Plzeň 8. září (ČTK) - Stovky tisíc lidí projdou každoročně botanickou zahradou v Plzni, aniž si mnozí z nich uvědomí, že jsou v botanické zahradě. Plzeňskou specialitou, jaká jinde v Česku není, je spojení zoologické a botanické zahrady do jedné organizace a vzájemné prolínání jejich expozic. Zoologickou a botanickou zahradu navštíví v posledních letech kolem 400.000 lidí ročně, návštěvu botanické části nejde od zoologické oddělit. Tisíce rostlin, keřů a stromů přímo doplňují výběhy zvířat umístěné podle geografických oblastí, řekl ČTK mluvčí zahrady Martin Vobruba.
Kromě botanické zahrady jsou v kraji také arboreta - například Americká zahrada u Chudenic na Klatovsku založená v roce 1828. Obsahuje údajně nejucelenější soubor dřevin z území Severní Ameriky v ČR, včetně jednoho ze dvou nejstarších jedinců douglasky tisolisté na evropském kontinentě. Unikátem je také plzeňské arboretum Sofronka s jednou z největších kolekcí borovic na euroasijském kontinentu. Sofronka patřila dříve Výzkumnému ústavu lesního hospodářství a myslivosti v Zbraslavi, zhruba před pěti lety se jí ujalo město a pořádá tam programy pro veřejnost.
Plzeňská botanická zahrada byla otevřena v roce 1961 a původně měla podobu arboreta, neboť vznikla přestavbou bývalé okrasné Kodetovy zahrady s dominantním, asi 450 let starým, Körnerovým dubem. Po dvou letech se do sousedství přestěhovala zoo a v roce 1981 byly jako v jediném městě v Česku obě zahrady sloučeny. "První velký společný počin byl v roce 1993, kdy byl dokončen a otevřen sukulentní skleník," řekl Vobruba. Skleník s rostlinami Madagaskaru, Kanárských ostrovů a jižní a jihovýchodní Afriky je také jediným přístupným skleníkem zahrady.
Největších změn doznala botanická zahrada za posledních 20 let, kdy postupně prorostla celým areálem zoo. Z původních dvou hektarů se rozšířila na 21 hektarů. "Rostliny nejsou v Plzni doplňkem, ale jednoznačným partnerem zvířat. Při budování nových expozic vždy pavilon nebo výběh zvířat doprovází důstojná a komplexní expozice keřů, stromů a bylin z dané oblasti a biotopu," vysvětlil mluvčí. Udává se, že zoo chová téměř 1300 zvířecích druhů a pěstuje na 10.000 druhů, kultivarů a odrůd a nepočítaně jedinců rostlin z celého světa.
Návštěvníci si tak mohou prohlédnout například palearktickou oblast s výběhy pižmoňů, bizonů a medvědů a s úseky tundry, tajgy a slanomilných společenstev, vegetaci Austrálie, pouští či pralesů, i evropskou vegetaci. "Ze záhonků a výsadeb doslova trčí stovky, možná už tisíce, tyček s označením jednotlivých rostlin," řekl Vobruba. Území původní botanické zahrady se v posledních deseti letech přeměnilo v asijskou zahradu, jejíž součástí je kamenná japonská zahrada Šówa-en, typické prvky asijské zahradní architektury, výsadby a voliéry s ptáky.
