Redaktorka
--------------------
Pořad reaguje na podněty odborné i laické veřejnosti, které se objevily jako reakce na návrh novely zákona číslo 449/2001 Sb. o myslivosti. Zveřejněný návrh novely z pera ministerstva zemědělství by údajně potvrdil dosud nerovnoprávné postavení lesních hospodářů, zemědělců a vlastníků honebních pozemků vůči myslivcům. Změnit se má také za využití výjimek daných správním řádem způsob vydávání zákazů vstupu na území honiteb. Zákaz může být vydán i na neomezenou dobu. Zároveň se podle návrhu novely trojnásobně zvyšují sankce za porušení zákazu vstupu na honební pozemky. Novela má podle jejích odpůrců ve své podstatě potvrdit privilegované postavení jedné zájmové skupiny občanů, mysliveckého spolku, oproti ostatním. A navíc má za cíl nadměrně omezit i právo veřejnosti na volný vstup do přírody. Honitby totiž tvoří téměř 90 % území České republiky.
Ing. Václav KROUTIL, Odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství, MZe
--------------------
Rozloha, by se dalo říct, honebních ploch na území České republiky je 6 800 tisíců hektarů, čili 6 800 000 hektarů, což v podstatě je veškerá volná příroda nebo volná plocha v krajině jako takové.
Ing. Daniel PITEK, soukromý zemědělec, člen Rady Asociace soukromého zemědělství
--------------------
Teď stojíme na zemědělském pozemku, který je v mém vlastnictví a zároveň zde zemědělsky hospodařím. Ten pozemek je samozřejmě jako většina zemědělských pozemků součástí honitby a paradoxní na tom je, že my mu vlastně tu svojí zemědělskou činnost tak v rámci myslivosti a výkonu práv myslivosti zde nemám takřka žádná práva, nejsem oprávněn zde vykonávat myslivost, ani nejsem oprávněn nebo nemám možnost vědět informace, které se týkají výkonu práv myslivosti, kolik je zde plán k odlovu zvěře, kolik se zde ulovilo, kdo tady loví, jako vlastník tato práva nemám a paradoxně na mém pozemku vlastně ta práva má někdo jiný, kdo vlastně ta vlastnická práva zde nemá a ani zde vlastně neprovádí hospodářskou činnost.
redaktor
--------------------
No to zní úplně absurdně, jako když si vymýšlíte.
Ing. Daniel PITEK, soukromý zemědělec, člen Rady Asociace soukromého zemědělství
--------------------
No nevymýšlím si, to je jednoduše ověřitelné vlastně ve stávajícím zákoně 449 z roku 2001 Sb., takzvaný zákon o myslivosti, kde ve své podstatě tyto parametry jsou všechny nastaveny a bohužel mezi jednotlivými skupinami, kterých se ten zákon o myslivosti zásadně týká, což jsou uživatelé honiteb, držitelé honiteb, vlastníci honebních pozemků, zemědělství a lesní hospodáři, tak ve své podstatě ty zemědělští lesní hospodáři a vlastníci honebních pozemků mají ta práva minimální a ta práva mnohem větší, kdy jsou ve výhodě vlastně v rámci těch vzájemných interaktivních vztahů, tak mají právě uživatelé honiteb a dejme tomu držitelé honiteb.
redaktorka
--------------------
Držitel honitby je právnická nebo fyzická osoba, kterou zákon zmocňuje vykonávat právo myslivosti na území honitby. Jedná se o stanovení stavu zvěře v honitbě, plán jejího odstřelu, obchod s trofejemi, ale i závazek náhrady škod, které zemědělcům či lesníkům zvěř na honitbě způsobí. Svá práva i povinnosti může držitel honitby poskytnout třetí osobě, která se pak stává uživatelem honitby. Jaké jsou ale vzájemné vztahy všech aktérů působících na honitbě?
Ing. Václav KROUTIL, Odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství, MZe
--------------------
Takže jestliže se na to zaměříme, tak zemědělci a lesníci vytvářejí v podstatě tu skupinu těch vlastníků, kteří vlastní ty honební pozemky a na základě smlouvy je pronajímají jakoby honitby k pronájmu anebo je provozují sami.
