Plzeň – Blokáda šumavského lesa u Modravy byla v pořádku a její rozpuštění naopak nelegální. Nezákonné bylo také kácení. Rozhodl tak Krajský soud v Plzni, který dnes také doručil zdůvodnění svého verdiktu. Vedení správy šumavského parku tvrdí, že soud vycházel z nepravdivých údajů, trvá na tom, že kácení bylo v souladu s předpisy. Odvolat se ale již nemůže. Policie ale zvažuje kasační stížnost.

Při rozhodování, zda byli v létě 2011 u Ptačího potoka v právu aktivisté, kteří se snažili zabránit pokácení stromů v lokalitě zasažené lýkožroutem, nebo policisté, kteří blokádu rozpustili, se soud zabýval především charakterem blokády. Zajímalo ho, zda se jednalo o tzv. shromáždění občanů – a po dlouhém dokazování a studiu judikatury Evropského soudního dvora došel k závěru, že ano. "Pro posouzení, zda šlo o shromáždění, není důležitá forma, ale smysl a časová a místní souvislost. V tomto případě forma shromáždění právě časově i místně reagovala na těžbu," uvedl soud.

Podle krajského soudu tedy proběhlo u Modravy kontinuální shromáždění občanů, které trvalo devatenáct dnů a policie ho neměla rozpustit. "Neoprávněně aktivistům znemožňovala účinně bránit nezákonné těžbě dřeva," uvedl místopředseda krajského soudu Alexandr Krysl. Z rozsudku tak vyplynul i pohled na kácení. Na něj podle soudu neměla správa parku potřebné výjimky. Mluvčí blokády Mojmír Vlašín upozornil, že policisté o nezákonnosti svého kroku věděli: "Přesto, že jsem je opakovaně do protokolu upozorňoval, že kácení je ilegální, nebrali na to ohled."

Proti rozsudku není odvolání, policie může podat stížnost

Rozsudek se nezamlouvá policii ani Správě NP a CHKO Šumava. Policie chce podat kasační stížnost, podle ředitele parku Jiřího Mánka pak vycházel soud z nepravdivých údajů. "Správa národního parku v letech 2011 a 2012 postupovala naprosto v souladu s platným plánem péče, naprosto v souladu s platnou zónací," řekl Mánek.

Právě Mánka by se teď chtěli "vítězní" aktivisté zbavit. Ačkoli v době kácení u Modravy byl ředitelem parkové správy Jan Stráský, aktivisté vyzvali současného ředitele k rezignaci. Odstoupit by podle nich měl také krajský policejní ředitel.

Vedení Správy NP Šumava přistoupilo ke kácení stromů v době vrcholící kůrovcové kalamity. Ta vypukla po roce 2007, kdy Česko zasáhl orkán Kyrill a park zpustošil. O vhodnosti kácení stromů v zasažených oblastech, které mělo zabránit dalšímu šíření nákazy, odborníci dlouho diskutovali, nakonec začalo po příchodu nového ředitele Stráského. Ačkoli kácení podporovali místní obyvatelé, kteří se obávali, že celá Šumava seschne, soudy se vesměs staví za aktivisty, kteří proti němu vystupovali. Loni park neuspěl ve sporu s Hnutím Duha, které považoval za organizátora blokády a žádal po něm ušlý zisk. Park dostal pokutu za kácení od České inspekce životního prostředí, ovšem Nejvyšší správní soud žalobu aktivistů na vedení parku odmítl.