V časopise Obec a finace č. 5/2017 jsme informovali, že pro vlastníky obecních lesů není vhodné měnit stávající certifikát PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification schemes) za systém FSC (Forest Stewardship Council). K problematice jsme obdrželi text z národní kanceláře FSC, která přináší opačné argumenty (text zveřejňujeme dále). Čtenářům doporučujeme, aby sami posoudili všechny informace a rozhodli se, zda certifikovat a jakým systémem.
Agrární analytik Petr Havel před nedávnem zveřejnil na webu Deníku veřejné správy(1] článek, ve kterém popisuje údajná rizika dotačních programů a ekologických projektů v Česku. Zabývá se v něm i tématem certifikace FSC (Forest Stewardship Council). Proto, když jsme se o článku dozvěděli, připravili jsme kratší reakci.
Hlavním sdělením textu má být údajná nevýhodnost certifikace FSC pro obecní či městské lesy, zejména kvůli „nižší výtěžnosti lesních porostů, takže ve výsledku je ‚biodřeva' ze stejné plochy lesa méně." To není pravda, tzv. referenční „bezzásahové" plochy se týkají pouze lesních majetků, které mají více než 1000 ha.(2] Pro menší lesy, jako jsou zpravidla právě městské a obecní, navíc funguje tzv. FSC skupinová certifikace, která výrazně snižuje celkové náklady.
Že se FSC certifikát může obcím (vlastníkům) finančně vyplatit, se stačí zeptat třeba Lesů města Zlín, kterým se díky zvýhodnění FSC suroviny u odběratelů vrátily náklady na certifikaci již za několik měsíců.(3] Navíc v současné kalamitní situaci, kdy se snižují ceny a problematizuje prodej dřeva, je FSC surovina, které je v ČR nedostatek, odebírána přednostně. Nehledě na to, že v dlouhodobém hledisku přírodě blízké hospodaření, které podporuje FSC, a využívání přirozené obnovy lesa naopak snižuje náklady na výsadbu a těžbu. Napomáhá také stabilitě celého lesa a většímu přírůstu ekonomicky zajímavějšího sortimentu.
Je samozřejmě zcela na rozhodnutí vlastníka, zda a jakou certifikaci si pořídí. Její výsledná cena v rámci přímých (certifikace) a nepřímých (lesní management) nákladů záleží samozřejmě i na lokaci a stavu porostu. Ale zejména v blízkosti zpracovatelů, kteří potřebují FSC surovinu, je tato možnost minimálně velmi zajímavá a jak ukazuje příklad města Zlína, má jasné benefity.
V textu se v rámci snahy o výpočet nákladů na FSC certifikaci uvádí abstraktní plošné kalkulace z interní analýzy Lesů ČR, kterou veřejnost ani nikdo jiný nikdy neviděl. Nebyla totiž zveřejněna a Lesy ČR tak ani učinit nechtějí. Navíc tuto plošnou certifikaci nepožadují ani ony zpracovatelské firmy, které potřebují FSC dřevo (jako např. Dřevozpracující družstvo Lukavec, BJS Czech nebo Jitona a mnoho dalších např. z papírenského sektoru). Zpracovatelé však využívají jak certifikaci FSC, tak i druhou rozšířenou PEFC. Klíč je v tom, že dřeva s prvním jmenovaným certifikátem je na současném českém trhu nedostatek, díky čemuž tato situace vytváří pro obce a města velmi zajímavou příležitost. Přitom ale nejde o virtuální představu o „plošné certifikaci FSC na celém území ČR" (kdo by ji nařídil, proč a jak vynutil?), jejíž náklady „by na svých bedrech nesli nestátní vlastníci lesů, tedy i obce." Ta je z kategorie nesmyslných a sem spadá i další jeho tvrzení, že „přechodem na dražší systém FSC by se zvýšily ceny dřeva, a tím i jeho odbyt, včetně výrazného snížení exportních možností tuzemského dřeva do zahraničí." Stačí se zeptat jakékoliv zpracovatelské firmy (např. papírenské, nábytkářské) a potvrdí vám, že v celém našem (středoevropském) regionu je FSC suroviny nedostatek, poptávka jasně převažuje nad nabídkou, a firmy (jak české, tak zahraniční z okolních zemí) FSC certifikované dřevo nutně potřebují. Nyní ho dováží, což pro ně není ani ekonomické, ani ekologické.
To, že nedostatek FSC suroviny je aktuálním a vážným problémem, ukazuje také například loňský veřejný apel Asociace českých nábytkářů, Klastru českých nábytkářů spolu se Svazem průmyslu a dopravy ČR, Hospodářskou komorou, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky a Svazem českých a moravských výrobních družstev na státní lesy, Ministerstvo zemědělství a premiéra, aby státní lesní podnik certifikoval část svého území v systému FSC a pomohl tak vyřešit kritický nedostatek FSC certifikovaného dřeva, který, pokud by zůstal neřešen, může vyústit ve ztrátu pracovních míst až pro 4000 zaměstnanců ve zpracovatelském sektoru.(4]
Hospodaření dle pravidel FSC má ale i výrazné environmentální přínosy, které mohou přispět k mitigaci zjevných negativních dopadů klimatických změn na české lesní ekosystémy. I Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky konstatovala, že FSC „může na rozdíl od jiných existujících nástrojů garantovat zlepšení stavu lesů a lépe je připravit na změny klimatu tak, jak to i odpovídá opatřením schváleným pro lesy v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu."(5]
FSC ČR doporučuje všem zainteresovaným vyhledat si nezávislé informace, kriticky je vyhodnotit, zvážit všechna pro a proti a pak si případně zvolit, zda se certifikovat a jakým systémem.
Poznámky Skrytá rizika pro obce v řadě dotačních programů a ekologických projektů Komentovaný Český standard FSC (PDF, 840 kB) Semináře FSC ČR ukázaly možnosti adaptace lesů na klimatické změny Usnesení ze semináře „Řešení nedostatku dřeva FSC pro nábytkářský průmysl" Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR seminářům Poslanecké sněmovny PČR na téma těžby a certifikace lesů