Ing. Daniel PITEK, soukromý zemědělec, člen Rady Asociace soukromého zemědělství
--------------------
Ne všichni vlastníci honebních pozemků jsou držiteli honitby. Držiteli honitby jsou pouze ti velcí vlastníci honebních pozemků, kteří mají 500 a více honebních pozemků souvislých. A ti uplatní svá vlastnická práva už podle dnešního zákona o myslivosti, kdežto těch ostatních vlastníků, kterých je většina, kteří nejsou držiteli honitby, jsou pouze těmi vlastníky honebních pozemků, tak ti ve své podstatě v rámci zákona o myslivosti ta svá práva nemají skoro žádná. A ti nejsou schopni vůči uživatelům honitby jakkoliv, jakkoliv ta svá práva uplatňovat, na rozdíl od těch držitelů honiteb.
Ing. Václav KROUTIL, Odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství, MZe
--------------------
Jestliže nemá 500 hektarů, tak se jedná o takzvané honitby, který se sdružují do těch 500 hektarů, aby dodržely tu normu zákonem určenou, to znamená minimálně 500 hektarů.
Ing. Daniel PITEK, soukromý zemědělec, člen Rady Asociace soukromého zemědělství
--------------------
Já sice hospodařím a vlastním skoro 600 hektarů honebních pozemků, ale nemám je souvislé, proto nemám vlastní honitbu. A ty mé pozemky jsou přičleněny do ostatních honiteb těch držitelů, kteří mají více jak 500 hektarů honebních pozemků. A tam je vlastně v tom zákoně o myslivosti, je zajímavé to, že i v rámci toho přičlenění já o těch svých pozemcích nemohu rozhodovat, protože tam vůle vlastníka není žádné kritérium.
Ing. Václav KROUTIL, Odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství, MZe
--------------------
To není pravda. Oni můžou vstoupit do tý honitby jako vlastníci a v případě, že nejsou v žádné honitbě, tak můžou bejt přičlenění následně, ne při tvorbě honitby jako takové.
redaktorka
--------------------
Vstoupit do honitby ovšem znamená vytvořit s dalšími vlastníky honební společenstvo. Má to ale háček.
Ing. Daniel PITEK, soukromý zemědělec, člen Rady Asociace soukromého zemědělství
--------------------
Každý, kdo je účastníkem honebního společenstva, je členem honebního společenstva, tak riskuje celý svůj majetek, protože honební společenstva si můžou půjčovat a jejich příjem může bejt z úroků vkladů, může být z půjček a může být z úvěrů. A honební společenstva nesou, nesou záruku za tyto úvěry a půjčky a pokud nemají dostatek prostředků, aby je uhradily, tak všichni členové honebního společenstva ručí celým svým majetkem za závazky honebního společenstva, což je velice jednoduše zneužitelné a ohrožuje to vlastně vlastnictví všech těch členů honebních společenstev, proto kdo je v honebním společenstvu, ve své podstatě ohrožuje svůj majetek podle zákona o myslivosti, takže pro vlastníky honebních pozemků je mnohem jistější být radši pouze přičleněn i přesto, že tam pak nemáte vůbec žádná práva nebo úplně minimální, ale je to asi jistější vlastně pro ten váš majetek.
Ing. Václav KROUTIL, Odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství, MZe
--------------------
Ručí, ale tím, že nevstoupí do toho honebního společenství, tak se omezují o ty práva.
redaktorka
--------------------
Silně nám to připomíná zákony z období kolektivizace. Chcete si zachovat alespoň nějaká práva? Vstupte do družstva. Kde ale berou práva k myslivosti zájmové spolky?
