Ekologické organizace popsaly dvanáct klíčových problémů v oblasti životního prostředí, které by měla řešit ve středu jmenovaná vláda Bohuslava Sobotky. Ekologové načrtli také jejich řešení.

Čemu bude nastupující vláda Bohuslava Sobotky čelit v oblasti životního prostředí? Asociace Zelený kruh, která sdružuje šestadvacet ekologických organizací, popsala dvanáct největších problémů v oblasti životního prostředí, které by měla řešit nová vláda. Zároveň navrhuje jejich řešení.

Podle Júlie Sokolovičové ze Zeleného kruhu je nutné některé z dvanácti priorit řešit prakticky okamžitě. „Především evropské dotace by vláda měla nasměrovat do malých projektů s nižším korupčním potenciálem, do úspor energií ve veřejných budovách, do malých obnovitelných zdrojů, recyklace, kompostování či péče o krajinu,” uvedla Sokolovičová.

„Právě na ně se na rozdíl od velkých a drahých staveb daří nejlépe finance čerpat. A samozřejmě musí zajistit účinnou účast veřejnosti na rozhodování, jinak přijdeme o evropské dotace úplně,” dodala Sokolovičová. „Vláda by se měla postavit společnostem, které požadují prolomení limitů těžby uhlí a stovky miliard dotací na prodělečné jaderné projekty. A začít konečně řešit dlouhodobě znečištěné ovzduší, ubývající půdu, plýtvání surovinami či ochranu vzácné přírody v Národním parku Šumava.” doplnil Daniel Vondrouš z asociace Zelený kruh.

Publikaci s tuctem výzev a jejich řešením ekologové zveřejnili na webu. Za jeden z nejpodstatnějších bodů Zelený kruh považuje téma evropských fondů pro snižování spotřeby energií. Ekologové připomínají, že má Česká republika pro snižování spotřeby energie významný a dosud pouze částečně využitý potenciál. Nové evropské fondy by podle nich měly být věnovány podpoře snižování spotřeby energie v obytných a veřejných budovách, a to alespoň deseti miliardami korun ročně. Úspora energie má být podmínkou i u ostatních projektů.

Další úkolem Sobotkovy vlády je podle ekologů zajištění skutečného přístupu k informacím a k účasti na rozhodování pro občany. „Zákony mají být upraveny tak, aby lidem umožňovaly zapojit se také do rozhodování o stanovení limitů hluku či prachu ve svém okolí, aby umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu nebylo možné bez souhlasu postižených obcí, a aby každý občan měl při porušení svých práv možnost účinně se dovolat nápravy,” zdůrazňují ekologické organizace v materiálu. Česká republika v tomto směru totiž dlouhodobě a zásadně nenaplňuje své mezinárodní závazky a závazky vůči Evropské unii.

Pokud jde o zdravé ovzduší, vláda by podle ekologů měla zvýšit poplatky a zrušit výjimky pro průmysl. „Množství toxických zplodin a prachu v ovzduší, zejména v regionech jako je Ústecko či Ostravsko, musí být sníženo alespoň na úroveň zákonných limitů. Za tímto účelem mají být navýšeny dlouhodobě nízké poplatky pro průmyslové znečišťovatele za vypouštění zdraví ohrožujících zplodin na takovou úroveň, která podle expertů konečně motivuje podniky k modernizaci,” vysvětlují ekologové.

Dalším klíčovým ekologickým problémem, který by koalice sociálních demokratů, hnutí ANO a lidovců měla řešit, jsou limity těžby a vyvlastňování obcí. Zachování územních limitů pro těžbu uhlí v České republice má být garantováno zákonem. Zároveň, zdůrazňují ekologické organizace, nesmí být umožněno vyvlastňování domovů, veřejných budov a pozemků kvůli jakémukoliv typu těžby.

Ekologové po vládě také chtějí, aby se vzdala jakékoli veřejné podpory jaderné a fosilní energetiky. Tvrdí přitom, že jaderná ani uhelná energetika nemají dostávat veřejnou podporu ani ze státní pokladny, ani přímo z účtů spotřebitelů za elektřinu. Nynější dotace pro spalování uhlí či odpadků i nepřímá podpora jaderných elektráren v podobě nedostatečného pojištění pro případ jaderné havárie mají být zrušeny.

V neposlední řadě by vláda měla podle ekologů prosadit zákon o snižování spotřeby fosilních paliv. „Je potřeba přijmout nový zákon podle britského vzoru, který stanoví závazné tempo, jakým bude česká ekonomika snižovat naši závislost na fosilních palivech – ropě, zemním plynu a uhlí,” vysvětluje Zelený kruh.