Deník aktuálně

V Národním parku Šumava se bude zkoušet další způsob jak vyzrát na kůrovce. Zatímco tento je reálný, dostalo vedení parku i tipy značně kuriózní - např. nasadit na brouka speciální ovce či hnojivo ze žížal

Šumava - Ruční přístroj, který se používá na odhalování trhlin v potrubí v elektrárnách či trhlin v mostních konstrukcích, by mohl pomoci v boji s kůrovcem v Národním parku Šumava (NPŠ). Myslí si to spolumajitel firmy Preditest z Prahy Václav Svoboda, který se NPŠ ozval na tzv. horkou linku, jež byla zřízena kvůli kůrovci. Přístroj, který podle něj odhalí počet brouků uvnitř stromu, by se měl tento týden na Šumavě testovat, a to zřejmě v lokalitě Na Ztraceném, proslulé bojem ekologických aktivistů s policisty a strážci parku.

Zkoušeli tesaříky

„Metodiky, které používáme jako nedestruktivní zkoušení, a to na kovech, plastu i dřevě, jsme zkoušeli již dříve, a to při testech brouka tesaříka. Toho jsme spolehlivě zachytili, proto chceme odzkoušet, zda to bude účinné i na kůrovce. Vyzkoušíme to na zdravém stromě i na stromě, který je napadený kůrovci,” řekl Deníku Svoboda. Používaný přístroj je podle něj na bázi tzv. akustické emise, což znamená, že když se vytvoří ve dřevě puls, například klepnutím, tak vznikne signál, který se šíří podobně jako vlny ve vodě po vhození kamene. „Když přiložíte vhodný snímač, tak převede mechanický puls na elektrický signál, který se dá zachytit a dále zpracovat. Pro nás je teď zásadní ověřit citlivost na vzruch od těch brouků,” vysvětlil Svoboda.

Celá měřící soustava se skládá z ručního přístroje na baterky, krátkého kabelu a vlastního snímače, který se přikládá ke stromu a který je velmi citlivý. Na kontrolu jednoho stromu by mělo stačit několik minut.

Prověří ho v praxi

Vedení parku dá firmě šanci přístroj otestovat v praxi. „Snažíme se všechny tipy na pomoc s likvidací kůrovcové kalamity prověřit. S panem Svobodou se naši odborní pracovníci sejdou během tohoto týdne přímo v kůrovcem napadeném lese na Modravsku nebo na Srňsku. Žádná z alternativních metod ale zatím nezabrala,” řekl Deníku mluvčí NPŠ Pavel Pechoušek. Dodal, že správě šumavského parku se s podobnými horkými tipy na boj s kůrovcem ozývají lidé každoročně. Letos jich je však více. Je to proto, že letos se o boji s kůrovcem více píše a hovoří.

Na brouka pomohou žížaly, radil muž

Některé z nápadů budí spíše úsměv či už na první pohled vypadají hodně nereálně, Deník proto požádal Pavla Pechouška, aby vybral ty nejkurióznější. „Jeden pán přišel s myšlenkou, že za výskyt kůrovce může nedostatek ptáků, proto radil napíchnout na větve šumavských smrků umělohmotné kanystry s odřízlým dnem. Kanystry by sloužily jako hnízda pro ptáky, kteří by se do nich měli nastěhovat. Další pán radil, aby horolezci vylezli do ptačích hnízd a injekční stříkačkou do vajíček napustili jedovatou látku, která by zahubila kuny a lasičky a přitom neublížila ptáčkům. Další zase radil, ať na Šumavu vezmeme jeho speciální druh ovcí, které na lýkožrouta platí. Na ředitelství byl i muž s biopreparátem na bázi hnojiva. Mělo být z rozemletých žížal. To se prý roznese do lesů, kde podporuje růst stromu, který je pak mnohem silnější a s broukem si poradí. Nebo jej vyžene pach, který se z toho bude linout. Za dveřmi už byl i další obchodník. Nabízel preparát na bázi organických kyselin, který se rozstříká po parku a pomůže stromům produkovat více smoly. Brouci, kteří do nich pak nalétnou, zahynou, protože strom je smolou sám zalije,” vyjmenoval některé z netradičních nabídek Pechoušek.