Na začátku devadesátých let se mnoho Mongolů snažilo o uznání celého území Mongolska jako chráněné oblasti. Sen se časem rozplynul a v současné době země řeší daleko bolestivější problémy. Snižuje se dostupnost a kvalita vody, což úzce souvisí s kvalitou a plochou lesních porostů . O pomoci českých vědců jsme si povídali s Janem Šebestou, výzkumným pracovníkem Mendelovy univerzity, který se v rámci rozvojové spolupráce podílí na vzdělávacích projektech v tomto obrovském vnitrozemském státu.
* Proč zrovna Mongolsko?
Podobně jako v dalších částech světa, třeba v Brazílii nebo Rusku, trpí tamější lesy v souvislosti s klimatickými změnami stále více masivní legální i nelegální těžbou dřeva, požáry a intenzivní pastvou. Od roku 2000 tam v důsledku těchto vlivů ubylo pětatřicet tisíc čtverečních kilometrů lesní půdy, což představuje zhruba polovinu rozlohy České republiky. Přitom mongolské lesy tvoří asi jen sedm procent celkové rozlohy země. Na většině území se nachází poušť, polopoušť a stepi. Ale byly i další důvody. V letech 2011 až 2017 patřilo Mongolsko mezi prioritní země České rozvojové agentury. Navíc za minulého režimu spolupracovalo Československo s Mongolskem poměrně intenzivně. Říká se, že asi dvě procenta Mongolů se domluví česky nebo slovensky, neboť u nás kdysi studovali.
* Kdo spolupráci inicioval?
Mikrotým expertů z naší univerzity, která nás institucionálně zaštiťuje, k němuž se připojili kolegové z dalších českých a mongolských zemědělských univerzit. Máme kvalitní know-how v oboru lesního hospodářství a ekologie i řadu zkušeností z mnohaletého působení v této oblasti. Mongolští akademici naši nabídku uvítali tím spíš, že je lesnictví v jejich zemi dost opomíjené.
Celý článek najdete v Trade news.
