Praha 1. října (ČTK) - Církve a náboženské organizace požádaly dosud v 1368 výzvách o 38.020 pozemků, uvádí Státní pozemkový úřad (SPÚ) v přehledu zveřejněném na webových stránkách. Údaje jsou k 10. září. Státní pozemkový úřad eviduje 710 výzev žádajících o 17.059 pozemků, Lesy ČR mají 603 výzev, v nichž církve požadují návrat 20.152 pozemků. Ostatní úřady evidují 55 výzev s nároky na 809 pozemků.

Žádosti o navrácení polností a lesů církve podávají od ledna, největší nával žádostí byl zatím v červnu. "Predikci vývoje podávání výzev do konce roku 2013 nelze stanovit s vysokou spolehlivostí," uvedl SPÚ. Jeden z odhadů uvádí, že církve by mohly do konce roku podat ještě kolem 500 výzev. "Zkušenosti s podáváním žádostí do veřejných nabídek naproti tomu hovoří ve prospěch předpokladu, že dramatický nárůst počtu výzev může přijít v posledních měsících roku," podotkl ale také SPÚ.

Podle dřívějších vyjádření pozemkového úřadu by stát mohl církvím vrátit až 30.000 hektarů zemědělské půdy. Lesy ČR blokují pro restituce asi 142.000 hektarů lesních pozemků, což je zhruba 11 procent lesů, na kterých hospodaří. Církvím by se mohlo vrátit takřka 900 budov a staveb, z nichž více než 300 představují zemědělské objekty. Restituce se vztahují také asi na 120 bytových domů, tři kláštery, stejný počet zámků a několik set rybníků.

Státní pozemkový úřad dosud uzavřel nebo jedná o uzavření dohod na vydání 59 pozemků. Koncem září se objevila informace, že v rámci restitučního vydávání majetku církvím eviduje zatím dvě žádosti, u kterých je kvůli nejistému datu zabavení pozemků zpochybněno, zda jsou oprávněné. Týkají se půdy, kterou požaduje řád Maltézských rytířů v Praze Březiněvsi a benediktini z kláštera v Broumově. Rozhodným datem pro církevní restituce je den komunistického puče 25. února 1948.

Stát vyjednal církevní narovnání a změnu financování se 17 církvemi a náboženskými společnostmi, součástí je i postupné odstřižení placení duchovních ze státního rozpočtu. Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci.