Zastavěné pozemky, lesy, několik malých polí. To je majetek, který by podle dosavadních informací mohl být vrácen církvi na Třebíčsku.

TŘEBÍČ / Snad se bude jednat o heraltický les, možná o malá políčka ve Starči, či pozemek v Soukopově ulici v Třebíči... Takhle zatím vypadají střípky údajů, které jsou k dispozici. Týkají se majetku, jenž by měl vydán státem při restitucích komunisty zabaveného církevního majetku. „Jsme ve fázi shromažďování potřebných dokladů a listin, takže není možné hovořit o konkrétních případech,” vyjádřila se mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová. Seznamy majetku, který by mohl být vydán, zatím neexistují. Církev musí majetek vytipovat a požádat o jeho vrácení do konce tohoto roku.

První kontury už toto snažení odkrývá. Zřejmě největší majetek na Třebíčsku bude les mezi Zašovicemi a Heralticemi.

„Mělo by tam být celkem hodně lesa, ale jeho výměru zatím neznám. Je otázka, co z toho bude, protože se tam v poslední době intenzivně těží,” myslí si farář Jan Piler, který má na starosti farnosti v Kněžicích, Opatově a Heralticích. Jedné z jeho farností les historicky patřil.

Zjišťováním majetku, který by připadal v úvahu, se zabývá v případě Třebíčska právě brněnské biskupství. To je ale zatím na konkrétní informace skoupé. „Našim 451 farnostem by mělo být vráceno kolem dvou tisíc hektarů půdy. Jedná se převážně o lesy, malé celky orné půdy a nepatrné množství luk,” řekla mluvčí biskupství Jandlová.

Děkani a faráři však už přibližně tuší, o který majetek by se mohlo jednat.

Ví ale také, který majetek církvi patřil, ale bude jí za něj vydána zřejmě finanční náhrada, protože nemovitosti už nepatří státu. „V Třebíči jsou dva bytové domy, které se vracet nebudou, protože jsou v soukromých rukou. Podobné je to s pozemkem, kde stojí bývalý okresní úřad, a s místem pod zimním stadionem. Ten by v tomto případě patřil třebíčskému řádu kapucínů,” vysvětlil třebíčský děkan Jiří Dobeš.

Jeden ze zmíněných bytových domů je v Soukopově ulici, druhý v Třebíči Borovině. Jak je církev nabyla? „Bývalo to například tak, že majitel svou nemovitost církvi odkázal,” soudí Dobeš.

Třebíčská farnost může doufat v navrácení malých kusů lesa u železnice ve směru z Třebíče na Vladislava, či přibližně dvou hektarů polí u Starče. „Bylo tam pro faráře dříví na otop. Jenže dnes bude vydání lesa hospodářsky náročnější, než vydání pole. Pole můžeme vcelku jednoduše zase dál pronajmout třeba stávajícímu nájemci. Ale les, pokud je vytěžen, tak se bude moci kácet zase za osmdesát let,” řekl Dobeš.

Některý majetek by měl být vrácen církevním řádům, jenže v současnosti na Třebíčsku už žádný řád nepůsobí – kapucíni opustili Třebíč už před deseti lety. Za majetek, který stát církvi nevydá, budou jednotlivá biskupství dostávat peníze. Ty ale nebudou moci utratit. Měly by je investovat tak, aby z nich za dvacet let bylo na platy kněží, až na ně přestane přispívat stát.

Další zdroje bude muset církev získat vlastním hospodařením, či ze sbírek. „Navrácený majetek budeme spravovat v zásadě podobně, jako nyní, to znamená zejména pronajímat. Prodej nemovitého majetku není postup, který bychom v katolické církvi běžně používali,” uvedla mluvčí Jandlová.

Zmínila jediný konkrétní objekt, o jehož převedení do své správy chce církev prostřednictvím brněnské diecéze požádat: tím je slavný poutní kostel Zelená hora ve Žďáru nad Sázavou. „Také u něj však ještě dohledáváme potřebné listiny,” dodala Jandlová.

Biskupství zatím neví o tom, že by se na Třebíčsku mohlo jednat o majetek, který by církev v případě jeho vrácení mohla přímo prakticky využít – třeba parkoviště u kostela. Stát bude církvím vracet například majetek ve správě Lesů České republiky, či Pozemkového fondu.

Historický majetek církví, který však už dnes patří jiným vlastníkům, stát církvím zaplatí.

***

” Les, pokud je vytěžen, se bude moci kácet až za 80 let.