Kraslicko – Proud desítek lidí si razí cestu těžkým terénem přes porosty kleče. Po státní hranici, přímo přes rašeliniště bez ohledu na silný déšť. Nejsou to ale běženci. Přes nepřízeň počasí se do srdce Velkého jeřábího jezera vydali účastníci přírodovědného semináře, který pořádá odbor životního prostředí Městského úřadu Kraslice.

Výprava do jednoho z největších krušnohorských rašelinišť byla součástí již osmého semináře, který v Kraslicích proběhl. „Původně jsem ani nepředpokládal, že tento rok seminář uspořádáme,” přiznal hlavní organizátor akce a vedoucí odboru Jiří Hejkal. „Státní správa je stále více přetěžována, je čím dál těžší najít čas na organizaci takové akce. Jenže lidé si seminář prostě vyžádali. Přihlásilo se na osmdesát účastníků.”

Tématem letošního semináře byla krajina kolem města Přebuz a hlavně přírodní rezervace Velké jeřábí jezero. „Ono vlastně o žádné jezero nejde. Je to jen rašeliniště s několika rašelinnými jezírky. Přesně tak, jak to původní staroněmecký název tohoto kraje říká,” vysvětlil geolog a přebuzský rodák Petr Rojík.„Ono to matoucí označení jezero je otrockým překladem německé zkomoleniny Kranichseee, jejíž původní význam byl mokrá krajina, kraj plný jezírek. Ochrana přírody je znatelná na zvyšujícím se počtu vzácných živočichů i rostlin. Přímo při exkurzi viděli účastníci porosty rosnatek a vzácné rostliny blatnice bahenní, jejíž nález překvapil i ostřílené biology. Ale není to jen příroda, co je třeba na Přebuzsku chránit.„Na Přebuzi je takový soubor původní architektury, jaký nalezneme jen v památkové rezervaci v Podkrkonoší,” uvedl Lubomír Zeman z Národního památkového ústavu. „Tak jde o významnou turistickou oblast. Přebuz je poklad, který by mohl být podobnou významnou zónou lidové krušnohorské architektury. Otevřela by se tak nová velká možnost rozvoje turistiky.”

Přestože je ochrana přírody v Krušných horách úspěšná, stále je tu jeden velký cíl. „Přebuzskem probíhá významný biokoridor, Krušnohorské plato je evropsky významná lokalita, nicméně v celých Krušných horách není vyhlášená žádná chráněná krajinná oblast, což je podivné,” posteskl si Jiří Hejkal. „V dřívějších dobách to nikoho nenapadlo, bylo tu hraniční pásmo a dolová území. V současnosti je návrh chráněné krajinné oblasti v Krušných horách prý politicky neprůchodný. Opravdu nevím, co si o tom máme myslet.”