Když mně byl v Haló novinách v roce 2007 uveřejněn článek o budoucnosti Brd, kdy mnozí aktivisté v souvislosti s možnou výstavbou amerického radaru požadovali zapsání této významné krajiny do seznamů UNESCO a vyhlášení jejich ochrany formou velkoplošného chráněného území, buď chráněné krajinné oblasti, nebo dokonce národním parkem, sepsal jsem alespoň stručně přírodovědné a krajinné a částečně i historické důvody, proč by tomu tak mělo být. Totiž výzkum, který zde začala provádět ochrana přírody s některými vědeckými ústavy a vysokými školami, ukázal, že jde o mimořádně přírodně bohatou oblast. Buďme k sobě upřímní. Zasloužili se o to především vojáci, kteří zde měli již od doby první republiky vojenský újezd, který především z vojenských, ale i jiných důvodů pečlivě střežili. Ovšem kromě toho, pečlivě obhospodařovali i lesy a rybníky, které do újezdu přináležely. Mnohdy pečlivěji, než to dělala civilní správa v jiných částech republiky. Výsledkem byla zachovaná příroda se všemi atributy jednoho z nejstarších pohoří Evropy.

Možná, že škarohlídi podotknou, že se zde přece střílelo, bombardovalo a já nevím, co ještě. Kupodivu, právě tyto tzv. dopadové plochy se staly rozsáhlými vřesovišti, které nemají ve střední Evropě obdobu. Mohl bych pokračovat dále ve výčtu vzácností přírody, ale jen bych opakoval článek ze zmíněného roku 2007.

Píšeme rok 2012 a v samotných politicích se cosi pohnulo a na základě návrhu ministerstva obrany a ministerstva životního prostředí se projednává návrh na vyhlášení chráněné krajinné oblasti Brdy. Vyjádřily se obce, dojde k vyjádření krajů a postupně se bude dopracovávat návrh na vyhlášení CHKO. Pravda je, že některé části Brd by si zasloužily být národním parkem, ale podle mne je chráněná krajinná oblast dostatečná, budou-li se ctít zákony této republiky. Ani národní park nebývá ušetřen nešetrných zásahů a podnikatelského tlaku, jak to vidíme třeba nyní na Šumavě. A nemluvím nyní o kácení suchých stromů. Jsou podstatnější věci, které veřejnosti unikají. Hodně bude záležet na lidech, kteří zasednou ve správě CHKO. Bude záležet na jejich odborných znalostech a hlavně na vyjednávacích schopnostech. Bude záležet na příslušných stavebních úřadech, jak budou ctít literu zákona a bude záležet na obcích a jejich představitelích, zda pod rouškou domnělého rozvoje obce se jim v očích nezaleskne svit možného prospěchu. Jsme přece jenom lidé.

A bude záležet na přírodovědcích, na jejich pilné a mnohdy i rychlé práci, na publikaci výsledků jejich výzkumů bez ohledu na to, zda za práci dostanou »vědecké body« – impakty, ten hrůzný nesmysl k nám importovaný bůhví odkud. A bude záležet i na interpretaci těch vědeckých prací, aby krajina nebyla poseta neprostupnými oblastmi, jako jinde bývá poseta ohavnými golfovými hřišti, přes něž se rovněž nedá projít.

A bude záležet na nás všech, na občanech této republiky i zahraničních návštěvnících, aby plně respektovali zákony této republiky. Aby právě ti zahraniční si nemysleli, že jde o krajinu, kterou lze využít ke komerci. Možná tady bychom se měli přiučit to, jak jsou respektovány zákony o ochraně přírody v USA. Tvrdě a nekompromisně. Pak bychom se nemuseli obávat toho, že si někdo vymyslí lanovku na Plešivec a vykácí tam pruh lesa, aby zde byla lyžařská sjezdovka. Či se zreguluje Litavka, aby zde mohli projíždět pro své potěšení a adrenalinové zážitky vodáci.

Obava ze zástavby je reálná. Možná, že mnohé vede k tomu, aby tlačili na armádu, aby zůstala. Mělo by to nesporně pro přírodu mnohá plus. Na druhou stranu, slušní lidé si zaslouží vidět pěknou a z velké části neporušenou přírodu. Nekontrolovaná zástavba by nekompromisně měla podléhat odstranění. Samozřejmě na náklady stavebníka. A ještě by ho měl čekat postih. Šlo to ve druhé polovině 20. století, oč jednodušší by to mělo být nyní. Jsme přece právním státem. Záleží na tom, jak bude znít vyhláška o CHKO. Zdali se v ní neobjeví nejasnosti, díry. To by měly pohlídat státní orgány a obce. Dříve, než bude zřízena správa CHKO.

I o ní jsem přemýšlel. Často jsem si myslel, že by měla být v Jincích. Zvláště zůstane-li tam vojenský útvar a jeho cvičiště. Pak jsem si ovšem vzal k rukám mapu a vida, ukázala se i další místa, která by mohla být pro správu CHKO sídelní. Mirošov, Strašice, Hořovice a hlavně, hlavně Rožmitál pod Třemšínem. Dobré výchozí místo do brdského prostoru a operativně dobře dostupné. A svým způsobem a charakterem položení i nezávislé na okresních a krajských městech. A začal jsem mu skrytě fandit. Možná i proto, že právě s Rožmitálem a jeho bývalými představiteli se mi podařilo udělat velký kus práce. Pro přírodu i památky. A ostatní vstupní, zde jmenovaná místa? Určitě by jim slušela informační centra CHKO spojená se sídly strážců CHKO, kteří by měli mít i určité pravomoci a měli by být i informátory návštěvníků v terénu. Když to jde v geoparcích, proč ne také v CHKO?

Od pradávna byly vrcholky Brd hraničním pásmem mezi rozvinutějším severem Čech a chudším jihem země a hornaté zalesněné území protínaly jen ojedinělé komunikace. Nejdůležitější procházela údolím Litavky a byla ovládána hradištěm na Plešivci. Už od keltských dob. Dlouho by se dalo psát o zdejší historii, snad největší zásah, který se nakonec ukázal k dobru zdejší přírody, byl vznik vojenského výcvikového prostoru v roce 1927. Vojenská motivace byla tehdy prioritní a vůbec nebrala v potaz zdejší přírodu a krajinu. Když zejména v druhé polovině 20. století byl zde umožněn větší vědecký výzkum a tehdy se ukázalo, jak bohatá je zdejší příroda. Přírodovědecký výzkum zde pokračuje i nyní. Nezastírejme si, že vše jde nyní tak hladce, jak jsme si to představovali.

Ano, Brdy jsou jedinečným kusem krajiny Čech i Evropy a bezesporu si zaslouží být chráněny.

Vyhlásí-li tato vláda Brdy za chráněnou krajinnou oblast, bude to jeden z mála jejích dobrých počinů, za který by se na ni mohlo i v dobrém vzpomínat. Nevyhlásí-li...