Čím doma topíte? Pokud bydlíte v nějaké menší obci, určitě jste už vzali v úvahu, nakolik je topení dřevem výhodné. Dřevo jako palivo je právě mimo velká města stále oblíbenější, i když také v nich podle možností zájem stoupá. Kromě důvodů romantických k tomu vedou i důvody ryze praktické.

 

Říká se, že ten, kdo topí dřevem a sám si ho zpracovává, se ohřeje hned několikrát. Spočítali jste si, jak často mu může projít jedno polínko rukama? Když porazí strom, dřevo naloží a dopraví domů, tam nařeže a naštípe, naskládá a uloží k proschnutí, pak donese ke spálení a nakonec jím přiloží. Je to docela namáhavé a není divu, že se při těchto pracích slušně zahřejeme. Aby ale naše úsilí nebylo zbytečně velké, zkusíme si rozmyslet, jak a s čím na dříví jít.

 

====SAMOVÝROBA JE NEJLEVNĚJŠÍ ====

 

Zásobovat čerstvým dřevem se musíme s předstihem, protože palivové dříví musí nějaký čas schnout. Jeho cena mimo topnou sezonu bývá také podstatně nižší. Proschlé dříví si pochopitelně můžeme pořídit také, ale vyjde nás podstatně dráž. Z uvedeného vyplývá, že máme v zásadě dvě možnosti, jak si dřevo pořídit. Je to takzvaná samovýroba v lese či koupě dřeva již přichystaného, ať už se jedná o čerstvé, nebo proschlé od zpracovatelů.

 

V druhém případě to máme jednodušší, ale měli bychom si ověřit, o jakou jde kvalitu a nakolik je nabízené palivové dříví proschlé. Můžeme koupit od lesních závodů prostorový metr (v tom případě bude dřevo zřejmě čerstvé), nebo si ho pořídit v obchodech s topivy či hobby marketech.

 

Jestliže si chceme pořídit dřevo samovýrobou, musíme se nejdříve domluvit s majitelem lesa či jeho správcem. Nejčastěji to zřejmě bude obec či lesní správa, jejíž příslušný lesní hospodář označí místo, na němž lze těžit, a množství dřeva, které je možné zpracovat. Zájemce dřevo těží na vlastní náklady i nebezpečí. Zároveň mu bývá určena i doba, kdy může dřevo těžit, aby nerušil lesní zvěř; délka je dána množstvím dřeva. Lístek, na němž je vše vypsáno, poslouží i jako povolenka k vjezdu (trasu určuje hospodář) pro předem dané vozidlo.

 

Levnější je takzvané čištění lesa po průmyslové těžbě, například harvestory. Zcela zdarma bývá sběr klestí, ovšem pozor, klestí má větve jen do určitého průměru, nad něj se pak jedná o obchodovatelné hroubí, za nějž se už musí platit. Je lepší si vše domluvit s místní lesní správou než později řešit nedorozumění.

 

====BEZPEČNOST PŘI KÁCENÍ ====

 

K samovýrobě dřeva potřebujeme nejen potřebné nářadí a prostředek k odvozu, měli bychom mít i nějaké zkušenosti. Výdej povolení by měl být vázán na poučení o bezpečnosti práce, v praxi to však může být jen formalita. Úrazů v lese je stále dost a dost a vyplývají především ze zanedbání bezpečnostních pravidel. K nim patří práce nejméně ve dvou lidech, nošení bezpečnostních pomůcek, brýlemi a rukavicemi počínaje a ochranným oděvem spolu s botami s kovovou špičkou konče. Oděv by měl mít výrazné barevné prvky, aby nejen spolupracovník dobře věděl, kde se momentálně nacházíme, ale upozorníme tím i náhodné kolemjdoucí.

 

Samotné kácení je nutné nejdříve naplánovat. Pod to spadá vytyčení bezpečnostní zóny, jež by měla odpovídat nejméně dvojnásobku výšky káceného stromu. Pak určíme směr, kterým chceme strom položit. Musíme vzít v potaz takové faktory, jako je sklon terénu, náklon stromu samotného, hustota porostu v okolí nebo jeho těžiště, které může být hodně posunuto ovětvením či množstvím sněhu na větvích samotných. U většiny stromů zkušený pracovník určí takzvaný přirozený směr pádu, my bychom se měli o totéž pokusit také.

