Profesor Vojtěch Novotný z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR povede mezinárodní vědecký tým, který bude zkoumat ekologii lesů na šesti kontinentech.
Vědci budou na šesti kontinentech studovat složité vztahy lesních ekosystémů, v tropických novoguinejských pralesech si pro tyto účely postaví i padesátimetrový jeřáb. Výsledky jejich výzkumu by měl, jak Právu řekla Daniela Procházková z českobudějovického biologického centra, přispět k pochopení ekologických principů, podle nichž se jednotlivé druhy rostlin a hmyzu samy poskládají do fungujícího lesního ekosystému a budou důležité i pro ochranu biologické rozmanitosti lesů.
Novotný získal na svůj projekt od Evropské rady pro výzkum grant ve výši 3,35 miliónu eur, který jeho týmu umožní zkoumat vliv hmyzu na lesní vegetaci v celosvětové síti výzkumných ploch zahrnujících Českou republiku, Japonsko, USA, Ghanu, Panamu a Papuu-Novou Guineu, vždy ve spolupráci s místními vědeckými týmy.
Klasický výzkum hmyzu se síťkou na motýly je dnes doplňován i různými experimenty přímo v korunách stromů, kam se vědci složitě dostávají různými způsoby od šplhání po lanech přes vysokozdvižnou plošinu až po heliový balón. Nejvíce se jim však osvědčuje klasický stavební jeřáb, který se postaví uprostřed lesa, aby tam místo stavebního materiálu zvedal ke korunám stromů ekology. Takových vědeckých jeřábů funguje po celém světě devět.
Novotného tým se chystá postavit desátý v tropických pralesech Nové Guineje, kde Biologické centrum AV ČR společně s Jihočeskou univerzitou již téměř dvacet let provozuje úspěšnou výzkumnou stanici. Ta si za dobu své existence vydobyla mezinárodní prestiž a zasloužila se mimo jiné o zpřesnění odhadu počtu druhů hmyzu žijících na naší planetě.
„Býložravý hmyz bývá obyčejným škůdcem v komerčních monokulturách, ale jeho vliv na přirozené smíšené lesy je mnohem složitější. Jelikož každému býložravci chutnají jiné druhy rostlin, může nakonec nenápadný hmyz rozhodovat o druhové skladbě celého lesa," vysvětluje jeden z cílů výzkumu Novotný. Podotkl také, že lesy jsou i nebezpečným prostředím plným dravých mravenců, parazitických vosiček a nenasytných ptáků a netopýrů, kteří nepřímo prospívají vegetaci, neboť býložravý hmyz napadají a drží ho tak pod kontrolou. Tyto ekologické vztahy se mohou velmi zkomplikovat, zejména v tropickém lese, kde spolu na až 500 druzích dřevin může žít 10 tisíc druhů hmyzu.
