Kvůli katastrofálnímu suchu přibylo v Česku i požárů. Novojičínsko, okolí Brna, střední Čechy, to jsou jen některá z míst, kde vyjížděli hasiči během dubna k velkým požárům. „Zaznamenali jsme letos čtyřikrát více výjezdů k požárům vegetace, a to je teprve začátek jara," vypočítává Možný. ČHMÚ má podrobnější srovnání od počátku sedmdesátých let. „Dříve se vypalovala tráva, to se teď nedělá, a přesto je situace horší," varuje.
Stromy podle něj také snáz podlehnou ohni, protože jsou oslabené. V lesích navíc zůstává suché dřevo po zákrocích proti kůrovci, které požáry usnadňuje.
Se suchem a klimatickými změnami souvisí i kůrovcová kalamita. „Je to přirozená reakce ekosystému na probíhající klimatickou změnu, příroda se začíná přizpůsobovat měnícím se podmínkám," říká Možný. Smrk tak zůstane pouze tam, kam patří, tedy ve vyšších polohách.
Sucho způsobuje i změny v druhové skladbě rostlin a plodiny mění i zemědělci. „Když si jako příklad vezmeme obilniny, jsou odrůdy, které snášejí dobře sucho, ale mají poloviční výnos. Ale i když někdo zvolí tuhle odrůdu, nemá vyhráno – nejsou odolné proti houbovým chorobám. Když přijde vlhčí rok, tak je to špatné," dodává klimatolog.
Pravděpodobně jediní, kteří si zatím nemohou stěžovat, jsou vinaři. Teplo totiž svědčí vinné révě. „Naše polohy teď dávají mimořádné víno, dříve se podařil dobrý ročník jednou za čas, teď je to prakticky každý rok," vysvětluje Možný.
Celý článek najdete v MF Dnes.
