Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Bez obětí i bez zranění se obešla nová vlna rozsáhlých požárů na pobřeží Chorvatska. Zasažena je hlavně oblast kolem Šibeniku a Zadaru, kde s hašením pomáhají letadla a vrtulníky. Tamní dálnice vedoucí na Split musela být částečně uzavřena. Oheň zachvátil taky ostrov Hvar a nebo Brač. Několik českých turistů mělo potíže včera o Omiše. Chorvatsko jen letos zasáhly požáry už několikrát. Shořely desítky tisíc hektarů lesů.
Richard SAMKO, redaktor
--------------------
Obec Brela, Makarská riviéra. Jedno z mnoha míst, kde v noci mohutné plameny ničily vše, co jim přišlo do cesty. Bojovaly s nimi stovky hasičů a dobrovolníků.
osoba
--------------------
Skoro jsem uhořel.
Alen TARLE, obyvatel zasažené oblasti
--------------------
Oheň spálil všechno za dvě hodiny. Teď budeme hlídat domy.
Richard SAMKO, redaktor
--------------------
Problémy mělo v noci i 8 Čechů v turistické části obce Pisac. Asi 15 kilometrů od Omiše. Oheň se dostal do blízkosti jejich apartmánu.
Juraj VARGA, vedoucí konzulárního oddělení ve Splitu
--------------------
Majitel měl strach o svoje hosty, tak prostě jim doporučil, aby opustili dočasně apartmán. K evakuaci nakonec nedošlo.
Richard SAMKO, redaktor
--------------------
Toto jsou záběry iReportéra Jakuba Rovného z dálnice A1. Při cestě do Omiše hořelo i podél silnice zhruba 20 kilometrů od Zadaru byla část dálnice uzavřená.
Jakub ROVNÝ, iReportér, Omiš
--------------------
Spousta neukázněných řidičů se snažila objet kolonu na sjezd, který byl uzavřen právě z důvodu požáru. Strávili jsme zhruba tři čtvrtě hodiny v koloně.
Richard SAMKO, redaktor
--------------------
Několika řidičům se snažili po telefonu pomoct i čeští policisté, kteří jsou v Šibeniku.
Karel SKÁLA, příslušník Policie ČR, Šibenik
--------------------
Celý hovor probíhá formou konference, kdy zprostředkováváme informace mezi operačním důstojníkem chorvatské policie a českým turistou.
Richard SAMKO, redaktor
--------------------
Půda i rostliny jsou tady v Dalmácii úplně vyschlé. Místní tvrdí, že u pobřeží víc než 150 dnů pořádně nepršelo. Tady jsou největší ohniska posledních požárů. Plameny zatím neohrozily žádná velká turistická centra. Hotely i apartmány jsou na takové případy připraveny a platí jasná pravidla.
Ivica KARAMAN, ředitel hotelu Brzec, Omiš
--------------------
První postup je vyprázdnit pokoj, maju plán evakuace a jet venku. Takže tu na parkoviště anebo na, na silnicu anebo na pláž.
Jan LATISLAV, delegát cestovní kanceláře Dezka, Omiš
--------------------
Penzion nemá centrální recepci, takže po pří..., pokud se ta situace dostane do nějaké velké krize, tak kontaktujeme každého hosta.
Richard SAMKO, redaktor
--------------------
Chorvatsko letos zasáhlo mimořádně velké množství požárů. Jen v červenci plameny sežehly 4,5 tisíce hektarů borovicových lesů, křovin a olivových hájů. Podle celkových odhadů místních úřadů požáry zdevastovaly 83 tisíc hektarů porostů, což je dvojnásobek rozlohy zničené v roce 2012. Richard Samko, Česká televize.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
A u telefonu je Martin Červenka, ředitel územního odboru Hodonín Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje. Dobrý večer.
Martin ČERVENKA, ředitel územního odboru v Hodoníně, HZS Jihomoravského kraje
--------------------
Dobrý večer.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Dokážeme vůbec z české perspektivy dohlédnout nebezpečnost těch chorvatských požárů? Myslím tím s ohledem na tamní sucho, s ohledem na tamní vegetaci, dokážeme to vůbec pochopit?