Ing. Daniel PITEK, soukromý zemědělec, člen Rady Asociace soukromého zemědělství
--------------------
Držitel honitby buď myslivost provozuje na vlastní účet, v takzvané režijní honitbě, anebo vlastně pronajme, pronajme ten výkon práva myslivosti pronajme uživateli honitby, a to jsou právě ty myslivecké spolky. A vlastně jak, jak ta, jak ten provoz výkonu práva myslivosti, tak ten pronájem vlastně udělají ty velcí vlastníci bez ohledu na přání těch menších vlastníků a bez ohledu na zájmy vlastně těch menších vlastníků, těch zemědělců, těch lesníků. A dochází k tomu paradoxu, že i přesto, že třeba ty menšinoví vlastníci mají velké výměry, tak ve své podstatě nemohou vstoupit do výkonu práva myslivosti a nemůžou tu myslivost provozovat na svých pozemcích i přesto, že tam mají škody, nesou náklady a provozuje to tam někdo jiný, kdo ve své podstatě se jim může smát do obličeje, protože dle zákona se jednoduše vyvlíkne ze škod a je vlastně v honitbě na pozemcích, které mu nepatří.
Ing. Václav KROUTIL, Odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství, MZe
--------------------
Ne, právo myslivosti vykonává uživatel honitby, to znamená myslivecký spolek v současné době, dřív to byly myslivecká sdružení, a tyto subjekty mají to pronajmutý od honebního společenstva nebo od vlastníků, jedná-li se třeba o jednoho vlastníka, když nechce provozovat tu myslivost sám.
redaktorka
--------------------
Jenomže vlastní honitbu ani majitel honebních pozemků bez souvislé výměry nad 500 hektarů v podstatě mít nemůže. Vládnou tedy myslivci.
PhDr. Matěj STROPNICKÝ, předseda SZ
--------------------
Dneska má myslivec docela velká práva v lese, dokonce větší než člověk, který tam jde na houby nebo i ten dokonce, kdo ho vlastní třeba ten les, a my jsme čekali od té novely mysliveckého zákona, že vlastně zmírní tady tyhle, tahle ta privilegia, ale ve skutečnosti se stal úplný opak. Návrh ministerstva zemědělství, který je ale velmi silně prolobbovaný tou lobby, tou mysliveckou skupinou elitních, kterých je, těch lidí je vlastně asi 100 tisíc, což je poměrně velká masa, a ty si to prosadili, aby měli naopak větší práva ještě, větší práva spočívající v tom, že ve chvíli, kdy oni budou chtít vyhlásit vlastně honitbu, to znamená zákaz vstupu do toho lesa po nějakou určitou dobu, tak to jednak může mít na podstatně delší dobu než dneska, třeba i na rok, a v tu chvíli je tam ten zákaz úplně zásadně, tam je prostě, to je překážka, nemůžete tam vůbec jít do toho lesa. A navíc ještě i ten úředník na tý druhý straně, který by to měl povolovat, tak má být taky myslivec, musí mít taky myslivecký zkoušky, no ale ten bude přece rozhodovat v zájmu toho myslivce a ne v zájmu toho houbaře nebo výletníka nebo i tohle, třeba toho vlastníka toho lesa. Myslím si, že zákon, kterej jako privileguje jednu skupinu obyvatel, to jest myslivců v tomhle případě, proti všem těm ostatním, prostě nemá v českým právním řádu co dělat.
Pavel BARTOŠEK, Ph.D., petice občanů
--------------------
My, když jsme uviděli tu novelu mysliveckého zákona, tak nás znepokojilo, že umožňuje vydat zákaz vstupu do lesa na neomezeně dlouhou dobu, což by mělo velký dopad na lidi, mohlo by to ovlivnit houbaře, cyklisty, proto jsme připravili výzvu ministru Jurečkovi, ať ji stáhne, kterou jsme zveřejnili a ve formě petice se pod ní připojila spousta lidí, hned během prvního týdne jí podepsalo 25 tisíc lidí, což je podle nás skvělý výsledek. Nyní už je pod ní přes 40 tisíc podpisů a i pod nátlakem této petice ministr Jurečka vypořádání všech připomínek k novele mysliveckého zákona odložil až na podzim. My doufáme, že nakonec pod všemi těmi připomínkami celá ta novela bude stažena.
redaktorka
--------------------
Konstrukce novely zákona sahá totiž i do oblastí, kde bychom to nečekali.
