Vláda schválila návrh nového zákona o Národním parku Šumava. Pro Šumavu ten nejlepší dárek. A také pro mě. I z toho prostého důvodu, že vláda svůj zákon poslala do poslanecké sněmovny 24. dubna, kdy slaví svůj svátek Jiří, tedy i já. Lidová pranostika říká, že na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Žádného jsem ještě letos neviděl, zato vylezlo několik jiných škůdců, kteří o plánované podobě zákona hlásají úplné nesmysly.

Na veřejnosti se objevují různé dezinformace o tom, jak tento návrh zákona zlikviduje vzácnou šumavskou přírodu, jak se na většině území národního parku otevřou dveře developerům k výstavbě hotelů, sjezdovek a golfových hřišť. Nic z toho ale není pravda!

Návrh zákona z dílny Ministerstva životního prostředí ČR má dvě zásadní pozitiva. Prvním je konkrétní definice turistických tras, které jsou v podobě přílohy součástí zákona. Druhým je konkrétní návrh zónace, tedy podoba zón ochrany přírody, kde je mimo jiné přesně definováno, kde se smí a nesmí kácet. Návrh zónace má především tu obrovskou výhodu, že již byl projednaný a dohodnutý se šumavskými obcemi a s Radou Národního parku Šumava, což je konzultační orgán správy parku, tak jak nám ukládá Zákon o ochraně přírody a krajiny.

Čistě hypoteticky, civilizační rozvoj je možný právě ve třetí zóně, která má podle zákona tvořit pouze 5 procent rozlohy parku a to ještě výhradně podle územních plánů šumavských obcí. Toto území tvoří pouze zlomek celé třetí zony. Jsou to desítky, maximálně sto hektarů ze 68 tisíc hektarů z území národního parku. Tak se ptám, kde je onen obrovský prostor pro developerské projekty?

Navíc jsme před půl rokem požádali zanikající pozemkový fond, o převod všech evidovaných pozemků v prvních druhých i třetích zónách z území národního parku Šumava (mimo zastavitelné území obcí) na správu parku.

Specifikem Národního parku Šumava a vlastně unikátem v celé Evropě je to, že jeho nedílnou součástí je i 22 obcí. Podle některých názorů, by se území šumavských obcí mělo z národního parku vyjmout, aby se docílilo většího procenta první zóny z rozlohy celého parku. Jiní pro vyjmutí šumavských obcí argumentují odstraněním častých názorových střetů s ochranou přírody. Ani jedna ze šumavských obcí o nic takového nestojí. Všechny obce jsou hrdé na to, že jsou součástí národního parku. Něco takového můžou prosazovat jenom lidé, kteří na Šumavě nebydlí a nemají upřímný zájem na ochraně šumavské přírody a krajiny.

Mně a vedení správy parku, které tvoří lidé, jenž se v národním parku buď narodili, nebo na Šumavě více než 20 let žijí, pracují a vychovávají své rodiny, jde o to, aby se zachoval ráz krajiny a dobrý a zdravý prostor pro život místních lidí. Jsem rád, že správa parku má možnosti, kterými může jeho rozvoj ovlivňovat. I nově předkládaný návrh zákona tyto regulační mechanismy orgánům ochrany přírody zachovává. Územní rozvoj v národním parku bude vždy limitovaný ochranou přírody a to si každý uvědomuje.

Společně se šumavskými obcemi prakticky každý den hledáme taková řešení, která vedou jak k uspokojení obyvatel, návštěvníků tak především k zachování genia loci šumavské přírody i krajiny. Neznám žádnou šumavskou obec a žádné zastupitelstvo, které by si ze svého domova dobrovolně udělalo plošně zastavěnou oblast architektonicky nevkusnými megalomanskými stavbami. Na Šumavě již dnes některé obce vyhlásily stavební uzávěry.

Také proto jsou výkřiky o prostoru pro developery na Šumavě nesmysly a mediální zviditelňování některých lidí a organizací, kteří jsou dnes bez vlivu a kompetencí, což jim nevyhovuje a snaží se to i touto cestou změnit.

Autor je ředitel Správy NP a CHKO Šumava