Aktuální data ukazují, že ze všech 30 zemí, kde každý rok probíhá měření mezinárodního výzkumného programu ICP Forest, je zdravotní stav stromů dlouhodobě nejhorší v České republice a Francii. České národní statistiky to potvrzují a ukazují, že výrazným poškozením trpí téměř čtyři z každých pěti českých jehličnanů. Kampaň Zachraňme lesy žádá změnu lesního zákona, který by vedl k ozdravění našich lesů.

Ztráta jehličí dosahující 25 až 60 % vůči referenční koruně zdravého stromu byla v roce 2021 identifikovaná u zhruba 70 % jehličnanů, meziročně o tři procentní body více. Spolu se stromy, které ztrácejí ještě více jehličí, je tak výrazně poškozených celkem téměř 80 % všech jehličnanů starších 59 let. [1] Závažnost situace připouští i Ministerstvo zemědělství ve své loni publikované Zprávě o stavu lesa. [2]

Zdraví evropských lesů je od roku 1986 každoročně zjišťované výzkumným programem ICP Forests [3] prostřednictvím toho, nakolik stromy ztrácejí listy či jehličí [4]. Problémy koruny stromu přitom úzce souvisí s odumíráním kořenů, snížením přírůstu i úhynem stromů. ICP Forests přitom ukazuje, že i v Evropě je celkově méně zdravých stromů, než před třiceti lety [5]. V České republice byl v roce 2021 pozorovaný pokračující zvýšený úhyn lesních dřevin na 122 monitorovacích plochách České zemědělské univerzity v Praze a Botanického ústavu AV ČR, kde se hodnotilo 4254 stromů.

Zároveň i z poslední srovnávací studie zpracované v týmu 36 mezinárodních expertů pro Ministerskou konferenci na ochranu lesů v Evropě a nazvané Stav evropských lesů [6] vyplývá, že české lesy mají v celoevropském měřítku dlouhodobě výrazný problém. V současném oteplujícím se klimatu je již jednoznačně znát, že se nemýlily nyní již dekádu staré vědecké predikce [7] předvídající konec smrkových monokultur ve střední Evropě. Nevhodně vysázené lesy se rozpadají po celé republice a v nížinách, kde dosud odolávají, pravděpodobně rovněž během několika let uschnou. Hnutí DUHA v rámci kampaně Zachraňme lesy již v roce 2018 předalo Ministerstvu zemědělství sadu komplexních návrhů, jak zvrátit tyto negativní trendy a zároveň ušetřit státnímu rozpočtu miliardy korun ročně [8].

Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, uvádí: „Stát už desetiletí leje miliardy z našich daní do umělých výsadeb a výsledek je, že máme nejvíc nemocné lesy v celé Evropě. Mají-li čtyři z pěti jehličnanů výrazný zdravotní problém, není řešením, abychom uspěchaně sázeli a připláceli na další jehličnaté sazenice. Potřebujeme, aby Ministerstvo zemědělství konečně přišlo s návrhem lesního zákona, který bude v souladu s odbornými doporučeními kampaně Zachraňme lesy, a díky kterému se zdraví lesů začne komplexně zlepšovat.”

TZ Hnutí DUHA

Poznámky:

[1] Michel A, Kirchner T, Prescher A-K, Schwärzel K, editors (2022) Forest Condition in Europe: The 2022 Assessment. ICP Forests Technical Report under the UNECE Convention on Long-range Transboundary Air Pollution (Air Convention). Eberswalde: Thünen Institute. Dostupné na https://www.icp-forests.org/pdf/ICPForests_TR2022.pdf
Relevantní graf přiložen níže.

[2] „Lesní porosty však stále vykazují vysokou míru defoliace, která patří mezi nejvyšší v porovnání s ostatními evropskými zeměmi a v dlouhodobém sledování vykazuje přes určité výkyvy velmi mírně stoupající trend.“ (...) „Nemalou měrou se na vyšší defoliaci podílí i dominantní zastoupení smrku (49 %), který patří u nás mezi nejcitlivější dřeviny na působení imisí.“ Ministerstvo zemědělství. 2022. Zpráva o stavu lesa 2021. Strana 31. Dostupné na https://eagri.cz/public/web/file/715438/Zprava_o_stavu_lesa_2021_web.pdf

[3] Jedná se o mezinárodní kooperativní program Evropské hospodářské komise při OSN, který vyhodnocuje vlivu sucha, znečištění ovzduší a dalších faktorů na lesy, a představuje tak jeden z nejdůležitějších evropských systémů kontroly lesních ekosystémů. Plochy jsou v lesních porostech umístěny tak, aby dobře charakterizovaly dané stanovištní a porostní podmínky.

[4] Relativní ztráta listů či jehličí, čili defoliace, v porovnání se srovnatelným zdravým stromem je indikátorem zdraví stromů. Vyšší míra defoliace je spojována se sníženým růstem a vyšší pravděpodobností odumření stromu a její příčinou mohou být například imise síry a dusíku, změny půdních a klimatických podmínek, extrémy počasí, napadení hmyzem či houbami.

[5] United Nations Economic Commission for Europe (UNECE) Convention on Long-range Transboundary Air Pollution (Air Convention) International Co-operative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests (ICP Forests). 2021. ICP Forests Tree health is deteriorating in the European forests. Dostupné na https://icp-forests.org/pdf/ICPForestsBriefNo5.pdf

[6] Ministerial Conference on the Protection of Forests in Europe. FOREST EUROPE. State of Europe’s Forests 2020. Dostupné na www.foresteurope.org

[7] Hanewinkel, M. et al. 2013. Climate change may cause severe loss in the economic value of European forest land. Nature Climate Change 3, strany 203–207. Dostupné na https://www.nature.com/articles/nclimate1687 Grafy jsou na stranách 16-19 volně přístupné přílohy studie https://static-content.springer.com/esm/art%3A10.1038%2Fnclimate1687/MediaObjects/41558_2013_BFnclimate1687_MOESM265_ESM.pdf

[8] Více informací o kampani na www.zachranmelesy.cz

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.