Šumava – Návrh zákona o Národním parku Šumava předložený ministrem Tomášem Chalupou by měl umožnit výstavbu lanovky na vrchol Hraničníku v přírodně velmi cenné oblasti. Z území národního parku má být vyčleněn koridor o ploše 13,7 hektaru, na němž bude zrušena dnešní 1. a 2. zóna nejpřísnější ochrany.

Zpracovatelé dokumentace hodnotící vlivy záměru na životní prostředí došli k závěru, že i jen samotná stavba lanovky s plánovanou kapacitou 1540 až 2700 osob za hodinu bude mít výrazně negativní dopady na přírodu.

Kladně hodnotíme, že ministr Chalupa odmítl stavbu velkého lyžařského areálu (takový byl uvažován v rozsahu dvou lanových drah a 12 kilometrů sjezdových tratí), ale součástí ministerského návrhu je souhlas se stavbou „evakuační trati pod lanovkou”. Regionální politici popírají, že by tato sjezdovka měla sloužit běžnému lyžování, nýbrž jen k záchraně lyžařů v případě nouze. Jaká jsou fakta?

1. Tvar vyčleněného území pro koridor v grafické příloze k návrhu zákona ministra Chalupy odpovídá návrhu připraveného společností Atelier 8000, který byl součástí hodnocení vlivů na životní prostředí ve variantěAa D, tedy se sjezdovkou. Varianta Ba C je jen lanovka bez jakékoliv odjezdové tratě. Takzvaná odjezdová evakuační sjezdovka je v dokumentaci popsána takto: „Sjezdová trať je navržena tak, aby byl využit koridor průseku lanové dráhy a zároveň se trať vyhnula podmáčeným místům a nejcennějším porostům. V rámci možností jsou využity optimální sklonové poměry, je snaha o minimální příčný sklon, aby byl zajištěn bezpečný odjezd lyžařů z Hraničníku do prostoru Klápy.”

2. „Šířka koridoru sjezdové tratě se pohybuje kolem 30 metrů.”Oběsjezdovky, které jsou na rakouské straně Hraničníku využívané k běžnému lyžování, mají šířku 20 až 35 metrů. 3. V Příloze dokumentace Socio­ekonomická analýza je uvedeno očekávání: „Výstavba evakuační sjezdovky umožní lyžařům sjíždět na českou stranu na občerstvení. Při dostatečně kvalitních službách v areálu lze očekávat i přejezdy rakouských a německých lyžařů na českou stranu.”

4. Fáze provozu areálu ve variantách A a D (se sjezdovkou) je v dokumentaci popsána: „Lyžařské areály fungují obvykle od prosince do konce března vdobě od 9 do 16hodin. Po ukončení denního provozu bude probíhat úprava sjezdovky rolbou,odhademod 17 do 20 hodin. V případě nočního přírodního sněžení probíhá úprava sjezdovky ještě ráno asi dvě hodiny před začátkem provozu. V případě potřeby umělého zasněžení jsou po ukončení provozu spuštěna sněžná děla, v čase kdy to umožní klimatické podmínky (teplota vzduchu klesne pod ­8°C). Zasněžování sjezdovky probíhá ve večerních a nočních hodinách dle klimatických podmínek a potřeby doplnění sněhu. Může trvat několik hodin.”

Na sjezdové trati má být 45 sněžných děl napájených vodou z nově zbudované nádrže na potoce Rasovka.

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Plánované řešení odjezdové evakuační sjezdovky neodpovídá pouze jejímu nouzovému využití. Navíc provoz vedle rakouského areálu s večerním lyžováním si v budoucnu vynutí tlak na umělé osvětlení i na české straně. Z pohledu ochrany přírody by však měla negativní dopad i jen samotná lanovka.” Calla již v prosinci zaslala jihočeskému krajskému úřadu nesouhlasné vyjádření k plánům na stavbu lanovky a sjezdovky na šumavský Hraničník v rámci hodnocení vlivů tohoto záměru na životní prostředí.