 

Strom může být rovněž narušen, ať už popraskáním, nebo hnilobou. Před kácením musíme uklidit jeho nejbližší okolí od porostu či od sněhu ? jednak nám to usnadní práci, jednak umožní bezpečně uniknout z dosahu při pádu kmene, který nemusí odpovídat našemu očekávání. Dodržet vyhlédnutý směr nám umožňuje zářez směrového klínu, který by měl sestávat z vodorovného řezu zhruba do pětiny až třetiny průměru kmene a řezu šikmého, jenž se s vodorovným spojí pod úhlem třiceti až pětačtyřiceti stupňů.

 

Z druhé strany vedeme hlavní řez asi tak do poloviny výšky zářezu směrového. Nikdy jej nesmíme zcela dokončit, protože takzvaný nedořez (asi 4 centimetry podle průměru stromu, u tenčích než 30 cm postačí o šířce asi 3 cm) nám povede pád kmene do potřebného směru; proto musí být také po celé délce stejně široký. Pomoci si můžeme klínem, který zároveň uvolní list pily, nebo dřevorubeckou lopatkou. Nesmíme zapomenout vyjmout pilu ihned, jak se hlavní řez začne otevírat, a odstoupit do bezpečné vzdálenosti.

 

====ODVĚTVENÍ A PŘEŘEZÁNÍ ====

 

To je jen jeden ze způsobů, kterými lze strom pokácet, v zásadě pak nejjednodušší. Na méně přístupných místech, která vyžadují větší zkušenosti, by lesní hospodář neměl kácení povolovat. Jestliže nastane nějaký problém, například strom zůstane ?sedět? na pařezu, měli bychom raději přijmout pomoc někoho zkušenějšího. I proto je lepší, když budeme v lese nejméně ve dvou a jeden zůstane, aby zabezpečil nejbližší okolí.

 

Teď nás čeká další práce a tou je odvětvení. Není to tak jednoduché, jak se zdá. Při práci s pilou bychom se neměli ohýbat, spíše pokrčit nohy. Nejlepší pracovní výška pro odvětvování je v oblasti mezi pasem a koleny ? nikdy nepracujeme s pilou nad úrovní ramen! Stojíme stabilně, za chodu pily se nepřesouváme, při pohybu na delší vzdálenost musí být aktivována řetězová brzda. Neřežeme ani horním koncem lišty, hrozí zpětný vrh rozběhnuté pily.

 

Bezpečnostních pravidel je mnohem víc, ale pro nedostatek místa je shrňme do jednoho: nespěchejme a mysleme na to, co děláme a co chceme udělat. Pak musíme přistoupit k přeřezání. Nejdříve odhadneme pnutí a začneme řezat na straně, kde předpokládáme sevření pily zhruba do třetiny tloušťky kmene. Jestliže jen náš předpoklad správný, poznáme to. Řez dokončíme z druhé strany. Počítejme s pohybem kmene a stůjme stranou, vždy výše po svahu.

 

====ZKUSME SI ?JEŽKA? ====

 

Čerstvé dřevo musí proschnout, získá tím na výhřevnosti. To už jsme si uvedli. Jak ale na to? V žádném případě nejsou k prosychání vhodné uzavřené prostory, jako například sklepy. Nařezané a naštípané palivové dřevo také nemůžeme ukládat přímo na zem, potřebuje nějaký rošt, na němž bude alespoň deset centimetrů nad podkladem. To, že by mělo být naštípané, má svůj důvod ? suší se rychleji a kvůli odparu vody se také kusy dřeva ukládají kůrou dolů.

 

Ideální k uložení je větraný dřevník, který kdysi patřil ke každé pořádné chalupě. Dnes si ho ani nemusíme stavět, ke koupi jsou prefabrikované. Idylický obrázek chalupy obložené i kolem okýnek dřevem představuje dobrý nápad jen v případě, že objekt celoročně obýváme, a hlavně v něm topíme. Jinak se nám mezi stěnami a uloženým dřevem bude držet vlhkost a úkryt zde najdou i nechtění obyvatelé.

 

Dřevo můžeme s trochou šikovnosti uložit někde volně v závětří do tvaru jakési kupy či homole. Na severu Čech tomuto útvaru říkali ?ježek?, u německých sousedů, kde to je také zvykem, pak ?die Holzmiete?. Je to staletími prověřený způsob. Na rovný kruhový (průměr okolo dvou metrů podle množství dřeva) podklad klademe naštípaná polena jako paprsky. Uprostřed větších ?ježků? by měl bý zaražený kůl.

 

Polínka klademe tak, aby pokud možno tenčím koncem směřovala ke středu. Po několika vrstvách je svážeme chvojím tak, aby rozvětvení bylo zachyceno právě o středový kůl. Je to nutné, protože při vysychání dřevo pracuje a celá stavba by se mohla sesunout. Nejsme-li si jisti náklonem polínek směrem dovnitř, můžeme je oklestěnými větvemi vypodložit kolem dokola. Do prostřední části můžeme polínka sypat bez ukládání.

