Praha – Ministerstvo životního prostředí plánuje otevřít veřejnosti některá dosud nepřístupná místa národních parků. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny by měla dosavadní první zóny proměnit v takzvaná klidová území, do nichž lidé budou moci vstupovat v doprovodu průvodce a jen v některých měsících roku. Ministr Brabec také navrhuje, aby v novele, která dnes míří do meziresortního připomínkového řízení, bylo zakotveno takzvané moratorium na jakékoliv změny tohoto zákona v následujících alespoň 15 letech. Ministerstvo se současně chce vrátit k úvahám o vzniku nového národního parku na Křivoklátsku.
O normě, která upravuje pravidla pro všechny národní parky v České republice, úřad dva měsíce debatoval s obcemi, nevládními organizacemi a vědci. Ministr Brabec považuje návrh za revoluční, protože podle něj národní parky otevírá v prvních zónách šetrnému turismu víc než dosud. Má zpřehlednit a zjednodušit legislativu, která je zastaralá. Zákon o ochraně přírody a krajiny vznikl v roce 1992.
Novela má zrušit dosavadní první zóny a zavést takzvaná klidová území, do kterých nebude zakázaný vstup a v určitých měsících roku tam bude možné s průvodcem chodit po značených cestách. Klidová území by měla mít menší rozsah než současná první zóna, která je nejpřísněji chráněná. "Já si myslím, že na Šumavě to bude určitě menší (rozsah), než má senátní návrh. Troufám si říct, že klidová území budou určitě pod 20 % rozlohy. Podle senátního návrhu by byla první zóna 26 %," uvedl Brabec s tím, že zatím nechce spekulovat, jak přesně velká chráněná rozloha bude.
Novela celkově upravuje území národních parků na čtyři zóny ochrany přírody, doposud byly tři. Při vymezování území se bude přihlížet k jejich aktuálnímu stavu. Kritéria, podle nichž bude území podle náměstka Vladimíra Dolejského zařazeno do zóny přírodní nebo přírodě blízké, stanoví ministerská vyhláška. Přeřadit území do jiné zóny bude možné až po uplynutí určitého období a podle potřeby ochrany přírody v parku.
NP Křivoklátsko opět na scéně
Zmírnění zákazů v první zóně by podle ministerstva mohlo umožnit vrátit se také k úvahám o vzniku nového národního parku na Křivoklátsku. Proti němu se v minulosti zvedl velký odpor – petici proti vyhlášení parku podepsalo na 14 tisíc lidí. Obávali se uzavření některých lokalit a omezení turistického ruchu. "Na většině míst by se přestalo hospodařit. Ty zóny by se rozpadly do stavu divočiny," shrnul předseda České lesnické společnosti Křivoklát Miroslav Pecha.
Plánovaná rozloha národního parku Křivoklátsko by měla mít 10 tisíc hektarů. Podle vedoucího dnešní Správy CHKO Křivoklátsko Petra Hůly by s vyhlášením parku přišlo více peněz jak na údržbu území, tak pro obce.
V zákoně má být zakotven zákaz jeho úpravy
Ministerstvo životního prostředí také navrhuje, aby se zákon o ochraně přírody v následujících alespoň 15 letech neměnil. Takzvané moratorium na jakékoliv rozšiřování a změny zonace v národních parcích, které bude v případě schválení normy zakotveno přímo v zákoně, by podle ministra Richarda Brabce mělo zaručit určitou stabilitu legislativních norem, po níž volají obce v chráněných oblastech.
"Touto novelou vysíláme i vzkaz obcím, že plně respektujeme jejich požadavek na to, aby zavládla určitá stabilita. Proto jsme připraveni navrhnout období, dnes hovoříme o 15 letech, kdy po schválení této normy a po schválení klíčových dokumentů, ve kterých budou obce přímo zainteresovány, to znamená klidová území a zonace, uděláme určité moratorium, kdy se s těmito věcmi dál nebude hýbat," řekl Brabec.
Na ministerstvu se sešlo zhruba 150 předběžných připomínek, přibližně stovka byla podle Brabce vysvětlena a akceptována. Připomínkové řízení by mělo trvat měsíc. Zhruba na přelomu října a listopadu by šla novela do vlády. Ministerstvo očekává, že by mohla začít platit v červenci příštího roku.
