Jednání o novém rozdělení národního parku na divokou přírodu a zóny, kde lze stavět, se zcela zablokovala. A není to kvůli kůrovci. Starostové chtějí volnější pravidla v polovině území parku. Vědci to ostře odmítají.

VIMPERK Ve válce o Šumavu už zdaleka nejde jen o kůrovce. Podle zjištění MF DNES se teď mnohem zásadnější spor vede o rozšíření území, kde by se mohly stavět hotely pro turisty či sjezdovky.

Spor o nové rozdělení jednotlivých zón v parku zcela zablokoval jednání expertů a politiků nad novým zákonem o šumavském parku. Zástupci Jihočeského kraje, v němž vládne ČSSD s ODS, na nich totiž vystoupili s požadavkem, aby se více než polovina území parku zařadila do třetí zóny, v níž by pro nejrůznější developery bylo jednodušší prosadit budování hotelů, golfových hřišť či lyžařských areálů.

„Směřovali jsme k dohodě, která by byla pro všechny strany přijatelná, když najednou Jihočeši prohlásili, že odcházejí, pokud nebude přijat jejich návrh,” řekl MF DNES náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař.

Jednání o novém zákoně pro Šumavu kvůli tomu zamrzlo. Od ledna se strany sporu vůbec nesešly. Dvacet let po vzniku národního parku tak stále není jasné, jakým směrem by se měl v budoucnu ubírat.

Podle Tesaře je požadavek jihočeských politiků těžko přijatelný. „V Česku je spousta jiných míst, kde je možné lyžovat a trávit čas ve welness resortech. Šumava je unikát a byla by škoda ji natrvalo změnit těmito projekty,” připomíná.

Proti jsou i zástupci vědecké obce. „Třetí zóny jsou v parku okrajové, v podstatě zahrnují jen území měst a obcí. Pokud by tvořily většinu území, pak už by Šumava nebyla národním parkem. Příroda by byla méně chráněná než v chráněné krajinné oblasti,” podotkl Jakub Hruška z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„To už by nebyl národní park, ale spíše lunapark,” prohlásila předsedkyně České společnosti pro ekologii Hana Šantrůčková.

Ministr: Park nepotřebuje hysterii

Radní Jihočeského kraje Karel Vlasák (ODS), který se jednání o šumavském zákoně účastnil, odmítá, že by lobboval za zájmy developerů.

„Ano, chceme 50 procent pro třetí zóny. I v ní však každou stavbu musí schválit správa parku. Takže ta blokace je dostatečná. Chceme jen to, aby obce neměly pouze omezení, ale také užitek,” vysvětluje Vlasák. Na to vědci namítají, že správa parku, s kterou jsou ve sporu, jde obcím částečně na ruku.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) chce, aby se jednání o novém zákonu obnovila. „Zákon jasně určí, jak v kterých místech hospodařit s lesy, kde a jak se bude moci zasahovat proti kůrovci. Tím zmizí ty nekonečné spory, jichž jsme dnes svědky. Jediné, co Šumava nepotřebuje, je, aby se ta hysterie stupňovala.”

Budou se však všechny strany boje o Šumavu schopny někdy domluvit? „Jednání ustrnula, ale zavinil to zarytý postoj vědců, kteří chtějí Šumavu uzavřít,” hájí se radní Vlasák.