Hradec Králové, 23. července 2019 – V lesích, parcích i zahradách hynou v posledních extrémně suchých letech stromy, keře, bylinné patro vegetace i tráva. Potřebují je například motýli, a tak se jejich populace snižuje. „Úbytek biodiverzity je celosvětový problém. Změna klimatických charakteristik velkých území, včetně oteplování, je spojená s druhovou výměnou. Hospodaření jakéhokoli vlastníka na to nemá vliv," říká Jan Vybíral, ředitel Biosférické rezervace Dolní Morava.
V přírodě vše souvisí se vším, a pokud je dlouhodobé sucho, trpí rostliny i živočichové bez ohledu na to, komu půda či lesy patří a kdo na nich hospodaří. „Kde nejsou rostliny, nemohou žít ani motýli a další živočichové vázaní na vegetaci. Voda prostě chybí a zalévat louky není možné," řekl Miroslav Svoboda, ředitel Lesního závodu Židlochovice z Lesů ČR a dodal: „Dávat v těchto klimatických podmínkách do spojitosti způsob hospodaření kohokoli s úbytkem v populaci některého přírodního druhu je zavádějící a nesmyslné".
Podle Jana Vybírala je největším současným přírodním problémem globální šíření invazních rostlin, živočichů a dalších patogenů, které často až se značným zpožděním objevíme jako příčinu hynutí původních druhů. Dalším problémem je změna klimatických charakteristik velkých území, včetně oteplování, které přináší druhovou výměnu. A je to i neujasněná koncepce ochrany přírody, která se pohybuje často od jednoho extrému, jakým je bezzásahovost, k opačnému extrému, kterým může být zaměření na ochranu konkrétního druhu bez znalostí důležitých vnějších souvislostí daného prostředí.
„Nekritizuji orgány ochrany přírody, i když vím, že například v přírodní rezervaci Věstonická nádrž Novomlýnské soustavy „hospodaří" velký racek bělohlavý, který prakticky znemožní vyhnízdění všech ostatních druhů vodních ptáků. Vadí mi ale, když ti, kteří se hlásí jako největší odborníci na ochranu přírody, radí lesníkům, a jdou tak často proti jakékoliv logice a známým vědeckým argumentům, proti platným zákonům a v duchu: na penězích nezáleží, stát to musí zaplatit, my jediní totiž máme patent na rozum," říká. Vladimír Krchov, ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR k tomu dodává: „Přírodě se můžeme jen přizpůsobit. Žádné výkřiky nám nepomohou. Na klimatickou změnu můžeme jen reagovat dlouhodobou výsadbou druhově pestrých a odolnějších lesů".
Podnik v září představí veřejnosti projekt Sázíme lesy nové generace. Kvůli nedostatku vody v krajině právě Lesy ČR letos zahájily svůj dosud největší program v historii podniku nazvaný Vracíme vodu lesu – takže staví, obnovují a rekonstruují potoky a malé vodní nádrže v lesích i volné krajině a investují do nich víc než miliardu korun. Vrací tak do půdy na mnoha místech v zemi vodu, která tak chybí – více na www.vracímevodulesu.cz.
