Strmé a vysoké kuželovité kopce, ostré skály, hluboké rokle, kaňon řeky Labe, neprostupné listnaté lesy, svěží pastviny i suché a horké stepi - to je chráněná krajinná oblast (CHKO) České středohoří, která byla vyhlášena před 50 lety, 19. března 1976. Tato mimořádně pestrá krajina dechberoucích scenérií, která nezapře svůj sopečný původ ani mnohasetleté propojení s člověkem, se stala jedním ze symbolů severních Čech.
Oblast CHKO má rozlohu 1063 km2 a zaujímá převážnou část stejnojmenného geomorfologického celku, který měří 1265 km2. České středohoří je druhou největší chráněnou krajinou oblastí v České republice po CHKO Beskydy, vyhlášené o tři roky dříve. Většina CHKO leží na území Ústeckého kraje (zasahuje okresy Děčín, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem), zčásti zasahuje také do Libereckého kraje (okres Česká Lípa).
Na severu České středohoří sousedí s CHKO Labské pískovce a Lužické hory a národním parkem České Švýcarsko, na jihovýchodě pak s chráněnou krajinnou oblastí Kokořínsko. Nejvyšším bodem oblasti je Milešovka (837 metrů nad mořem), nejnižším pak Labe v Děčíně (122 metrů nad mořem). Centrem oblasti jsou tradičně Litoměřice, kde také bylo od počátku sídlo správy CHKO.
Současnou podobu Českého středohoří formovala vulkanická činnost v třetihorách a následná zvětrávání, která zanechala zdejší krajinu neobvykle pestrou z geologického i přírodovědného hlediska. Jihozápadní část CHKO například leží ve srážkovém stínu Krušných hor a patří k nejsušším a nejteplejším částem Čech, zatímco severovýchod je na srážky podstatně bohatší, což ovlivňuje i složení flóry a fauny.
V rámci chráněné krajinné oblasti je vyhlášeno 43 území s přísnějším režimem ochrany. Žije tu řada vzácných a ohrožených živočišných druhů, zejména stepních druhů hmyzu. Více než 160 druhů živočichů patří mezi zvlášť chráněné; z toho je 39 kriticky a 66 silně ohrožených. Oblast navíc patří mezi nejbohatší botanická území ČR a je křižovatkou rostlinných druhů. Jižní a východní svahy vulkanických kopců porůstají kavylové stepi. Na úpatích vulkanitů se vyskytují takzvané bílé stráně, na jejichž bohatý minerální podklad je vázána škála vzácných druhů. Zajímavé jsou hlavně různé druhy orchidejí, jako je tořič hmyzonosný, střevíčník pantoflíček a pětiprstka hustokvětá.
Severní část, Verneřické středohoří, se vyznačuje vlhčím, chladnějším klimatem i jiným krajinným reliéfem. Ve společenstvu olšin podél mnoha vodních toků jsou například velmi bohaté populace bledule jarní, místy se vyskytuje i ladoňka vídeňská. Dochovaly se tu také vlhké louky s prstnatcem májovým a upolínem nejvyšším. Celkem je v Českém středohoří zaznamenán výskyt více než 170 ohrožených druhů rostlin.
Od poloviny 19. století se v této oblasti začalo rozvíjet ovocnářství, v dalších letech dosáhlo vysoké úrovně a stalo se charakteristickým rysem krajinného rázu celého území. Proto je České středohoří často nazýváno Zahradou Čech.
Právě veliká rozmanitost obsažená na poměrně malém území byla před 50 lety jedním z hlavních důvodů k vyhlášení Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Nejvýznamnějšími biotopy jsou národní přírodní rezervace Bílé stráně u Pokratic, Lovoš, Milešovka, Oblík či Raná. Zdejší krajina je přitom do značné míry ovlivněna lidskou činností, díky příhodným přírodním podmínkám byla osídlena už velmi záhy a historie lidského osídlení Českého středohoří sahá až do starší doby kamenné.
V posledních třech dekádách se České středohoří dostalo do povědomí i jako místo střetu ochránců přírody a snahy o vybudování páteřní dálniční sítě v ČR. Právě přes území CHKO vede část dálnice D8, která spojuje Prahu a Drážďany. Komunikace prochází oblastí v úseku mezi Lovosicemi a Řehlovicemi v délce asi 16,6 kilometru. Ekologické organizace - například Děti Země - proti tomu protestovaly již v půlce 90. let, v součtu podaly na tři desítky žalob, s více než polovinou uspěly. Budování úseku po mnoha protestech - demonstrovali ale i lidé žijící podél staré silnice, kteří naopak požadovali urychlenou dostavbu - nakonec začalo v květnu 2012. Zhruba o rok později, v červnu 2013, ale stavbu na dlouho zdržel masivní sesuv půdy u Litochovic nad Labem, který zasáhl rozestavěnou dálnici i nedalekou železniční trať. Zhruba 200 metrů dálnice, které zasáhl sesuv o celkovém objemu přibližně 400 tisíc metrů krychlových, se podařilo dát do provozu v prosinci 2016. Úsek přes České středohoří ale není zkolaudován, a to kvůli opakování posuzování vlivu stavby na životní prostředí, takzvané EIA.
V České republice je aktuálně vyhlášeno 27 chráněných krajinných oblastí (CHKO). Tyto oblasti pokrývají přibližně 14,6 procenta rozlohy státu. Mezi nejvýznamnější patří nejstarší CHKO Český ráj (1955) nebo největší CHKO Beskydy (1205 km2). Naopak nejmenší je CHKO Blaník (40 km2). Loni přibyla CHKO Soutok, která vznikla na soutoku řek Moravy a Dyje, plánuje se vznik CHKO Krušné hory
Praha 17. března (ČTK)