Martin ČERVENKA, ředitel územního odboru v Hodoníně, HZS Jihomoravského kraje
--------------------
No, tak je to trošičku problém pochopit ten, kdo to nezažil. Samozřejmě my jsme tady zažili trošku větší lesní požár, který jsme likvidovali u Bzence a víme, co dokáže kombinace velkého lesa, jehličnatého lesa, samozřejmě sucha a silného větru a samozřejmě změny toho větru, který byl.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jinými slovy to, co se před, tuším, pěti lety dělo u Bzence a Moravského Písku, to se dá srovnat s tím, co se teď děje třeba na chorvatských ostrovech.
Martin ČERVENKA, ředitel územního odboru v Hodoníně, HZS Jihomoravského kraje
--------------------
Ono se těžko srovnává, tyto dvě věci jednomu člověku, který to nezažil. Samozřejmě zažil jsem Bzenec, tomu zásahu jsem tam velel, řídil jsem ho, to, co je v Chorvatsku, vidím pouze, pouze z prostředků, z televize, rozhlasu, viděl jsem na vlastní oči jeden požár v Chorvatsku, kde jsem byl na dovolené shodou okolností před 3, 3 ledy, v hodně hlediskách se to dá srovnat, ale záleží, jak se na to podíváme, z jakého úhlu pohledu.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Když vyjdeme z té vaší zkušenosti právě s požárem u Moravského Písku, požárem lesa, to byl obří požár. Co je nejobtížnější při tom zásahu v takovémto prostředí?
Martin ČERVENKA, ředitel územního odboru v Hodoníně, HZS Jihomoravského kraje
--------------------
No, úplně nejhorší je ten začátek, kdy to vzniklo protože nám to vzniklo večer, samozřejmě vůbec zjistit rozsah toho požáru, zjistit, jaké území je vlastně postiženo, bylo velké, velké sucho a dostat na to místo v nejkratší době co nejvíce sil a prostředků, to znamená, techniky hasičů a hlavně hasebních prostředků, to znamená vody.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jak se vlastně postupuje při hašení lesa? Je to jinak? Předpokládám, než kupříkladu hašení obytných prostor.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Tak samozřejmě je to jiné. Tady musíte hodně, hodně počítat s tím větrem, protože se vám to točí, zálež taky, jaké konstrukce ten les, jak je starý, jestli jsou to vzrostlé velké stromy nebo je to nějaká školka, když to tak řeknu, stromy zhruba metr a půl, pět metrů vysoké. A samozřejmě, jak je roztříděný ten les, jestli je to jehličnatý nebo listnatý, protože pokud je tam hodně listnatých stromů, tak je to, by se dalo říct, v pohodě, protože ty listnatý stromy zpomalují ten požár, kdežto do jehličí, jehličnatý lesy hoří postupně rychlejší a nejhorší bylo to sucho a navíc u toho Bzence byl problém, že vlastně je to tam všechno na písku a šířilo se to i takzvaně vlastně kořenama, to znamená, toho vzduchu, který je potřeba k požáru, je v té zemi dost, v tom písku a vlastně ten požár se šíří kořenama těma stromů, těch stromů.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Jak dlouho je v případ požáru lesa třeba podobného tomu požár mezi Bzencem a Moravským Pískem, kde bylo to velké nebezpečí právě s tím kořenovým systémem. Je nutné to hlídat to prostředí, ten prostor po uhašení.
Martin ČERVENKA, ředitel územního odboru v Hodoníně, HZS Jihomoravského kraje
--------------------
Tam je samozřejmě velmi důležité nejenom to uhašení i vlastně následné dohašení veškerých těch pařezů těch kořenů tak dále, to znamená, těch drobných ohnisek, bylo tam velké množství hrabanky, to je potřeba rozhrabat a dohasit to a potom, přesně, jak jste říkal. Delší dobu, je to třeba až 14 dní se musí hlídat, hlídat ten prostor celý a záleží na klimatických podmínkách, jestliže pánovi je neustále sucho, tak přece ta doba může prodloužit, nám naštěstí po 14 dnech začalo u Bzence pršet, takže se jim to tam hlídal 14.
