Společnost automaticky očekává naplňování ekosystémových a rekreačních služeb od lesů, a tedy i lesníků, ale my zároveň potřebujeme mít na výplaty, tudíž musíme těžit, regulovat zvěř a počítáme každou korunu, říká Tomáš Vrška, ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. S respektovaným expertem rozebíráme minulost, současnost i budoucnost českých lesů i očekávanou novelu lesního zákona. Jak může proměnit podobu lesů? A přinese nějaká omezení sběru hub, lesních plodů nebo volného pohybu v lese?
Jako laická veřejnost máme o českých lesích nějakou představu, často asi plnou mýtů a kategorických soudů typu: Všechno tady stejně sežere kůrovec. Máme jen monokulturu. Smrk je smrt. Máme nejkrásnější a nejmalebnější lesy. Nastává konec lesů v Čechách. Lesů máme až moc. Lesníkům jde jen o prachy. V jakém stavu naše lesy opravdu jsou?
Otázka za milion, ale to vy asi dobře víte. Přesně tyhle kategorické hlášky nemám rád, protože veřejnost nevidí rozmanitost našich lesů. Jedete po dálnici přes Vysočinu a řeknete si: „To je špatný. “ Jinde si řeknete: „Takový krásný les! “ Jenže ve skutečnosti se stav lesů pořád mění, i když ho běžný člověk vnímá spíš staticky, protože dynamiku růstu pochopitelně nevidí. Ale ona tam je. My v našem křtinském lese (Školní lesní podnik Křtiny patřící pod Mendelovu univerzitu v Brně) dáváme exkurzím jako suvenýr bukovou kostku o hraně deset centimetrů. Pro představu. Tolik dřeva v našich lesích vyroste každou hodinu na jednom hektaru...
Celý rozhovor najdete v deníku.
