Příští týden se definitivně rozhodne, jak velká plocha na Šumavě zůstane ponechána svému osudu. Zřejmě to bude 22–23 procent z rozlohy parku, ministerstvo se správou debatovalo ale i o 26 procentech.

ŠUMAVA Napětí mezi šumavskými obcemi, správou parku a ministerstvem znovu po roce roste. Starostové vesnic v národním parku se cítí podvedeni.

Ministr životního prostředí Richard Brabec jim v únoru při své první návštěvě rezervace slíbil, že bude dodržovat vyjednané dohody o plochách, které budou ponechány svému osudu. Obce se s parkem i aktivisty dohodly, že divoká příroda bez zásahů člověka bude na 22 procentech rozlohy parku s tím, že čtyři další procenta ploch budou sice také nejpřísněji chráněny, ale bude se v nich zasahovat proti kůrovci. Tyto „nárazníkové zóny” měly být okolo Kvildy, Českých Žlebů, Horské Kvildy, Srní či Prášil.

Ministerstvo teď při debatách se správou parku zauvažovalo i o radikálnější variantě. Rovnou vyhlásit bezzásahové území na 26 procentech rozlohy bez výjimek.

Přitom požadavky ekologických aktivistů jsou ještě ráznější: ponechte divočině okamžitě polovinu parku.

Vyrazíme před ministerstvo, varuje starosta Schubert

Mezi těmi, kdo se dozvěděl o jednání mezi parkem a ministerstvem, byl i předseda Svazu šumavských obcí a starosta Modravy Antonín Schubert.

„Dozvěděl jsem se o ústním příkazu náměstka ministra Vladimíra Dolejského, že bezzásahová zóna má být 26 procent. Správa parku už začala přepočítávat plochy. Potvrdil mi to ředitel národního parku Jiří Mánek i náměstek Miroslav Böhm. Ministerstvo nemělo ani snahu s námi debatovat, přitom nám ministr sliboval, že dohody dodrží. Vytratila se korektnost a to způsobem, který nemá za dvacet let obdoby,” komentoval Schubert.

Doplnil, že obce svolávají svůj sněm a chtějí využít veškeré občanské, právní i ústavní možnosti urychleně reagovat. „Pokud ministerstvo nebude ctít dohody s regionem, nezbyde nám, než se sbalit, nasednout do autobusu a vyrazit do Prahy před ministerstvo,” říká odhodlaně starosta Schubert.

Ministerstvo okamžitě začalo krizi hasit. Mluvčí resortu Petra Roubíčková plány na 26procentní bezzásahovou zónu označila za „pracovní historické debaty”, o kterých ministerstvo už rozhodně nemluví. „Pořád vycházíme z platné dohody, neuvažujeme o 26 procentech,” řekla včera Roubíčková.

Ředitel šumavského parku Jiří Mánek se snažil situaci zklidnit. Odmítl, že by dostali příkaz vypočítat bezzásahové plochy větší, než bylo s obcemi dohodnuto, a tvrdí, že odborníci z parku ministrovi vypracovali několik návrhů, které ale domluvenou plochu nezvětšují. Definitivní podobu bezzásahových zón ministr schválí příští týden.

„Ministerstvo nás rozhodně do ničeho netlačí. Je pravda, že jsme na pracovní bázi diskutovali možnosti rozšíření i zúžení bezzásahovosti na základě odborných podkladů. Na ministerstvo jsme odeslali několik variant, které se pohybují okolo 22 a 23 procent rozlohy. Diskutovali jsme i o variantě 26 procent,” prohlásil Mánek.

Náměstek ministerstva Vladimír Dolejský včera mluvil podobně. „Odmítám, že bych někoho tlačil do 26 procent. Pracovně se debatovalo o hodně číslech, teď mám ale na stole návrh počítající zhruba s 22 až 23 procenty,” řekl.

O slovo se co nevidět přihlásí i ekologičtí aktivisté, kteří naopak bezzásahovou plochu parku chtějí daleko větší, než jsou všechny dosavadní návrhy. Sami prosazují, aby park okamžitě ponechal polovinu území přírodním procesům. Tedy zhruba 34 tisíc hektarů. „Na tento požadavek existují odborné podklady. Pokud se tak nestane, budeme chtít vědět proč. Podali jsme to jako připomínku,” uvedl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

***

FAKTA

Rozdělení zón

v národním parku

Současný stav

1. zóna 8 807 hektarů (12,9 %)

2. zóna 55 885 hektarů (82,1 %)

3. zóna 3 372 hektarů (4,9 %)

Navrhované dělení

1. zóna 17 745 hektarů (26,1 %)

2. zóna 46 990 hektarů (69, 1%)

3. zóna 3 329 hektarů (4,9 %)

Zdroj: Národní park Šumava