Z vašich dopisů

Hned zpočátku je třeba konstatovat, že žádný z nás není odborníkem na otázky spojené s ochranou přírody, nejsme profesionálové, ale pouze občané (či jejich zvolení zástupci), kterým leží na srdci další osud Středních Brd po plánovaném zrušení vojenského újezdu v roce 2015. Informace, na základě kterých formulujeme své názory, čerpáme z veřejně dostupných zdrojů, může si je najít každý, ovšem jen málokdo má čas a chuť se tím zabývat. Rádi si vyslechneme i názory a stanoviska těch, pro které je ochrana přírody náplní jejich práce. Chceme využít této příležitosti, přednést Vám náš pohled na dění okolo rušení VÚ Brdy a s tím spojené otázky následné ochrany přírody a krajiny.

Ochrana Brd je pro nás neoddělitelně spjata s jejich výjimečností, která i podle mínění odborníků spočívá především v jejich dosavadní opuštěnosti a ve srovnání s okolní krajinou v minimálním ovlivnění civilizací se všemi jejími negativními průvodními jevy.

Existence vojenského újezdu nám zajistila, že Střední Brdy nejsou zaplaveny chatovými koloniemi, restauracemi, hotely a penziony. Nenajdete zde žádná golfová hřiště, lanová centra ani sportovní a lyžařské areály. Dopravní zatížení bylo dosud minimální. Studánky, potůčky a potoky jsou plné vody, které se můžete bez obav napít.

Podobných krajin v naší republice již mnoho nezůstalo. Proto je naším cílem kromě zajištění samotné ochrany brdské přírody také uchování v pokud možno největší míře nedotčenosti a nezastavěnosti celého území.

Co se týče stupně ochrany, nelze srovnávat chráněnou krajinnou oblast (CHKO) pouze s přírodním parkem (PP). Svazek obcí Podbrdského regionu nenavrhuje namísto CHKO zřídit jen přírodní park, nýbrž chce zajistit ochranu cenných přírodních lokalit sítí maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) a doplnit ji ochranou krajinného rázu vyhlášením přírodního parku. Navíc se budeme ze všech sil snažit prosadit nezastavitelnost území do zásad územního rozvoje (ZÚR) kraje a následně i do územních plánů obcí.

Podporujeme tedy jednu ze dvou variant ochrany území VÚ Brdy, které zpracovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Již v červnu 2011 připravila návrh více než čtyř desítek MZCHÚ, kvalifikovaně pokrývajících cenné lokality uvnitř současného újezdu s tím, že celé území by mohl zastřešit přírodní park. O něco později se objevil návrh na CHKO, která by podle toho co bylo prezentováno na srpnové schůzce starostů podbrdských obcí se zástupci ministerstva obrany a MŽP, kromě vlastního území vojenského újezdu měla zahrnovat i okolní krajinu, od Jinec, přes Příbram po Rožmitál pod Třemšínem a dva již existující přírodní parky – Třemšín a Brdy (jihozápadní část brdské vrchoviny v Plzeňském kraji).

Domníváme se, že hlavní zárukou toho, aby se v budoucnu v Brdech nestavělo,by se spíše než institut Správy CHKO mohly stát právě zásady územního rozvoje kraje. Jednou přijaté a odsouhlasené ZÚR se nedají tak snadno změnit a obejít. Pokud by území VÚ Brdy po jeho předání do „civilu” bylo ustanoveno jako „nezastavitelné”, ke změně tohoto stanoviska by bylo třeba nového hlasování celého krajského zastupitelstva a následná změna ZÚR. A to vůbec není jednoduchá ani levná záležitost. JUDr. Čámský ve svém článku uveřejněném v rubrice Názory v Příbramském deníku dne 9.1. 2012 srovnává CHKO, kde podle něj funguje aktivní ochrana, aktivní péče a je k disposici finanční zajištění, s přírodním parkem, který podle něj finanční zajištění nemá a zvláštní péče je v něm vyloučena. To je nutno uvést na pravou míru. Bude­li vyhlášena navržená síť MZCHÚ– přírodních rezervací a památek, bude každá z nich mít schválený plán péče, jehož součástí budou také odhadované náklady na zásahy péče o přírodu. Tyto plány péče budou v příslušných lokalitách v podstatě shodné, jako by byly pro první a druhé zóny CHKO. Úroveň péče o cenné lokality z hlediska územní ochrany biotopů a druhů bude tedy sítí MZCHÚ zajištěna v zásadě rovnocenně, jako by tomu bylo v prvních a druhých zónách CHKO. A také zajištěna finančně: v souladu s plány péče „ochranářské zásahy” financuje u přírodních rezervací a přírodních památek krajský úřad, u národních přírodních rezervací a národních přírodních památek pak ministerstvo životního prostředí prostřednictvím AOPK.

V CHKO je podle autora povoleno táboření jen na určitých místech, zatímco v přírodním parku prý omezení návštěvníků nejsou žádná. Autor zcela zapomíná na ustanovení lesního zákona, který obecně zakazuje kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa ve všech lesích, tedy samozřejmě i v lesích v přírodním parku.

Názory občanů a stejně tak i zástupců místních samospráv na dění spojené se záměrem ministerstva obrany a Vlády České republiky na zrušení Vojenského újezdu Brdy jsou různé. A jejich zastupitelé, starostové či místostarostové pochopitelně nemohou současně zastávat někdy i zcela odlišná stanoviska úplně všech obyvatel svých obcí nebo měst. Konec konců zastupitelé a následně statutární zástupci měst a obcí (případně Svazků, jejichž jsou tyto členy) do obecních či městských zastupitelstev byli zvoleni ve svobodných volbách. Občané volili různě, a proto jsou v zastupitelstvech koalice a opozice a k některým otázkám i různá stanoviska. To je přirozené. Samozřejmě respektujeme právo JUDr. Čámského na názor odlišný než je ten, který zaujali starostové Svazku obcí Podbrdsko.

Ing. Martin Matuna, předseda Svazku obcí Podbrdsko, Miloslav Mudra, starosta obce Křešín, za iniciativu SOS Brdy Ing. Roman Poustka, Ing. Petr Ježek, starostové obcí: Vysoká u Příbramě, Bohutín, Podlesí, Obecnice, Sádek, Drahlín, Lhota u Příbrami, Trhové Dušníky, Bratkovice, Čenkov, Ohrazenice, Křešín, Felbabka, starostka obce Láz, starosta Městyse Jince a starosta Příbrami