Brasília 27. srpna (ČTK) - Brazílie nepřijme nabídku finanční pomoci od zemí skupiny G7 na boj s amazonskými lesními požáry, dokud se francouzský prezident Emmanuel Macron neomluví za údajné urážky vůči brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi. Požadavek dnes vznesl samotný Bolsonaro, který situaci s požáry i odlesňováním Amazonie podle mnoha jeho kolegů ze zahraničí dlouhodobě zlehčuje. Brazilského prezidenta se naopak zastal jeho americký protějšek Donald Trump, když prohlásil, že Bolsonaro v boji s požáry "tvrdě pracuje".
"Macron by měl nejdříve vzít zpátky urážky vůči mně," prohlásil brazilský prezident. "Nazval mě lhářem. Než spolu začneme hovořit nebo přijmeme cokoli od Francie... musí vzít tato slova zpět, pak spolu budeme rozmlouvat," dodal Bolsonaro.
Macron v pondělí na závěr summitu zemí G7 (USA, Kanada, Francie, Británie, Německo, Itálie a Japonsko) oznámil, že se členové G7 dohodli uvolnit na pomoc v boji s požáry v Amazonii 20 milionů dolarů (465 milionů Kč).
Mezi Macronem a Bolsonarem se však mezitím odehrávala prudká výměna invektiv.
Macron před časem brazilského prezidenta obvinil, že lhal, když v červnu slíbil, že bude bojovat s klimatickými změnami. V pondělí pak vyjádřil naději, že Brazílie bude mít brzy nového prezidenta, který bude kompetentní. Nezvykle ostrou kritikou tak reagoval i na Bolsonarův krok, jímž na facebooku podpořil komentářem sexistický útok na Macronovu manželku Brigitte.
Bolsonaro minulý týden Francii obvinil z kolonialistického smýšlení a vměšování do vnitřních záležitostí Brazílie.
Americký prezident Trump se dnes postavil na Bolsonarovu stranu. Bolsonaro a Brazílie podle něj mají plnou podporu USA. "Brazilský prezident podle Trumpa "velmi tvrdě pracuje na amazonských požárech a ve všech ohledech odvádí skvělou práci pro brazilský lid."
Šéf úřadu brazilského prezidenta dnes na sociálních sítích uvedl, že Evropa má nabízené peníze použít spíše na zalesňování svého kontinentu. Podle některých zdrojů nicméně brazilské ministerstvo zahraničí nařídilo velvyslancům v zemích G7 a evropských státech, aby si nebrali dovolenou a byli k dispozici pro diplomatická jednání.
"Děkujeme, ale možná by ty peníze měly být použity na zalesňování Evropy. Macron nedokázal zabránit požáru kostela, který je světovým (kulturním) dědictvím a chce poučovat naši zemi?" řekl serveru O Globo šéf úřadu prezidenta Onyx Lorenzoni s odkazem na letošní požár katedrály Notre-Dame v Paříži. Dodal, že Brazílie by mohla ostatní učit, jak chránit lesy.
"Brazílie je demokratická a svobodná země a nikdy neprováděla kolonialistické či imperialistické praktiky, což je možná cíl francouzského (prezidenta) Macrona, který mimochodem čelí doma kritice," dodal Lorenzoni s odkazem na protimacronovské demonstrace, jež trvají už od loňska.
S rozsáhlými požáry se potýká v posledních týdnech i sousední Bolívie, do níž rovněž částečně amazonský prales zasahuje. Oheň tam zničil už skoro milion hektarů. Bolivijský prezident Evo Morales mezinárodní pomoc uvítal. Rozsah požárů v Brazílii se podle expertů zatím nedá přesně vyčíslit.
Amazonský deštný prales leží na 5,5 milionu km2 a 60 procent z něj je na území Brazílie. Zasahuje i do Peru, Kolumbie a malou částí i do Venezuely, Ekvádoru, Bolívie, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany, která je zámořským územím Francie.
