>>EXKLUZIVNĚ<< Co by znamenalo přijetí návrhu Zákona o Národním parku Šumava z dílny Plzeňského kraje?
Na tyto a další otázky s tím související odpovídal Plzeňským novinkám ekolog Jaromír Bláha z Hnutí Duha, který se problematikou lesů v šumavském národním parku dlouhodobě zabývá.
- Jaký by mělo přijetí tohoto návrhu zákona dopad na nyní chráněná území uvnitř Národního parku Šumava?
Většina národního parku na Šumavě by se otevřela výstavbě a lesy by podléhaly běžnému komerčnímu hospodaření.
Veškeré zakázky na těžbu a prodej dřeva má podle návrhu zákona dostávat nová společnost řízená regionálními politiky.
Takzvané třetí (a nově vytvořené čtvrté) zóny, kde se může stavět a jež nyní tvoří asi 5 % národního parku, by se rozšířily na téměř 70 % jeho území. Radikální změna by většinu parku otevřela další zástavbě hotely či rekreačními středisky včetně developerů s projekty nových sjezdovek lanovek či golfových hřišť.
Většina lesů v národním parku se má napříště řídit pravidly lesního zákona, který platí pro komerční lesy. Nyní všechny lesy v národním parku – bez ohledu na to, zda jsou ponechány divoké přírodě, nebo se v nich kácí – podléhají zákonu o ochraně přírody a krajiny.
Krajští radní však chtějí, aby ochraně přírody podléhaly pouze první zóny, kterým má být vyčleněno 18 % národního parku, a zbytek se řídil stejnými pravidly jako běžné lesy určené k pěstování a těžbě dřeva.
Zákon také chce, aby národní park přestal vypisovat výběrová řízení na práce v lese podle zákona o veřejných zakázkách. Veškeré zakázky – včetně prodeje dřeva – má napříště dostávat nově zřízená obecně prospěšná společnost, kterou budou kontrolovat regionální politici. Národní park a ministerstvo životního prostředí mají mít pouze dvě ze šesti míst ve správní radě.
Přitom nikde v návrhu není řečeno, co se bude dít se ziskem z prodeje dřeva.
- Jaký by mělo dle vašeho názoru dopad přijetí tohoto zákona na ekonomickou situaci obcí ležících v NPŠ?
Ekonomiku obcí v regionu národního parku zásadním způsobem zlepšuje (oproti obcím mimo národní park) turistický ruch. Již nyní jsou příjmy obcí v národním parku dvakrát větší než obcí mimo národní park. Jak ukazují průzkumy mezi návštěvníky - většina z nich sem jezdí právě kvůli národnímu parku a neporušené přírodě. Národní park oproti ostatní krajině nabízí co jinde lidé neuvidí - přírodu divokou. Za divočinou jezdí turisté do exotických oblastí. Můžeme jí mít i u nás - to je největší potenciál a budoucí deviza šumavského národního parku. Jen ji nesmíme nechat zničit těžařskými společnostmi, developerskými projekty či jinou zástavbou. "Plzeňský", stejně jako "Chalupův" návrh zákona tedy přinesou nejen zničení vzácné přírody, ale taky tím podlomí ekonomický potenciál celého regionu.
- Jak budete postupovat, pokud tento návrh zákona bude přijat a vstoupí v platnost?
"Plzeňský" návrh je mrtvý, nebude přijat. Jednat se bude o návrhu ministra Chalupy, který má podporu ODS, a přidají se komunisté i část ČSSD. Možná díky politickým handlům i několik poslanců TOP09 či VV. Jestli poslanci neopraví zásadní chyby jeho návrhu a schválí ho ve stávající podobě, budeme usilovat o zrušení zákona, protože je v rozporu jak s Ústavou ČR, tak legislativou EU.
- Tiskové oddělení NPŠ nás tento týden informovalo o tom, že velké firmy darovaly řádově desetitisíce až statisíce korun do nákupu a výsadby nových stromů v oblasti NPŠ. Jak se na tyto aktivity díváte?
Pozitivně. Jen by si firmy měly hlídat jak jsou jejich peníze doopravdy používány. Jestli se za ně skutečně vysazují mladé buky či jedle v nižších polohách parku, kde je třeba obnovit smíšené lesy - to má smysl. Sázení smrků ve vysokohorských lesích, kde se stejně lépe obnovují samy a zadarmo, kde buky ani jedle nerostou - tam by to bylo vyhazování peněz. Podobně lze uvítat zapojení firem do revitalizací rašelinišť. Dobrovolníci Hnutí DUHA s tím pomáhali na několika týdenních turnusech skoro deset let. Letos ale vedení parku naši pomoc odmítlo, asi jsme se jim nehodili do propagační strategie, o kterou jim jde zřejmě víc než o skutečnou pomoc přírodě.