 

Celý ?ježek? by měl být vysoký asi tak, kam dosáhneme. U vrchu pak polínka po obvodu proložíme častěji, aby vytvořila jakousi kopuli. Tu pak zakryjeme plachtou, svázaným chvojím či doškem. S dobře postaveným ježkem nic nepohne a dřevo v této vzpomínce na minulost vydrží několik let.

 

====S ČÍM SE DO DŘEVA PUSTÍME ====

 

Na zpracování dřeva potřebujeme příslušné nářadí. Jestli se pustíme do samovýroby, budeme určitě potřebovat motorovou pilu, sekery a přívěsný vozík na odvoz. Spočítejme si, zda se nám vyplatí techniku koupit, či vypůjčit. Ostatně ještě nedávno byla motorová pila přepychem a na dřevo se chodilo s rámovkou nebo v lepším případě s kaprem a sekerou. Motorové pily a sekery vybírejme především podle toho, k čemu jsou určeny (viz malý přehled).

 

Zpracování vytěženého dřeva vyžaduje další techniku. Opět přijdou na řadu pily a sekery, ale můžeme si vypomoci i štípačkami na dřevo, ať už vertikálními, nebo horizontálními. K řezání mohou přijít vhod kolébkové pily, a jestliže se spolehneme na pilu řetězovou, pak místo klasické kozy různě důvtipně řešené stojany.

 

====ŘETĚZOVÉ PILY ====

 

Benzinové motorové pily jsou dobrou volbou do lesa, protože mají dostatečný výkon a jsou nezávislé na zdroji. Profesionální, které jsou konstruovány pro každodenní práci, v našem případě nebudeme brát v úvahu, vybereme si mezi takzvanými farmářskými či hobby modely.

 

Farmářská třída je vhodná pro přípravu dřeva v případě, že se jím zásobujeme po celý rok, hobby třída pro občasné využití. V prvním případě by měla pila mít obsah motoru mezi 40 a 50 kubickými centimetry a délku lišty do 45 centimetrů. Hobby pila je pak s obsahem motoru do 40 kubických centimetrů s lištou o délce 35 cm.

 

Elektrická motorová pila je závislá na přívodním kabelu, a proto ji využijeme především na práci v okolí domu. Délka lišty bývá okolo 35 cm. Její výhodou je tišší provoz. Řetězové pily akumulátorové mohou posloužit jako doplněk, nikoli k přímé práci u těžby dřeva. Pracujeme-li s pilou častěji, určitě oceníme kvalitnější zpracování značkových strojů, které se projeví například nižšími vibracemi a snadnější údržbou. V každém případě musí mít vybraná pila doběhovou brzdu.

 

====SEKERY ====

 

Sekery se dělí na více druhů. Univerzální se bude hodit na doplňkové práce - příprava třísek či menších polínek. I tak ale bude lepší štípací sekera s hmotností okolo 1 kg a délkou topůrka od 45 cm. Na velké špalky budeme potřebovat sekeru s hmotností okolo 2,5 kg a délkou topůrka přibližně 90 cm. Sekera, které se říká kalač, je vhodná ke zpracování těžko štípatelného dřeva. Topůrka dřevěná v poslední době nahrazují ta z vyztuženého polyamidu s protiskluzovým povrchem rukojeti.

 

====ŠTÍPAČKY DŘEVA ====

 

S naštípáním velkých polen pomohou štípačky dřeva. Mohou být horizontální nebo vertikální, s elektrickým nebo spalovacím motorem, jenž pohání hydraulický okruh. Horizontální mají většinou nižší výkon a jsou určeny k příležitostné práci, vertikální lze používat denně. Obdobně to platí pro motor - spalovací mají štípače robustnější a mohou pracovat i přímo v lese.

 

K rozštěpení polena slouží klín, jenž je součástí výbavy štípače, u některých štípačů je navíc čtyřramenný nebo (u výkonných strojů) dokonce šestiramenný, pracovní stůl by měl být polohovatelný pro štípání různých délek polen.

 

====KOLÉBKOVÉ PILY ====

 

Ke zpracování dřeva doma se výborně hodí kolébkové pily, jež jsou při řezání hrubé kulatiny na jednotlivá polena v zásadě bezpečnější a rychlejší než pily řetězové. Při výběru se řídíme jejím výkonem, který by měl odpovídat množství dřeva, jež hodláme během roku zpracovat.

