Nikoliv, nejedná se o zjevení přízraku Arizonské pěnice v nadživotní velikosti na místě činu, ani o omluvu Mirka Topolánka obyvatelům regionu. Za jakýsi zázrak je nicméně možno považovat fakt, že představitelé brdských obcí, kteří se v minulosti nejvíce snažili udělat ze sebe a z celého území terč prvního jaderného úderu, nyní velmi halasně bojují za zřízení Chráněné krajinné oblasti Brdy...

Při bližším prozkoumání však již věc tak zázračně nevypadá. Jak ukazuje případ Národního parku Šumava, dokonce ani přírodní území s teoreticky vyšším stupněm ochrany než CHKO nevylučuje  různé hospodářské aktivity, pakliže jsou ovšem dobře a na patřičných místech prolobbovány. Představa, že úmysl zřídit CHKO podporovaný zejména obcemi Plzeňského kraje musí nutně vést k účinné ochraně přírody a tím k zablokování dalšího hospodářského využití území, by tedy byla poněkud naivní.

A co tedy vede bývalé příznivce radaru k propagaci zřízení CHKO, které na prvním místě předpokládá zrušení vojenského újezdu Brdy ministrem obrany Vondrou?

Obce ležící ve Středočeském kraji v současnosti profitují z přítomnosti Armády ČR, jíž prodávají některé civilní služby, zatímco obce na Plzeňsku již prakticky žádné jednotky nehostí. Zrušením újezdu by tedy došlo ke srovnání podmínek brdských obcí ležících ve Středočeském a Plzeňském kraji.

Jinak řečeno, staré známé "Panebože, dej ať sousedovi chcípne koza!" znova přichází ke slovu...