U ekologického střediska Chaloupky znělo bubnování. Lesy jsou v ohrožení! Proto si tady připomněli svátek naší planety i tím, že ukázali, jak se les rodí a jaké stromy je vhodné do něj v této době sázet.
KNĚŽICE / Na některé možná čekal na Chaloupkách první strom, který v životě zasadili a jenž možná právě díky Chaloupkám nebude ale tou jejich poslední zasazenou dřevinou.
Takový byl hlavní cíl letošních oslav Dne Země na ekologickém středisku v bývalé collaltovské hájence na zalesněném vrchu nad Kněžicemi.
Námět na program letošní připomínky Dne Země na Chaloupkách přišel přímo z okolního lesa, přesněji řečeno od aktuální tamní populace kůrovce. Ten totiž množství stromů poblíž hájenky letos napadl, a tak musely být pokáceny. „Napadlo nás, že bychom mohli nový les vysázet s návštěvníky Dne Země. Sázíme tady ale bučinu, nikoli smrkový les, který tady dosud většinou je zvykem sázet. Smrky ale nepatří do naší nadmořské výšky. Tak jsme lidem dali sazenice buků a oni si strom zasadili a v budoucnu budou moci sledovat, jak jejich les roste," řekl vedoucí Chaloupek Martin Kříž.
Lidé si dokonce zaznamenávali, na které místo lesa svůj strom zasadili, aby mohli pozorovat jeho vývoj.
Celkem na Chaloupky přijelo 250 lidí. Mívají tu i dvojnásobek. Návštěvnost ovlivnilo počasí: ačkoli přes den svítilo slunce, ráno ještě sněžilo. „Jitro je bohužel rozhodující. Většina lidí se podívá ráno z okna, a když vidí, že sněží, přizpůsobí tomu svůj program," zalitoval rozmarů přírody Kříž.
Ačkoli sněhové přeháňky nahradil kolem poledne sluneční svit, chvílemi bylo nevlídno. Návštěvníci se mohli svézt v koňské bryčce a zahřát hned několika způsoby. Jedním z nich bylo například řezání polena ruční kanadskou pilou či hod kládou.
Tvaroh jen v pohádce?
Za to jim náležela vydatná svačina, třeba chleba s tvarohem. „Nabízeli jsme i dřevorubeckou kuchyni a podle řady tradičních pohádek je právě chleba s tvarohem klasickým jídlem dřevorubců. I když já osobně moc nevěřím, že tomu tak někdy skutečně bylo," smál se Kříž.
Lidé mohli ochutnat produkty ekologického zemědělství, palačinky s tvarohem, vydatný guláš nebo třeba domácí sýr a zapít ho pivem z nedalekého minipivovaru. Den Země zahájilo představení brněnského divadla Kufr, které přivezlo pohádku v pojetí, jež dohromady kloubilo znakovou i běžnou řeč. „Pro děti bylo takové divadlo zábavné i poučné," míní Kříž.
V příštích letech tedy smrkový les v okolí Chaloupek obohatí listnáče. Smrk je totiž vysokohorská dřevina, která je zvyklá existovat ve výškách od sedmi set metrů výše.
Existuje i ekotyp smrku, který žije na bažinách, ale ten, který je rozšířen skoro všude v oblasti Vysočiny, patří podstatně výše. Jak se dnes otepluje, ženou ho podmínky přirozeně ještě dál do kopců.
„A protože se otepluje, mají se smrkem lesníci nyní velké problémy, protože když je sucho, množí se kůrovec, stromy jsou nemocné, padají za větru. Problémy, jako jsou nyní na Šumavě, budou brzy po celé republice. Smrk se v našich klimatických podmínkách pěstuje proto, že rychle roste a dává dobře využitelné dřevo, ale ve smrkových monokulturách žije málo zvěře, zato se tam rychle šíří nemoci a množí škůdci. Proto se snažíme vracet do krajiny buky a jedle, poblíž našeho střediska jsme vysázeli také javory, třešně nebo duby," popsal Kříž.
Dřevo a les byly mottem i dalších aktivit Dne Země na Chaloupkách. Uvnitř střediska lidé vyřezávali ze dřeva, učili se vyrobit píšťalku, na kraji lesa odlévali stopy lesní zvěře.
Program odpoledne doplnil koncert jihlavské skupiny Radimova kapela Karel, s níž si mohli návštěvníci zajamovat. Své modely motocyklů a aut z nalezených elektrosoučástek vystavil jako příklad originální recyklace Jan Beránek z Moravských Budějovic.
Ve vedlejším sále mohli lidé sledovat filmy o Šumavě a propagaci lesa. Avizované stříhání ovcí bylo pro onemocnění střihače přesunuto na jiný termín: tím je Ovčí den 25. září.
