Vládní návrh o Národním parku Šumava prošel ve sněmovně prvním čtením

Praha - Poslanci ve čtvrtek poslali do výborů a následně druhého čtení vládní návrh zákona o Národním parku Šumava, který mimo jiné umožňuje zasahovat na téměř 4,5 % území jinak "nedotknutelné" první zóny parku.

Po vzrušené debatě zákonodárci odmítli zamítnutí tohoto návrhu a na jeho úpravě budou nyní pracovat poslanci zemědělského výboru a výborů pro životní prostředí a veřejnou správu.

Vládní návrh, který mimo jiné umožní zasahovat proti kůrovci dokonce i v části nejpřísněji chráněné v I. zóně, se od počátku potýká s výraznou kontroverzí.

To se nakonec ukázalo i na hlasování o jeho zamítnutí, které bylo poměrně nejednotné jak napříč koalicí, tak opozicí, kde se sociální demokraté nemohli opřít o hlasy komunistů, kteří se zdrželi hlasování.

Vládní návrh je již druhým zákonem upravujícím Národní park Šumava, který mají poslanci na stolech - ten první, z dílny Plzeňského kraje, poslanci poslali v polovině února k projednání do výborů.

"Problémem návrhu není pouze množství problematických bodů, ale také samotná příprava tohoto návrhu - zákon například nebyl posouzen Legislativní radou vlády, pouze získal doporučení jeho předsedy," poukázala na často kritizovaný bod zpravodajka tisku Kateřina Konečná (KSČM).

Návrh však přesto nakonec doporučila propustit do výborů a následně ho vhodným způsobem upravit.

Chalupa: Šumavě chybí koncepce

"Už v minulosti se mnozí pokoušeli napravit fakt, že největší národní park je upraven pouze podzákonnou normou - i to je zdrojem mnoha obtíží, které park v posledních letech má. Neexistuje tu žádný koncept rozvoje, v žádné z oblastí, ať už je to rozvoj ochrany životního prostředí, turismu nebo postavení tamějších obcí," uvedl svůj návrh ministr Tomáš Chalupa (ODS).

Část kritik zákona se obrací také k tomu, že je vládní návrh příliš detailní.

"Návrh je možná v některých ohledech rigidnější a podrobnější, než je obvyklé v jiných právních normách - jinak však takový zákon význam nemá," reagoval na tyto výtky Chalupa.

Chalupa se také během svého projevu vyhradil vůči některým číslům, s nimiž se v diskusích o národním parku pracuje.

Zmenší se? Zvětší se?

"Předkládaný návrh zonace obsahuje 18 tisíc hektarů - podle jediné platné zonace z roku 1995 zabírá první zóna 8800 hektarů, což představuje asi 13 % rozlohy národního parku. Za ministra Bursíka nedošlo ke změně zonace, pouze po Kyrilu a následné gradaci kůrovcové kalamity ministr umožnil řediteli parku, aby obešel běžný režim zonace a v části II. zóny nastavil režim stejný jako v první zóně," vysvětloval na plénu ministr.

Podívejte se: Krásná i krutá Šumava - zaklínění jeleni i skupina losů

Třicet procent, o nichž se v médiích mluví, je podle Chalupy vypočítáno z jiného základu, než je celková rozloha parku - jde prý o "rozlohu lesa ve vlastnictví parku - tedy asi 49 tisíc hektarů", upozornil Chalupa.

Proti vládnímu návrhu však protestují také vědci - ti se, v čele s profesorem Pavlem Kindlmannem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, ohradili proti tvrzení, že jde o největší úspěch české ochrany přírody za posledních 20 let.

Vědci žádají, aby se zonace tvořila vědeckými metodami z map výskytu chráněných biotopů a organizmů, ne na základě pohledu lokálních politiků, a zároveň připomněli, že v době založení NP Šumava tvořila první zóna 22 procent jeho rozlohy, v roce 1995 se však z obavy před gradací kůrovce zmenšila na 13 procent, a tak je to dodnes.

S některými připomínkami vědců seznámil poslance Bořivoj Šarapatka (TOP 09). Ten zmínil například vybudování lanovky na Smrčinu, včetně takzvané "evakuační lanovky", která by přerušila území, na nichž žije populace vzácného tetřeva hlušce, nebo časové limity pro přechod části území druhé zóny do zóny první.

Chalupa také odmítl, že by se zákonem otevírala cesta stavebníkům a developerům.

"Zákon umožňuje pouze drobné stavby pro pěší a cyklisty - tedy například povalové chodníky, přístřešky a podobně - nikoliv stavby jako hotely nebo ubytovny," hájil návrh Chalupa a dodal, že jediným kompromisem, který nepřipustí, je ničení "cest, které jsou v národním parku tisíce let".

"Zákon jasně říká, že cesty v prvních zónách není možné rušit - ale lze standardní cestou omezit její používání, například na část roku, tak jak to funguje například v Bavorsku," podotkl ministr.

ČSSD pro plzeňský návrh

Sociální demokraté však ústy svého stínového ministra životního prostředí Vladimíra Špidly podpořili spíše návrh předložený Plzeňským krajem.

"Vládní návrh mění většinu území národního parku z pohledu ochrany přírody na chráněnou krajinnou oblast a nepředstavuje tedy spolehlivou základnu pro projednání tak důležité věci zákonodárným sborem," stojí ve Špidlově prohlášení.

"Jistou výhodou je, že se v současné době ve sněmovně nachází plzeňská předloha, která bohužel také není dokonalá a vyžaduje ještě poměrně velmi mnoho obtížné a citlivé práce, aby odpovídala očekáváním a významnosti svého zadání. Přesto je vhodnější základnou a dává naději na dosažení potřebného konsensu v této pro zájmy státu významné otázce," dodává.

Poslanec Igor Jakubčík (ČSSD) z Plzeňského kraje zase ve svém vystoupení kritizoval, že se stále řeší, co bude s šumavskou faunou a flórou, ale nikoliv už, co bude s lidmi, kteří na území parku žijí.

Proti návrhu se ozvaly také hlasy z koaličního tábora - ústy Viktora Paggia se proti němu postavila strana LIDEM, v konečném hlasování však zamítnutí návrhu její poslanci odmítli.

Jak se stavíte k vládnímu návrhu zákona o Národním parku Šumava? Prospěje mu, nebo mu spíše uškodí? Diskutujte na mé facebookové stránce!