„Češi začínají být ochranářskou velmocí a mají být opravdu na co hrdí," chválí Martina Skohoutilová, nadnárodní koordinátorka nově založené koalice. „Rozsah ochranářských aktivit, na kterých se Češi podílejí, je už teď opravdu velký a nedotýká se zdaleka jen pralesů," potvrzuje přední český primatolog a zároveň jedna z vůdčích osobností v boji proti palmovému oleji Stanislav Lhota. On sám kromě šíření osvěty o dopadech produkce palmového oleje aktivně chrání unikátní přírodu Indonésie. V této části světa působí například i tým dalšího člena KPPO Františka Příbrského, koordinátora organizace The Kukang Rescue Program, z. s. „Jedněmi z mnoha obětí destrukce pralesů jsou i noční poloopice outloni váhaví. Kromě zabavování prodávaných a nelegálně držených outloňů a jejich následné rehabilitace se snažíme zejména osvětou místních lidí přispět k tomu, aby si outloně zdejší ani evropští obyvatelé nepořizovali jako domácí mazlíčky, ale také jim ukazujeme, jaké škody způsobuje celosvětově rostoucí poptávka po palmovém oleji," vysvětluje František Příbrský.
Češi ale působí i na africkém kontinentu. Odvážný český ochránce slonů Arthur F. Sniegon z organizace Save-Elephants vysvětluje: „Pronásledujeme pytláky a hledáme způsoby soužití mezi slony a domorodci. Cítíme však, že obrovskou hrozbu pro Afriku představuje také právě palmový olej. V Africe se ale možná skrývá naděje - bambucké máslo." To se získává z plodu máslovníku afrického, stromu nabízejícího ekologicky podstatně šetrnější náhradu za palmový olej tam, kde jej v Evropě není možné nahradit evropskými oleji. „Na rozdíl od palmy olejné roste máslovník v suchých polopouštních oblastech, kde je velkým problémem úbytek dřevin. Užitek z případného zvýšení poptávky po bambuckém másle, a tedy sázení stromů máslovníku v těchto oblastech, by pak mohli mít nejen místní lidé, ale i zdejší divoká zvířata - včetně slonů," vysvětluje Arthur F. Sniegon.
„Otřesná praxe ničení pralesů kvůli palmovým plantážím se čím dál více přesouvá z Asie právě do Afriky. Stejně jako orangutani tak začínají být poptávkou po palmovém oleji ohrožené i gorily, šimpanzi či třeba pralesní žirafy okapi," upozorňuje Martin Mikeš, předseda české organizace Kedjom-Keku, která usiluje o ochranu a obnovu horského deštného lesa v Kamerunu a pro místní obyvatele provozuje tzv. "školy v mlze".
Koalice proti palmovému oleji v zemích mírného pásma prosazuje snižování nadměrné spotřeby olejů a tuků a nahrazení palmového oleje lokálními či alespoň evropskými oleji, jako je například slunečnicový, řepkový, olivový, ale i mnoho dalších. „Někteří lidé se obávají, že když přestaneme dovážet palmový olej, bude u nás ještě více lánů řepky olejky - ty jsou však v ČR zejména proto, že z nich tuzemští olejáři vyrábějí agrodiesel. I tento problém by se měl začít řešit," vysvětluje David Číp ze Záchranné stanice pro divoká zvířata v Jaroměři. „I když biopaliva 1. generace (výstižněji řečeno agropaliva) vznikla, aby snižovala emise a závislost na ropě, mají na klima a přírodu naopak zničující dopady, obzvlášť ta s palmovým olejem," boří další z mýtů Kateřina Holubová, mluvčí KPPO.
Kácení pralesů a masivní výsadba palem olejných postihuje samozřejmě i místní obyvatelstvo. „Palmový olej je obrovský globální problém, který musíme na této úrovni řešit a přeorientovat se na globálně udržitelné zemědělství. Palmoolejné korporace připravují místní obyvatele o původní, dlouhodobě udržitelnější, zdravější a nezřídka i ekonomičtější způsoby obživy," uzavírá Christine Doležalová z analytického centra Glopolis, které mj. organizuje festival Země na talíři a je jedním z nejaktivnějších partnerů koalice.
