V České republice se kůrovcové kalamity opakují zhruba v desetiletém cyklu. Ta aktuální je zatím nejsilnější, jakou Česko pamatuje od vzniku moderního lesnictví.
Souvisí i s nárůstem těžby dřeva. Zatímco v roce 1950 se na našem území vytěžilo 7,45 milionů m3 dřeva, v roce 2017 to už byl téměř trojnásobek. Za nárůstem stojí ale hlavně neplánovaná těžba, uvádí analýza projektu Česko v datech.
V loňském roce stál kůrovec za zhruba třetinou celkové těžby, nejintenzivněji se těžilo především v Moravskoslezském kraji (64,5 % těžby v roce 2017 kvůli kůrovci) a Olomouckém kraji (39,1 % kvůli kůrovci a dalších 39 % kvůli živelním pohromám).
V obou krajích padlo loni devět stromů z deseti z důvodu nahodilé (neplánované) těžby.
Řádově desítky procent z celkové těžby v Česku ročně připadnou na živelní nahodilou těžbu, kterou např. v roce 2007 „obstaral" orkán Kyrill. Právě těžba po řádění živlu tehdy pokryla 68 % nahodilé těžby.
Jak uzdravit lesy
Příčiny dnešního stavu českých lesů jsou dlouhodobě známé. Nevhodné druhové složení s převažujícími nepůvodními smrky, postupná změna klimatu (rostoucí teploty, sucho), neschopnost státních podniků (Lesy ČR) pružně reagovat na vznikající problémy nebo nedostatečná motivace k těžbě ze strany státu.
Podle odborníků na lesní hospodářství správci lesů „zaspali" a staré lesy dnes nejsou schopny hrozbám čelit. Odolnost stromů totiž klesá s věkem a zatímco ještě v roce 1970 byla průměrná doba plánované produkční doby lesa 102 let, dnes je to už 115 let.
V 18. století proběhlo historicky nejrozsáhlejší odlesnění území současného Česka. Následkem toho se rozvinulo lesní hospodaření a do české kotliny se ve velkém dostaly nejprve borovice a později i smrky. Smrkové monokultury se pak výrazně prosadily s průmyslovou revolucí v 19. století.
Zastoupení smrku v našich lesích klesá stále pomalu (průměrně o 2,25 % za dekádu), u borovice o 0,75 % za deset let. Nárůst bukových porostů je pak 1,44 %, dubu zhruba 0,56 % a ostatních listnatých stromů 0,88 % za dekádu.
Při současné rychlosti změny složení našich lesů bychom tedy dosáhli doporučené skladby zhruba za 30 let (v případě dubu) až za 60 let (u smrku a buku), respektive za 260 let v případě jedle.
Od 90. let postupně narůstá podíl listnatých stromů v nových výsadbách, druhovému složení našich lesů ale stále dominuje smrk (v roce 2017 šlo o 39,8 % nově zalesněné plochy, v případě buku pak o 22,1 % a dubu o 13 % plochy).
Děje se tak i přesto, že smrkové monokultury jsou ekologicky málo odolné, o čemž se ví již desítky, ne-li stovky let.
Kůrovec je i ekonomický problém
Současná kůrovcová kalamita s sebou přináší i další problémy, jako je například nedostatek lesních dělníků. Firmám i samosprávám chybějí tisíce lidí a o podobnou práci není při současné nízké nezaměstnanosti zájem.
„Proto stále více z nich sáhlo během roku 2018 po zahraničních dělnících, především z Ukrajiny," upřesňuje Zuzana Lhotáková, která se na analýze těžby dřeva podílela.
Kalamity podle ní znamenají i menší výdělky pro firmy, které jsou zahlceny těžbou nekvalitního dřeva, jehož cena je oproti dřevu zdravému zhruba poloviční.
Správně spravovaný a odolný les by byl podle analýzy přitom výhodnou investicí do budoucna. Podle Česko v datech lze předpokládat, že cena dřeva poroste rychleji než inflace a i díky novým technologiím zpracování dřeva bude možné zvyšovat zisky.
Ceny přírodních zdrojů – tedy i lesů – jsou také v Česku stále na nižší úrovni než na Západě a meziročně mohou růst i o desítky procent.
