Ministerstvo obrany nemůže škrtnout náklady na újezd v Brdech a nechat si příjmy z těžby dřeva. Vojenské lesy a statky již dnes obhospodařují 88% rozlohy vojenského újezdu.

Pokud projde parlamentem návrh ministerstva na zrušení vojenského újezdu v Brdech, stát si uchová zisky z hospodářsky lukrativních činností na území Středočeského kraje. Územním samosprávám pak přenechá výdaje a starosti se správou a obsluhou újezdu.

Vláda chce ušetřit zrušením vojenského újezdu v Brdech na území Středočeského kraje. Provoz újezdu stojí ministerstvo obrany asi 77 milionů korun ročně. Armáda používá brdský újezd pro výcvik. Výcvikový prostor tvoří soubor střelnic, cvičišť, cest pro pásová vozidla, ubytovací objekty cvičících vojsk, síť pozemních komunikací a ostatní vojenská zařízení. Armáda tvrdí, že újezd již pro svůj výcvik nepotřebuje. Chce ho zrušit, zatímco několik jiných výcvikových újezdů na území České republiky plánuje zmenšit.

Brdský újezd však nejsou jen střelnice a cvičiště a s nimi spojené armádní náklady. Oblast tvoří také unikátní příroda, zásoby pitné vody, hospodářsky výtěžné lesy, dopravní infrastruktura a v neposlední řadě lidé, kteří na území žijí.

Újezd se může zachovat nebo zakonzervovat

Středočeský kraj a starostové ze středočeské části Brd prosazují zachování nebo zakonzervování vojenského újezdu. V případě zakonzervování by armádě klesly výdaje na výcvik a zůstaly jen náklady na ostrahu. K tomu má dva zásadní důvody. Zaprvé, není dokončen pyrotechnický průzkum a odstranění nevybuchlé munice. Sama vláda připouští, že v některých částech prostoru je velmi hustá a nepropustná vegetace a množství nalezené munice je několikanásobně větší, než bylo původně odhadováno. Ministerstvo obrany přiznává, že špatně odhadlo brdský prostor, protože množství munice předčilo předpověď, zpracovanou na základě poznatků z očisty bývalých vojenských prostor Ralsko a Mladá.

Za druhé, brdské lesy přispívají do armádní kasy prostřednictvím hospodářské činnosti státního podniku Vojenské lesy a statky. Kolik resort obrany na Brdech nyní vydělává, není veřejnosti zcela jasno. Neznámou zůstává i částka, kterou by Vojenské lesy mohly inkasovat po pyrotechnickém vyčištění 17 hektarů pozemků, které armáda původně plánovala provést do konce příštího roku. Nyní není termín dokončení kvůli špatnému odhadu ministerstva obrany zcela zřejmý.

Vojenský újezd není připraven na přechod pod civilní správu ani z hlediska ochrany životního prostředí a zdrojů pitné vody. Zrušení újezdu bez pyrotechnického vyčištění, zajištění ochrany životního prostředí a zdrojů pitné vody představuje mimořádně dobrodružnou variantu budoucího vývoje.

Argumenty ministerstva obrany neobstojí

Vedle provozních úspor ministerstvo obrany argumentuje pro zrušení a omezení vojenských újezdů především posílením práv a svobod osob, žijících na jejich území. Dále pak vyřešením restitučních nároků a umožněním lepší péče o kulturní památky na území současných újezdů.

Na území vojenského újezdu Brdy žije trvale 35 občanů. Vzhledem k charakteru vojenského území nemohou volit do obecních zastupitelstev, které se na území vojenských cvičišť nenacházejí. Zvláštní režim panuje také u majetkových práv a návštěv. Na území brdského újezdu však žije nesrovnatelně méně obyvatel než v jiných výcvikových prostorech. Ve vojenském újezdu Libavá žije 1121 obyvatel, v újezdu Hradiště 593 a v Boleticích 308 obyvatel. Méně obyvatel má jen újezd Březina.

Ministerstvo obrany navrhuje, aby chátrající kulturní památky v újezdech v budoucnu financovaly obce z evropských dotací. Jenže o evropské dotace může žádat i stát a jeho podniky. K dotaci je navíc potřeba zajistit spolufinancování z vlastních zdrojů. Těch budou mít například Vojenské lesy jistě více než obce, kterým by zákon péči o památky přisoudil. Zpřístupnění památek veřejnosti lze posoudit případ od případu.

Téměř u všech vojenských újezdů by mělo dojít k vyřešení restitučních nároků v okrajových částech, a to přímým vyčleněním těchto území z vojenských újezdů. Proč však restituční nároky ministerstvo nevyřešilo již v minulosti vykoupením, případně směnou za jiné pozemky mimo území vojenských újezdů zůstává otázkou. Nečinnost ministerstva v minulých letech nemůže být přijatelným argumentem pro zrušení brdského újezdu. Výměnu pozemků a uspokojení restitučních nároků může ministerstvo učinit i jinou cestou než zákonem o zrušení újezdu.

Vítězství bez boje, na které nemůže být nikdo hrdý

Pokud projde návrh zákona ministerstva obrany v současné podobě, bude to vítězství ekonomických zájmů resortu ministra Stropnického. Armáda ušetří, náklady a rizika ponesou jiní. Vojenské lesy vydělají, obce a kraje se budou starat a platit. Ministerstvo obrany jim to přikáže zákonem. Bude to vítězství bez boje. Jen nevím, jestli na takové vítězství budou pyšní samotní vojáci a ti, kteří pro zákon v parlamentu zvednou ruku. Ještě stále máme možnost najít spravedlivější řešení. Brdy mohou být ze zákona o optimalizaci vojenských újezdů vyňaty. Stále můžeme návrh zákona i zamítnout a požadovat po ministerstvu obrany promyšlenější a přijatelnější řešení. Středočeský kraj je zcela jistě připraven se na takovém řešení aktivně podílet.