 

====SAPINY A DALŠÍ ====

 

Při kácení využijeme rovněž kácecí lopatky, které pomohou k nasměrování podříznutého stromu i k jeho obrácení. Můžeme použít také různé klíny - podtínací, dorážecí, štípací, jejichž název prozrazuje způsob použití. Při časté práci v lese oceníme i různé obracáky, sapiny a kleště.

 

----

 

=====KOLIK DŘEVA POTŘEBUJEME?=====

 

* Na **příležitostné** přitápění - 8 PRM na sezonu

* Na **pravidelné** topení - 15 až 25 PRM podle velikosti objektu

 

----

 

=====TIP REDAKCE=====

 

**Topíte-li doma jen v krbu či krbových kamnech spíše příležitostně, vyplatí se nákup volně loženého dřeva (SPRM nebo VLM), které není třeba dále zpracovávat.**

 

----

 

=====KTERÉ DŘEVO KOUPIT?=====

 

//Palivové dříví je měkké a tvrdé. Měkké se hodí více na zátop, tvrdé se pak častěji používá do krbů a krbových kamen. Pozor, výhřevnost dřeva se zvyšuje s jeho vysycháním, proto je nutné čerstvé nechat určitou dobu proschnout. Údaje o výhřevnosti na jeden prostorový metr jsou orientační.//

 

====Dřevo měkké====

 

* **Topol** schne 1 rok, dřevo se dobře štípe, ale zároveň velice rychle hoří. **Výhřevnost 1400 kWh/PRM**

* **Lípa** schne 1 rok, dobře se zpracovává, dobře, ale rychle hoří. **Výhřevnost 1700 kWh/PRM**

* **Smrk** schne 1 rok, dřevo je oblíbené kvůli dostupnosti a obsahu pryskyřice, díky níž dřevo při hoření praská. Třísky jsou ideální na zátop. **Výhřevnost 1600 kWh/PRM**

* **Modřín** schne 1 rok, o něco pevnější dřevo než smrk, při hoření více kouří. **Výhřevnost 1700 kWh/PRM**

* **Borovice** schne 1 rok, hůře se zpracovává, jako palivo není v oblibě kvůli množství sazí. **Výhřevnost 1700 kWh/PRM**

 

====Dřevo tvrdé====

 

* **Dub** schne přes 2 roky, tvrdé a pevné dřevo hoří dlouho. **Výhřevnost 2100 kWh/PRM**

* **Buk** schne asi 2 roky, jeho dřevo s dobrou výhřevností se hodí do krbu. **Výhřevnost 2100 kWh/PRM**

* **Habr** schne 2 roky, dřevo má nejvyšší výhřevnost, ale zároveň je i drahé. **Výhřevnost 2200 kWh/PRM**

* **Bříza** schne 1 rok, ale hoří i vlhká, kůra se hodí na podpal, dřevo je žádané, protože nepraská a hoří jasným plamenem s dobrou výhřevností. **Výhřevnost 1900 kWh/PRM**

 

----

 

=====JAKÝ MÁME KOTEL? =====

 

Od letošního ledna už podle zákona o ovzduší č. 201/2012 Sb. přicházejí do prodeje pouze kotle na pevná paliva 3. třídy a vyšší; od ledna roku 2018 přijdou na trh výhradně kotle minimálně s ještě o jeden stupeň vyšší třídou. Ta se hodnotí podle kritérií, jako jsou účinnost, emise, bezpečnost i celková efektivita, a podle toho jsou tato zařízení rozdělena do pěti emisních tříd. Kotle tříd 1 a 2 s nízkou účinností a ručním přikládáním totiž umožňují spalovat různé odpadky a méně hodnotná paliva ? spaliny z nich pak obtěžují okolí.

 

Moderní kotle na tuhá paliva mají automatické přikládání a spalovat v nich něco jiného, než k čemu jsou určeny, je velice obtížné či přímo nemožné. Podle zmíněného zákona budou od roku 2016 muset všichni, kdo topí tuhými palivy, absolvovat každé dva roky povinné kontroly kotlů. Jejich majitelé také budou na vyžádání sami předkládat potvrzení (od ledna 2017) obecnímu úřadu, že kotel byl správně nainstalován a správně provozován, jinak jim bude hrozit citelná pokuta.

 

----

 

=====TIP REDAKCE =====

 

**Před přiložením nechme přinesené dřevo zejména v zimě ohřát, aby neochladilo zbytečně ohniště. Dobu, kdy ho v místnosti uchováváme, však zbytečně neprodlužujme, aby se z uloženého dříví nezačali líhnout nevítaní návštěvníci. **

----

//Článek vyšel v časopise [[http://www.mf.cz/produkty/bydleni-stavby-reality/Bydlení, stavby, reality]].//