LITVÍNOV, HORNÍ JIŘETÍN Vzrostlé bukové lesy ve východní části Krušných hor poslední roky stále častěji nahrazují holé mýtiny. Většina zdejších svahových bučin je sice součástí evropsky významné lokality Východní Krušnohoří a celoevropské sítě chráněných území Natura 2000, přesto je stále rozsáhlá část porostů na Mostecku vedená jako hospodářský les. Dřevo se tak může bez problému těžit ve velkém. A právě to se děje, například v Mariánském údolí. To se nelíbilo radnici Horního Jiřetína, která se kvůli postupu soukromých společností obrátila na ministerstvo zemědělství. „Hospodaření v okolních lesích hlídáme. Zjišťujeme, zda probíhá pouze oprávněná těžba a v současné chvíli nemáme informace, že by docházelo k porušování zákona," řekl Eduard Kuriak z litvínovského odboru životního prostředí.
Nejbližší srovnatelné bukové porosty, do kterých zasáhl člověk v posledních několika staletích úplně minimálně, se přitom nacházejí až v Libereckém kraji, kde tvoří národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny.
Bukové lesy na jižních svazích Krušných hor přitom sehrály obrovskou ekologickou a stabilizační roli v době, kdy na náhorních plošinách hor odumíraly stovky smrků. „Je potřeba, aby hlavně na jižních svazích zůstalo stát vždy několik vzrostlých stromů, které fungují jako semenáče a jako takové slunečníky, které dokáží zastínit jižní svahy hor. Pokud se celé stráně odhalí slunci, začnou se vysoušet a hrozí, že po větších jarních táních sjedou svahy do lomů, které končí přímo na úbočí hor. Kořenové systémy buků navíc dokáží prorůstat hluboko do skalního podloží a tím také svahy stabilizují," popsal význam bukových porostů Martin Říha, bývalý náměstek ministra životního prostředí, který v devadesátých letech zpracovával projekty k ozdravění severních Čech.
Na druhou stranu souhlasí i s obnovou lesů. „Je pravda, že stromy jsou přestárlé a obnovu potřebují. Je ale nutné, aby těžba probíhala šetrně probírkou a zůstal zachovaný vegetační kryt. Pokud je to plošně a vznikají velké mýtiny, je to špatné. I když pro zpracovatele dřeva o dost pohodlnější a ekonomicky výhodnější, protože mohou používat spoustu mechanizace," dodal.
Na rozsáhlém území na Mostecku, které se táhne přibližně od Jezeří přes Klíny až po Litvínov, hospodaří hned několik vlastníků, jako Lesy České republiky, Městské lesy Most nebo pražské společnosti I. H. Farm a Royal Pine.
Podle vyjádření mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové obnovují bučiny především v přestárlých porostech starších více než 170 let, kde probíhala dosud pouze nahodilá těžba.
„Jelikož buk lesní je poměrně krátkověká dřevina – dožívá se zhruba 250 let – je nutné ve zvýšené míře tyto porosty obnovovat. V případě, že bychom to nedělali, došlo by postupně k plošnému rozpadu těchto porostů a tím i k narušení ekologické rovnováhy lesního prostředí, které skýtá životní prostor mnoha chráněným živočichům a rostlinám," doplnila s upřesněním, že přednostně využívají podrostní způsob hospodaření, tedy těžbu probíráním a ponecháním kvalitních dospělých stromů, které zajistí původnost krušnohorských buků.
„Konkrétní těžba na konkrétním místě schvalování nepodléhá, je určována pouze rozhodnutím vlastníka lesa a zákonnými omezeními, k nimž patří minimální věk těženého porostu a maximální plocha těženého porostu. V krušnohorských bučinách ve státním vlastnictví je ve vybraných lokalitách těžba předem konzultována s krajským úřadem z hlediska možného dopadu na zájmy ochrany přírody na evropsky významnou lokalitu Východní Krušnohoří," uvedla mluvčí krajského úřadu Lucie Dosedělová.
Rozsah těžby dřeva v soukromých lesích předem ale nikdo nezkoumá. Ta podléhá pouze desetiletému hospodářskému plánu schválenému úřady a povinností zalesnit vzniklou paseku do dvou let a do sedmi let zajistit určitou odolnost a hustotu nové výsadby.
V Mariánském údolí, které se táhne ve svahu nad Horním Jiřetínem, se přitom v posledních dvou letech těžba v lesích společnosti I. H. Farm a Royal Pine zintenzivnila a probíhá plošně. Na jaře loňského roku podalo dokonce město Horní Jiřetín na ministerstvo zemědělství podnět ke kontrole, zda těžba dřeva na jeho správním území probíhá v souladu s hospodářským plánem. „Žádnou oficiální odpověď jsme zatím z ministerstva nedostali," informoval starosta města Vladimír Buřt.
Zástupce společnosti Royal Pine se k těžbě dřeva odmítl vyjádřit a jednatelku společnosti I. H. Farm se MF DNES po několik dní nepodařilo na žádném z dostupných telefonních čísel zastihnout.
„Krajský úřad připravuje uvnitř této evropsky významné lokality rozšíření některých stávajících přírodních památek a přírodních rezervací a rovněž vyhlášení nových, a to mimo jiné právě s ohledem na rizika spojená s probíhající těžbou," upřesnila plány kraje mluvčí Dosedělová. Kdy přesně nová pravidla začnou platit a která území by se tím podařilo ochránit, však mluvčí neupřesnila.
