Česká tajga. Tak se už dlouho říká neporušené přírodě v okolí osady Kladská na Mariánskolázeňsku. Dřív to byl 2. největší revír v Čechách. Myslivecká tradice se tu drží dodnes. Samotné místo se ale do historie zapsalo už ve středověku.
Marek ŠTĚTINA, redaktor
Kladská patří na západě Čech mezi turistiky nejzajímavější lokality. Ve výšce přes 820 metrů nad mořem nabízí přírodu, která u nás není zcela obvyklá.
Jan SCHLOSSAR, ředitel, Správa CHKO Slavkovský les
1 z 5 rašelinišť Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny se nazývá tajga. Je to to největší a je to proto, že trochu připomíná svým porostem sibiřskou tajgu.
Marek ŠTĚTINA, redaktor
Pro bezpečný přechod přes mokřiny byla okolo kladského rybníku postavena dřevěná lávka. Naučná stezka je dlouhá 1 a půl kilometru.
Jan SCHLOSSAR, ředitel, Správa CHKO Slavkovský les
Dáváme na té stezce takový průřez od historie přes faunu, flóru, vznik rašelinišť.
Marek ŠTĚTINA, redaktor
Díky velkému množství lesní zvěře bývala Kladská 2. největším revírem v Čechách. Už v 19. století tu vznikla osada s typickými alpskými sruby. Na svém oblíbeném místě je nechal postavit rakouský kníže Otto Schönburg-Waldenburg, vášnivý myslivec.
Tomáš JANDA, referent myslivosti, Lesní závod Kladská
Zvěř miloval a choval jí . V okolí Kladské získal zhruba 5000 hektarů lesní půdy, kde v největším rozkvětu choval až na tisíc kusů vysoké zvěře.
Marek ŠTĚTINA, redaktor
Myslivecké tradice se tu udržují dodnes. Mezi nejvyhlášenější patří podzimní svatováclavské troubení.
Tomáš JANDA, referent myslivosti, Lesní závod Kladská
Na Kladské se chová jako hlavní druh zvěře zvěř jelení, která je pochopitelně mezi myslivci vysoce ceněná. Je tady zvěř dančí, mufloní, srnčí, černá.
Marek ŠTĚTINA, redaktor
Kladská se ale do historie zapsala už ve středověku stavbou vodního kanálu. Soustava 10 rybníků pomohla průmyslovému rozvoji kraje. Voda sloužila k těžbě horniny a cínu na Sokolovsku. Z Kladské ji tam dovedla dodnes funkční národní technická památka Dlouhá stoka.
Jiří BERAN, historik, Krajské muzeum Sokolov
Na stavbě se podílely stovky pracovníků různých profesí a protože byla nutná stálá údržba, na to se vybírala vodní daň, takzvaný wassergelt, na které se podílejí všichni krásenští a hornoslavkovští těžaři.
Marek ŠTĚTINA, redaktor
Dlouhá stoka se rozvíjela až do konce 16. Století. To už měřila přes 30 kilometrů, napájela 52 rudních mlýnů, měla 35 mostů a 13 stavidel. Na svou dobu to bylo vodní dílo, které v Evropě nemělo obdoby svým rozsahem ani způsobem provedení.
Jan SCHLOSSAR, ředitel, Správa CHKO Slavkovský les
Pravá strana toho kanálu je v celé dýlce pochozí, takže je to krásná procházka, vede z Kladské do Krásna. Uvidíte tam kdy stoka je v náspu, jde výš než, než je okolní terén, je to skutečně vodní dílo prvořadé důležitosti.
Marek ŠTĚTINA, redaktor
Na návštěvníky Kladské čekají už brzy další novinky. Kromě prodloužení stávající naučné stezky tu bude otevřeno i přírodní muzeum. Marek Štětina, Česká televize, Kladská.
