Slovácko – Kdysi vzácní hlodavci se na některých místech regionu za poslední léta povážlivě rozmnožili.

Bobři i letos devastují stromy v okolí vodních ploch na Slovácku. Obecní úřady však proti nim zasáhnout nemohou.

Největší „paseku” bobři způsobují u slepého ramena Uhliska za Babicemi. „Dělají takové škody, že to nemá obdoby. Shazují stromy i o metrovém průměru, a co neleží na zemi, to je alespoň nahlodané,” prohlásil rybář Jaroslav Jirský, který má na Uhliskách chatu. Podle něj se tam bobři vyskytují už sedmým nebo osmým rokem. „Za tu dobu stačili zlikvidovat odhadem tak tři stovky stromů. Ty moje jsem již radši omotal pletivem,” dodal Jirský. Situaci má o tomto víkendu osobně zkontrolovat i babický starosta Miloslav Maňásek.

Klidněji vypadá situace na novoveských jezerech. „Nějaký ten rok už tady bobři žijí. Dříve jsme měli hlášeny nějaké problémy, v poslední době se ale určitě o žádnou kalamitu nejedná,” konstatoval starosta Ostrožské Nové Vsi Stanislav Tureček.

Poškozené stromy musí vykácet

Nenasytné zuby macatých hlodavců úřadují i na slepém ramenu Čerťák u Starého Města. „Máme informace, že tam jsou. Ztrácí se tam stromy, některé jsme museli kvůli poškození vykácet. Dávají tomu zabrat,” řekla Alena Pluhařová ze staroměstského odboru správy majetku a životního prostředí. Obce se přitom proti řádění chráněných bobrů nemohou nikterak bránit. „Jedinou zákonnou možností pro majitele stromů je podání žádosti o náhradu škody způsobenou chráněným živočichem. Tu pak zaplatí stát,” informovala Pluhařová.

Bobr evropský se řadí mezi hlodavce a může dosáhnout váhy až přes třicet kilogramů. Podle zákona je zvláště chráněným živočichem, řadícím se do kategorie silně ohroženého druhu. „ Mezi oblíbenou potravu bobra evropského patří mimo byliny především lýko a větvičky topolu a vrby,” informoval odborný asistent na Katedře ekologie a životního prostředí olomoucké Univerzity Palackého Vlastimil Kostkan.

Při střetu s člověkem nebude ochrana zvířete tak přísná.

Řešení

Vyřešit problematiku přítomnosti bobrů v různých lokalitách se přitom oficiálně už od podzimu roku 2006 snaží návrh Programu péče o bobra evropského, který počítá s rozdělením území do tří zón - A, B a C - a to podle stupně intenzity ochrany tohoto druhu. „Zóny A jsou zároveň evropsky významné lokality. Toto by vlastně měly být takové přísnější rezervace. Zóna C, je poté místem, kde nechceme, aby se bobr dostal. Tou je jihočeská rybniční oblast,” přiblížil Kostkan.

Jak doplnil, zónou B je zbytek území České republiky. „To je naprostá většina území a v této by v podstatě mělo mít zvíře možnost migrovat a žít. Pokud by se ale dostal do střetu s člověkem, jeho ochrana by nebyla tak přísná,” uzavřel odborník.

Zuzana Černá, Michael Lapčík"