem inspirace a informací, zdraví, spirituality, rekreace či vlastní i národní identity. "Tvrzení, že si nemůžeme dovolit takové nemateriální hodnoty zachovat ani na několika setinách rozlohy našeho státu, je absurdní. Mimo jiné také zcela opomíjí potřeby a požadavky miliónů našich občanů, kteří o ně stojí a mnohokrát to již dali politikům najevo. Politickou vůli by neměly tvořit jen peníze a krátkodobé zájmy. Proto věřím, že poslanci nakonec ochranu divoké přírody podpoří," uzavírá.
Zdeňka Vítková
