Cizokrajné keře a stromy zaplavují parky v českých městech. Okrasa to sice je, ale tyto exotické druhy dřevin poskytují výrazně méně potravy zdejšímu ptactvu než původní druhy.
Na problém upozornila společnost Česká krajina, která se snaží vracet do zdejší přírody původní živočichy a rostliny. Do rezervace u středočeských Milovic například přivezla stáda praturů, divokých koní nebo zubrů.
„Kvůli sázení nepůvodních dřevin přicházejí o zdroje potravy místní druhy živočichů. Přestože to lidé často netuší, dokážou například domácí druhy keřů poskytnout svými plody potravu v průměru šestkrát většímu množství ptačích druhů než dovezené nepůvodní dřeviny," řekl ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
O cedrových refugiích, které jste zmínil, jsem nevěděl. Nicméně je evidentní, že pokud nedojde k opětovnému ochlazení a zvlhčení klimatu, může cedr krátkolistý či cedr libanonský (a někde určitě i cedr atlantský) zaujmout zcela spontánně nížinnou a pahorkatinnou niku nyní obsazenou o nic méně nepůvodním modřínem opadavým. Při těchto slovech samozřejmě vidí většina "standardních" lesníků rudě, ale to především proto, že nemají ani tušení o tom, že i modřín je u nás nepůvodní (nepočítáme-li velmi malou oblast v Jeseníkách) a nikde blíže než na dolní Visle se v poledové době neudržel.
Na rozdíl od modřínu ovšem žádný ze zmiňovaných cedrů neničí půdu kyselou depozicí.
Limitou je samozřejmě teplota, kdy poškození začíná pod -20 až -21 (dle druhu). Tento typ lesníků to zřejmě netuší, ale třeba na jižní Moravě (a pochybuji, že ve středních Čechách to bude jiné) takto nízké teploty nebyly od prosince 1996.
Je to tedy především o deficitu poznatků, proti kterým v případě některých poněkud tupých lesníků (a o nic méně tupějších ochranářů) bojujeme. Boj světla a tmy, poznání a nevědomosti!
Je třeba nevěřit každé hlouposti, kterou někdo napíše jen proto, aby se proslavil, ale přitom o tom prakticky nic neví a nemá co nového sdělit! Vistárii u nás prý nedozrávají semena. Opravdu? Proč ji potom z vlastních rostlin vysévám a ona mi klíčí? Trubač prý u nás nemůže být opylen a vytvořit lusky. Skutečně? jen v okolí mého bydliště (cca 1 km) jsem loni trubačů s tučnými, až 30 cm dlouhými lusky viděl několik. Olivovník nejde udržet ve volné zemi, prý ani s lehkým přitápěním. Originální myšlenka, ale já mám před domem skoro třímetrovou olivu, z níž sklízím dokonce i plody, a kterou budu za pár týdnů úspěšně odzimovávat - už po druhé.
Proto nevěřím "odborníkům", kteří se za ně pouze vydávají. Mnoho náčelníků, málo indiánů - a pravda bývá kolikrát někde úplně jinde:-)
Těmto lidem vadí akáty, javory jasanolisté či pajasany žlaznaté (mně taky), ale doslova genocidní ničení lesních půd smrkem v řádu tisíců kilometrů čtverečních nechávají bez povšimnutí.
A to dokonce i na chráněných územích!
Zajímalo by mě, kolik z těchto programových alarmistů si za život prošlo pouští a bídou "pravé" smrčiny někde v pahorkatině, a srovnali pak své dojmy s procházkou o pár set metrů či kilometr dále, ve zbytku doubravy či v bučině.
Cedry, cizokrajné duby, douglasky jim vadí, protože jsou "nepůvodní", ale smrky či modříny, které půdu devastují často mnohem více a nepůvodní jsou na většině míst rovněž, je nechávají v klidu!
Je to holt jiný svět, pane Knape. Protože tito lidé naprosto nechápou, že biodiverzitě lesní půdy někde na teplém chlumu v pahorkatině nevadí o nic více 3000 km nepůvodní cedr, než 500 km a / nebo 500 metrů nadmořské výšky nepůvodní smrk či modřín.
Nedokážu proto kopat ani za losnovce, ani za mažňákovce, protože jak sám vidíte, nejen mezi lesníky, ale srovnatelnou měrou i mezi ochranáři se vyskytují lidé poněkud mdlého ducha.
Proč? Protoze ona “puvodnost” je z podstatne části funkci v one době se vyskytujiciho klimatu. Pri klimatu měnícím se (at uz skokove, tj. rychlým ochlazením pri nástupu glacialu, nebo pozvolným oteplováním, jako nyní), se dynamicky mění i soubor dřevin nacházejících optimální či aspoň suboptimalni růstové podmínky.
Takto mohli napr. výzkumníci minulých stoleti jako původní identifikovat smrk v některých středních polohách Hercynika, kde dnes smrk masove ustupuje, s potenciálem přirozeného nahrazeni bukem a dubem. Tento proces probiha spontánně v cele střední Evropě a kurovcova kalamita je pouze jeho důsledkem, nikoliv příčinou.
Teorie puvodnosti nejsou dogmatem, ale pouze dobovou danosti. Nynější klimatické trendy ve střední Evropě (bavíme se o cca 150 letech) přirozene smrk ustupuje k severu a do vysokých hor. V pripade podmínek neovlivnenych tolik sparkatou zvěři by byl během několika staletí vytlačen ze středních horských poloh jedli a bukem. Doubravy se posouvají az k 600 m.nm., zatímco na jejich původních nejteplejších stanovištích ustupují ve prospěch lesostepi.
Existuji pouze dve možnosti pro dnešní lesnictví. Buďto půjde temto změnám vstříc a bude pěstovat dřeviny, které budou s nimi v souladu, nebo bude trvrdosijne lpet na pouckach davno minulých času, se všemi školami, které dnes uz vidíme. A to jsem nezmínil “puvodnost” antropicky podmíněnou, tedy v realu neexistující, avšak například u smrku na radě míst evidentní.