Myslivci, včelaři, lesníci, rybáři i zemědělci se bouří proti novele zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou připravuje a do konce března chce vládě navrhnout ministerstvo životního prostředí (MŽP).
V rámci ní se totiž má určit i seznam nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které by měly z naší krajiny zmizet.
Různým svazům se nelíbí, že MŽP dosud nezveřejnilo, jakých živočichů a rostlin se návrh má týkat. Obávají se, že ministerstvo chce jít nad rámec 37 invazních druhů vyžadovaných evropským nařízením.
V jediném dosud známém českém seznamu se objevil například akát, ořešák, kamzík, pstruh duhový nebo amur. Od tohoto seznamu se pak resort distancoval.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uklidňuje, že si nedovolí navrhnout zákaz druhu, který by podle něj šel proti zdravému rozumu. „Nestane se, že by na něm byl jakýkoli druh, na kterém bychom nedošli ke shodě," řekl Právu.
EU mezi zákazy zařadila například želvu nádhernou, nutrii říční, mývala severního, sršeň asijskou, střevličku východní (ryba) či hyacint vodní.
„Ministerstvo chce bianco šek"
Ředitel pro společnou zemědělskou politiku Agrární komory ČR Jiří Pondělíček pro Právo uvedl, že se seznamem EU a hubením zmíněných druhů zásadní problém nemá. Za nešťastný ale považuje přístup MŽP.
„Vadí nám, že resort usiluje o vytvoření národního seznamu nad rámec EU, aniž by nám řekl, co v něm bude," řekl Právu.
(Pokračování na str. 3)
Tažení proti nepůvodní fauně a flóře
(Pokračování ze str. 1)
„Chtějí po nás vlastně bianco šek, přitom nepůvodních druhů, které hospodářsky úspěšně využíváme, je řada," doplnil Pondělíček. „Takové jihočeské rybníky byly vytvořeny člověkem a byly v nich vysazeny nepůvodní ryby, kam patří vlastně i kapři. Nepůvodní jsou i brambory a kukuřice. Kdo tedy určí hranici, co se má hubit a co ne?" uvažoval Pondělíček. Podle něj není možné stihnout kvůli řadě připomínek předložit návrh tohoto zákona vládě do března, jak si to představuje ministerstvo.
Ichtyolog z Českého rybářského svazu Pavel Vrána upozornil na mlhavé definice nepůvodních druhů v novele zákona. „Lze jí vykládat volně i striktně. Pokud ji budu vykládat striktně, tak se to může týkat pstruha duhového, sivena amerického, tolstolobika, amura bílého, ale i kaprů a jeseterů. Jde o druhy, které žádnou škodu nepůsobí, běžně je vysazujeme a mají velký hospodářský význam," upozornil.
Také Bohumil Straka z Českomoravské myslivecké jednoty uvedl, že kolem novely zákona zůstává řada nezodpovězených otázek. „Vadí mi nejasná definice, co má být původní druh a co invazní. Nikde není psaný rok. Bude to druh, který tu je 25 let jako plzák španělský, sto let jako kamzík nebo i brambory, které tu máme 400 let, či bažant a kapr, kteří tu jsou 800 let? To není malování čerta na zeď, například v Jeseníkách chtěli v minulosti kamzíka vyhubit," podotkl.
Akát i švestka?
Strakovi přijde sporné, že o průběžném zařazování na seznam zákazů má rozhodovat většinou hlasů vláda, a není jasné, zda o druhy se zakážou na celém území, nebo jen v některých oblastech. „Navíc se odpovědnost hází na bedra majitele pozemků a počítá se i se sankcemi," dodal. Předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík se obává případných pokut. „Nevíme, jak změna dopadne na lidi. Znamená to, že ten, komu z ořešáku popadá listí na sousedovu zahrádku, bude označen za znečišťovatele životního prostředí a dostane za to pokutu? Hovoří se o povinnosti majitele strpět zásahy proti invazním druhům, ale zatím není jasné, co se tím rozumí a o jaké druhy má jít," podotkl.
Předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová uvedla, že se objevila snaha dostat mezi skupinu invazivních druhů akát, což považuje za nesmysl. Podle ní už stávající legislativa umožňuje se proti rostlině bránit v chráněných oblastech.
„Akát je druh, který je na našem území od roku 1710 a který má nesporné hospodářské výhody, protože zpevňuje půdu a má dobré dřevo. Pro včelaře je to ale zvlášť důležitá plodina, protože 15 procent medu, který vyprodukujeme, je právě z květů akátu," upozornila a dodala, že naopak hubení sršně asijské v Evropě plně podporuje.
Tajemnice Svazu školkařů ČR Marie Horáková upozornila, že zákaz některých druhů dřevin by kromě ekonomických dopadů mohlo negativně poznamenat krajinu.
„Čelíme změně klimatu a bráníme se používání dřevin, které jsou odolné a zadrží vodu, jako například akát? Přece nedává smysl pěstovat jen původní druhy," podotkla. Podle ní mezi nepůvodní druhy patří nejen řada okrasných dřevin, ale i ořešák nebo švestka, které rostou lidem běžně na zahrádkách.
„Člověk krajinu přetváří a praxe je někdy mnohem složitější než teorie. Pak se dostáváme do situace, kdy MŽP vypisuje výběrové řízení na biokoridory, které mají mít oplocenky z akátových kůlů, protože vydrží," dodala.
