Brdy – Chráněná krajinná oblast Brdy oslavila 1. ledna narozeniny. Existuje už rovný rok. Turisté vloni tuto Malou Šumavu začali objevovat. Ochránci přírody o ni začali ve velkém pečovat.
Vojáci, kterým dříve coby Vojenský újezd Brdy patřila, ji pročesávali a hledali nevybuchlou munici.
Podívejte se proto s námi na to, co čeká CHKO Brdy v letošním roce.
Po modré značce až ke Třem trubkám
3 Klub českých turistů (KČT) v loňském roce v CHKO Brdy vyznačil prvních 30 km tras, které se návštěvníci naučili rychle používat. Letos k nim přibudou další.
3 Podle předsedy Krajské komise značení KČT Plzeňského kraje Vladislava Sajdla se čeká na jarní oteplení a na povolení správy CHKO. „Do května, června bychom chtěli mít vyznačené další trasy. Modrou značku, která nyní vede od Strašic, prodloužíme až k loveckém zámečku Tři trubky, kde naváže na trasu středočeských značkařů vedoucí od Jinců. Ke Třem trubkám povede také žlutá značka, kterou vyznačíme z Dobříva," řekl Vladislav Sajdl.
Pasoucí se zvířata i monitoring rysa
* CHKO Brdy spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.
Péče o faunu a floru bude letos pokračovat s projekty, jež se během loňského prvního roku osvědčily.
* Jedním takovým projektem je pastva krav, které pomáhají udržovat bezlesí u Padrťských rybníků.
Další zvířata jsou na Vystrkově. Vedoucí správy CHKO Brdy Bohumil Fišer řekl: „Budeme určitě pokračovat v péči, kterou zajišťuje pastva, a pokud to bude možné, plochy pastvin třeba rozšíříme." * Bohumil Fišer by byl také rád, kdyby se letos rozhýbalo jednání s Vojenskými lesy a statky.
Správa CHKO by totiž ráda „zlepšila druhovou skladbu lesů", což znamená obohacení smrkových lesů nejen o listnáče. „Hlavně o buky a jedle. Už rok a půl se na tom domlouváme," řekl Fišer.
* Kromě toho správa CHKO pokračuje v monitoringu rysa ostrovida. Chybí jí totiž důkaz o tom, jestli tato kočkovitá šelma v Brdech také žije, ne že tudy jen prochází. „V neposlední řadě na letošní rok chystáme i akce pro veřejnost. Budou to opět vycházky, například na Den Země, a jednu připravujeme také s Českou astronomickou společností," dodal Fišer.
Vojáci letos dokončí pyrotechnickou očistu, tři čtvrtě prací už je hotovo
b Takzvaná pyrotechnická asanace Brd začala už v roce 2012 a od té doby je stále sledovaná. Armáda ČR (AČR) při ní pročesává lesy a louky a hledá nevybuchlou munici. Kde ještě vojáci nebyli, tam lidé nemohou. Na vědomí jim to dávají výstražné cedule s nápisy „ZÁKAZ VSTUPU!
PROSTOR PYROTECHNICKÉ ASANACE", případně „VSTUP ZAKÁZÁN – PROSTOR BEZ PYROTECHNICKÉ ASANACE".
Je to pomalá, ale důkladná práce. Obzvláště zpočátku ji nejvíce brzdilo extrémní množství nálezů, obtížná dostupnost terénu a především hustota náletových křovin a rychle se obnovující vegetace za dobu nevyužívání prostoru. Letos tento velký úklid skončí.
b Informační důstojnice 15. ženijního pluku Jana Sedláčková k práci pyrotechniků v CHKO Brdy řekla: „Celková plocha určená k pyrotechnické asanaci je 12 703 ha. Ke dni 31. prosince 2016 je asanace provedena na 72 % z celkové plochy. Podle nařízení Náčelníka Generálního štábu AČR má být pyrotechnický průzkum dokončen k 31. 12. 2017. Harmonogram prací Odřadu pyrotechnické očisty 15. ženijního pluku je plánován tak, aby pyrotechnická asanace území k tomuto datu skončila." b A co nejčastěji vojáci při provádění očisty nalézají? „Od zahájení pyrotechnických asanací v roce 2012 bylo nalezeno více než 8122 kusů munice či jiných muničních elementů. Nejčastěji se jedná o dělostřelecké granáty ráže 100, 122 a 152 mm a další střely menších ráží od 30 do 85 mm." b Až očista skončí, co bude armáda v Brdech dělat? Za Generální štáb AČR odpovídá Jan Šulc: „Po zrušení Vojenského újezdu Brdy si AČR ponechala k užívání prostory posádkového cvičiště využívaného především 13. dělostřeleckým plukem dislokovaným v Jincích a některé další objekty spojené s její činností. Na jejich další užívání nebude mít ukončení pyrotechnické asanace žádný vliv. Stejně tak počítáme ve spolupráci s civilními partnery i s další účastí AČR na tradiční akci Bahna."
Signál z Drahlína a Prahy, informační body na rozcestích
* Letos by se mělo také podařit pokrýt CHKO Brdy mobilním signálem. Vloni to dohodli zástupci Plzeňského kraje, mobilních operátorů, Armády ČR a Vojenských lesů s tím, že v plánu je pro šíření signálu využít armádní vysílače na vrchu Drahlín a Praha. Signál je potřebný především k případnému přivolávání záchranářů, hasičů nebo policistů. Správa CHKO si ale stojí za tím, že turisté ho nutně nepotřebují.
* Zároveň se pracuje také na vytvoření záchranných informačních bodů, ze kterých by si lidé v nouzi mohli přivolat pomoc. Tyto body by se mohly objevit u odpočívadel a na křižovatkách brdských cest. Návštěvníci Brd by se pomocí nich mohli spojit s operátorem a přivolat pomoc.
Historie Brd
Dělostřelecká střelnice v Brdech byla založena v roce 1927. V roce 1940 rozhodli němečtí okupanti o jejím rozšíření a vystěhování jedenácti obcí Přední a Zadní Záběhlá, Padrť, Kolvín, Skořice, Příkosice, Hořice, Vísky, Trokavec, Štítov a Myť, aniž by obyvatelům zajistili náhradní bydlení. Po válce se lidé vrátili, střelnici začala využívat československá armáda. V roce 1952 se vojenské území opět rozšířilo, tentokrát o obce Velcí, Hrachoviště, Přední a Zadní Záběhlá, Padrť a Kolvín. Vznikla kasárna, radarová stanice, tanková střelnice. Po roce 1968 v Brdech působil také útvar sovětských vojáků, po roce 1989 byly Brdy hlavně cvičištěm. Zrušení Vojenského újezdu Brdy se plánovalo od roku 2011. Zanikl 1. ledna 2016 a současně s tím se území stalo chráněnou krajinnou oblastí o rozloze 345 km2. O území CHKO BRDY se dnes dělí čtyři okresy Plzeňského a Středočeského kraje.