Aleš SEDLÁČEK, předseda České rady dětí a mládeže
--------------------
Tak Česká rada dětí a mládeže je střecha, která má 100 členských organizací pracujících s dětmi a s mládeží. A většina těchto organizací provozuje ten svůj program venku, takže z těch nejznámějších jsou to takové ty tábornické organizace skautského typu, ať už je to Junák, ať už je to Pionýr, ať už jsou to Tábornická unie, Asociace turistických oddílů mládeže a mnohé další, čili většina z těch individuálních členů, kterých je v těch organizacích víc jak 200 tisíc, pravidelně jezdí ven do přírody, kde se odehrává nějaký výchovný a vzdělávací program. A právě z podnětů těch našich členů jsme se o tuto problematiku začali zajímat, protože jsme dostali indicie, že by mohlo dojít k omezení pohybu v té volné krajině, na čemž si tedy všichni zakládaj a toto právo je velmi zásadní pro výchovu vůbec dětí a mladých lidí v těch našich organizacích, takže jsme se ponořili do toho návrhu té novely zákona o myslivosti a došli jsme ke zjištění, že ta obava je oprávněná, protože při uzavírání honiteb, při omezování volného pohybu v krajině dochází k jakési novelizaci právního instrumentu, který umožňuje tuto uzávěru učinit rychleji, efektivněji a hlavně může být vyhlášena, aniž by se o tom zainteresované strany dozvěděly a aniž by se měly možnost nějakým způsobem bránit, takže se může stát, že díky omezení možnosti se zapojit do těch rozhodovacích řízení my pak přijedeme na tábor, který bude v té uzavřené oblasti. A to už se dostáváme k sankcím, které se také zvyšují, jsou tam sankce pro fyzické osoby, ale jsou tam i sankce pro právnické osoby a to jsou částky pro nás naprosto nepředstavitelné.
Ing. Václav KROUTIL, Odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství, MZe
--------------------
Ale určitě, určitě vždycky je důležitý se domluvit, probrat to a ne hned vyhrožovat finančním postihem.
Aleš SEDLÁČEK, předseda České rady dětí a mládeže
--------------------
A pak tam je ještě pohled, že některý finanční organizace jsou vlastníky těch, těch pozemků. Oni ty pozemky třeba kupovali právě s tím, že na nich budou tábořit, starají se o nich celoročně a tak dále. Samozřejmě ty pozemky jsou součástí honitby, protože vyjmout pozemek z honitby je velmi jako složitý. A teď je otázka na jedné straně těch jejich vlastnických práv za účelem provozování tedy těch volnočasových aktivit pro děti a mladý lidi a na druhý straně tedy práv myslivosti. A tady samozřejmě my se musíme přiklánět k těm právům na výchovu a vzdělávání dětí a mladých lidí, protože to je tedy naše povinnost. Liga lesní moudrosti má 13 hektarů pozemků v západních Čechách, které jsme postupně skupovali právě za účelem těch vzdělávacích a výchovných aktivit s dětmi, takže tam celoročně trávíme víkendy, děláme tam brigády na těch pozemcích a v létě tábory. Představa, že by někdo přišel a řekl, vy to tady nemůžete dělat, protože zrovna tady to uzavíráme, no tak je pro nás naprosto jako tragická.
Ing. Václav KROUTIL, Odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství, MZe
--------------------
Já bych ještě chtěl připomenout, že v podstatě zákon, respektive připomínky k dané novele stále se vypořádávají a probíhají, čili může tam ještě dojít k nějakým změnám, ale nezaručuju, že dojde, že jo, samozřejmě.
redaktorka
--------------------
Jakou má tedy novela zákona o myslivosti právní kvalitu?
