Zdlouhavý. Tak hodnotí jednotlivá biskupství postup při navracení majetku církvím. Několik dní po uplynutí původní lhůty, kdy měl být majetek převeden, je stav tristní. Podle Petra Stukbauera z českobudějovické diecéze hledají zodpovědné osoby záminky, aby restituční proces co nejvíce prodloužily a vrácení majetku ztížily, nebo dokonce jeho vydání znemožnily.

Státní pozemkový úřad (SPÚ), který spolu s Lesy ČR vyřizuje většinu žádostí v rámci církevních restitucí, uzavřel na konci června s církvemi 410 dohod o vydání majetku, výzev přitom obdržel téměř 3250. Za katolickou církev, které má připadnout většina majetku, jedná s SPÚ a dalšími úřady osm biskupství a samostatně i řády.

Nízký počet vyřízených požadavků potvrzují: „V současné době je nám fakticky vráceno 0,5 hektaru lesa ve Žďáru nad Sázavou a probíhají jednání o převzetí areálu na Zelené hoře,” říká tisková mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.

Podobná situace je i v případě českobudějovické diecéze, kde byl plně ukončen restituční proces pouze v 10 procentech případů, o něco lépe je na tom Biskupství ostravsko-opavské, kde bylo vráceno kolem 30 procent z celkového množství požadovaného majetku.

Přitom půlroční lhůta, v níž měly být dohody o navrácení majetku mezi církvemi a státem uzavřeny, skončila 30. června. Sněmovna ale minulý týden podpořila návrh ČSSD na prodloužení této lhůty o půl roku. Rychle dotáhnout církevní restituce je tak prioritou nové ředitelky SPÚ Svatavy Maradové. Proto také bylo v květnu přijato 130 nových zaměstnanců a ředitelka se nebrání dalšímu posílení. Zdlouhavé vydávání

„Dohoda o vydání majetku měla být dle zákona uzavřena do šesti měsíců od podání výzvy a my jsme první výzvy podávali v únoru roku 2013. V některých případech už tedy uplynul více než rok aniž by dohoda byla uzavřena,” stěžuje si na postup úředníků generální vikář Biskupství ostravsko-opavského Martin David.

A stejně jako tisková mluvčí litoměřického biskupství Jana Michálková považuje postup státu za pomalý a zdlouhavý. S průtahy nepočítali ani na olomouckém arcibiskupství. „Na druhou stranu to pro nás nepředstavuje žádnou zásadní tragédii,” říká smířlivě mluvčí Jiří Gračka.

Podle vedoucího restitučního oddělení českobudějovické diecéze Petra Stukbauera hledají zodpovědné osoby záminky, aby restituční proces co nejvíce prodloužily a vrácení majetku ztížily, nebo dokonce jeho vydání znemožnily. Rozhodne se u soudu

V případě zamítavého postoje státu nevylučují jednotlivá biskupství domoci se navrácení majetku soudní cestou. „Prověřujeme všechny možnosti, ale vzhledem ke složitosti tématu se zatím nebudeme blíže vyjadřovat,” sdělil tiskový mluvčí královéhradeckého biskupství Luděk Bárta. Podobně uvažují i další, chtějí však nejprve počkat, jak vydávání majetku ze strany úřadů dopadne. „Budeme se rozhodovat případ od případu,” podotýká Jana Michálková.

Naopak určitě u soudu skončí požadavky Řádu německých rytířů, mezi které patří i hrad Bouzov, který stát v květnu odmítl vydat (více čtěte  ZDE ). „Z těch podání, které se dělaly podle zákona o vyrovnání, se řádu nevrátilo nic,” tvrdí Mikoláš Černý, který německé rytíře zastupuje. Podle jeho slov však řád situace nepřekvapila a od začátku počítá s tím, že navracení majetku bude muset být řešeno soudní cestou. „Takže se vlastně čeká na to předpokládané zamítnutí a pak se začnou vznášet žaloby,” dodává Černý.