Olomouc 13. listopadu (ČTK) - Žádost Řádu německých rytířů o vydání hradu Bouzova na Olomoucku v rámci církevních restitucí nepřekvapila vedení stejnojmenné obce v podhradí. Řád se totiž o hrad Bouzov soudí se státem od 90. let a místní s podobnou informací po schválení církevních restitucí počítali. Starostu ale znepokojila žádost řádu na vydání 13.500 hektarů pozemků, mezi kterými by mohly být i obecní lesy, jejichž vlastníkem se Bouzov stal nedávno díky soudní výhře ve sporu se státními Lesy ČR.

"Nepřekvapilo nás to (žádost řádu). Spor o hrad probíhá dlouhá léta a možná to teď zakončí církevní restituce. Představitelé řádu nás pokaždé ujišťovali, že budou ctít historii, která říká, že přestavěný hrad Bouzov sloužil veřejnosti jako muzeum. Aktivity, které na hradě probíhají nyní, by tam měly zůstat i nadále," řekl dnes ČTK starosta Bouzova Zdeněk Foltýn.

To potvrzují i slova mediálního zástupce řádu Mikoláše Černého. Pokud bude majetek vydán, bude podle něj sloužit k dalšímu rozvoji činnosti řádu na českém území, a to zejména v oblasti vzdělávání, charitativní a sociální oblasti, stejně jako v oblasti duchovní správy.

Starosta ovšem netrpělivě čeká na podrobnosti o žádosti řádu na vydání 13.500 hektarů pozemků. "Po devíti letech se nám totiž ve sporu s Lesy ČR podařilo vysoudit zhruba 1700 hektarů lesa v okolí Bouzova, které jsme předloni převzali a hospodaříme v nich. Tyto lesy kdysi patřily řádu, který je při pozemkové reformě v roce 1933 prodal státu. Takže by se v žádosti neměly objevit," uvedl Foltýn.

O tom, že řád by mohl usilovat například o Bouzov a Karlovu Studánku, média informují dlouho. Řád o tento majetek přišel koncem 30. let, kdy jej zrušili nacisté. Po válce požadoval jeho navrácení, ministerstvo zemědělství však rozhodlo, že šlo o zrádcovskou organizaci a její majetek bude zabaven. Tehdejší Nejvyšší správní soud v únoru 1948 rozhodl, že majetek má připadnout opět řádu. Rozhodnutí ale nikdy nebylo doručeno, čímž verdikt nevstoupil v platnost. Řád se snažil v restitučních sporech řízení obnovit, neuspěl ale ani u Ústavního soudu.

Hrad Bouzov ročně navštíví zhruba 100.000 návštěvníků, což je řadí mezi nejnavštěvovanější památky v Olomouckém kraji. Případné navrácení hradu Bouzova řádu podle starosty stále rozděluje obyvatele Bouzova na dva tábory. "Reakce jsou rozporuplné. Část lidí říká, že se jim má hrad klidně vrátit, a část je proti tomu. Tipuju, že je to padesát na padesát," podotkl Foltýn.

Podle vedení Národního památkového ústavu v Kroměříži, který o památku pečuje, se o vrácení hradu Bouzova v rámci církevních restitucí mluví již delší dobu. "Určitě jsme to tušili, ale po pravdě řečeno jsme to neřešili. Hrad podle mne spravujeme dobře. Pokud jej předáme nebo ne, nezávisí na nás, nerozhodujeme o tom. Zajímá mne především to, zda se vlastník o památku bude starat dobře. Nevíme, jaké má potencionální budoucí vlastník úmysly," řekl ČTK ředitel územního pracoviště Jan Slezák, který Bouzov zařadil mezi nejvýznamnější památky na Moravě.

Řád německých rytířů dnes požádal v rámci církevních restitucí o vydání 13.500 hektarů pozemků, zpět chce například i hrady Bouzov a Sovinec a lázně Karlova Studánka. Pokud bude majetek vydán, bude sloužit k dalšímu rozvoji činnosti řádu v ČR.