Mgr. Václav LÁSKA, senátor, advokát /SZ/
--------------------
Základním problémem tu zůstává, že výkon myslivosti se zcela odtrhává od zemědělské činnosti, od lesnictví. Stává se samostatným byznysem, navíc od kterého vlastně stát dává ruce pryč. My tu máme nějaký nález Ústavního soudu, který tvrdí, že zvěř je národním bohatstvím, tudíž nepatří nikomu, ale někdo se o ní starat musí, a bylo by fajn, kdyby tuhle tu zprávu převzal stát, nenechával jí v rukách soukromých subjektů, protože tam logicky vítězí víc byznys, alespoň v některých, než nějaký veřejný zájem. A kdyby to stát udělal, kdyby znovu převzal správu nad zvěří jako celkem, tak by to umožnilo jednu výbornou věc, která by vyřešila mnoho problémů, a to je, že by se mohla zmenšit povinná výměra pro založení honitby. Dnes myslivci argumentují, že zmenšit tuhle tu výměru není možné, že by právě nebylo možné se starat komplexně o tu zvěř, což je argument, který podle mě je trochu lichý, protože ono to při 100 hektarech není možné, ale při 500 tady to taky není možné, takže je to argument, který na tu situaci nesedí. A komplexní řešení by bylo, stát přijme určitou zodpovědnost o péči o zvěř na našem území, tudíž odpadnou jakékoliv problémy s tím, že zmenšíme povinnou výměru pro založení honitby, mohly se zakládat honitby daleko menší, s méně lidmi, kteří se domluví. Dnes, když máte honitbu, kde je 50 majitelů pozemků, tak se jednohlasně nedomluví, vznikají situace, že většinoví majitelé přehlasují leckdy dosti jaksi natvrdo ty menšinové, ale ty menšinoví za to rozhodnutí, s kterým nesouhlasili, odpovídají svým majetkem, jsou to velmi paradoxní situace, a to řešení by fakt bylo jednoduché. Pojďme zmenšit tu povinnou výměru, ať už se můžou honitby zakládat třeba od 50 hektarů, tam se ty lidi snadno domluví, navíc si řeknou, kdo s kým chce být, takže pojďme zmenšit tyto výměry, vyřeší to mnoho problémů, bude tu zodpovědnější správa a odpadne ten argument, který se proti tomuto jako jediný používá, a to že v tak malých honitbách se nemůžete komplexně starat o zvěř.
Ing. Václav KROUTIL, Odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství, MZe
--------------------
Ne, ne, ne, ne, stát právo myslivosti nevykonává, tu vykonávaj ta myslivecká sdružení, ty spolky a tyto subjekty maj to pronajmutý od honebního společenstva nebo od vlastníků, jedná-li se třeba o jednoho vlastníka, když nechce provozovat tu myslivost sám.
Mgr. Václav LÁSKA, senátor, advokát /SZ/
--------------------
No, víte, ono se to tak tváří navenek, ono to skutečně vypadá, že hlavním tím, kdo rozhoduje o výkonu mysliveckého práva, jsou vlastníci pozemků, protože oni jsou ti, kdo vlastně to myslivecké právo potom pronajímá mysliveckým spolkům, ale problém, kterej to všechno deformuje, je právě v limitu minimální velikosti těch honiteb, která je víc jak 500 hektarů. To znamená, že tak velký vlastníci, to jsou tady Lesy České republiky a další, většina ostatních vlastníků jsou malí, takže vlastně byť se to navenek zdá, že majitel pozemku je pánem nad tím, kdo u něj bude provozovat právo odstřelu, tak to tak není, pánem jsou jenom ti velcí vlastníci a ti malí mají jenom povinnosti, odpovědnost, ale žádná práva. A to všechno by se vyřešilo velmi lehce a elegantně tím, že stát se začne o zvěř, kterou označil jako národní bohatství, starat, že nebude delegovat tu svojí odpovědnost soukromým spolkům, ale že jí vezme na svá bedra, tak jako se stará o národní parky a další. Tenhle ten jednoduchý recept převzetí odpovědnosti za zvěř státem by byl asi elegantním receptem, na kterém bysme mohli postavit nový zákon a vůbec nový princip fungování myslivosti v České republice.
redaktorka
--------------------
Podaří se? O tom v některém z příštích pořadů.
