Hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská z ČSSD se chce soustředit na dokončení modernizací nemocnic do tří let, využití Letiště České Budějovice, stojí i o zachování porodnice v Prachaticích. Řekla to v rozhovoru pro MF DNES.
Článek najdete zde.
Monitoring médií
- pátek 29. listopad 2024
- V lese shořel stroj za miliony (Hasičské noviny)
- Sídlo Lesů ČR v Hradci: Projekt se musel přepracovat (Hradecký deník)
- Po růstu před dvěma lety se zájem o palivové dřevo v kraji výrazně snížil. Cena dřeva klesla, lidé jím topí méně (Mladá fronta DNES)
- Začíná prodej vánočních stromků. Kde je pořídíte na Rokycansku? (rokycansky.denik.cz)
- Muži na Karvinsku podle celníků lovili chráněné dravé ptáky ve volné přírodě (ČTK)
- Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřeného (ČTK)
- Návštěvnost hřebenů Krkonoš v turistické sezoně meziročně klesla o 5 pct (ČTK)
- U Olomouce někdo zapaluje posedy a krmelce. Policie hledá svědka z fotografií (olomoucky.denik.cz)
- čtvrtek 28. listopad 2024
- „Tohle si zvířata nezaslouží.“ Myslivci se zlobí na policisty, že trápí divočáky (seznamzpravy.cz)
- Perspektivy původní populace tisu červeného v širší oblasti Podyjí (nase-voda.cz)
Poslední komentáře
-
Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb
, VčeraJo a kvanta agátu - kterej jde taky od 2m. ES Haniska ... -
Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb
, VčeraA pár postřehů z východního faldvidéku. Půlka dubu jde do kontejneru ... -
Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb
, VčeraA jak naši Polští přátelé ? Listopadové submisje drewne v Lublinu ... -
Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb
, Včera" Proč to děláme: 1. Je to ochrana vlastníků dříví. Kdyby se stalo (což ... -
Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb
, VčeraPouze odpovídám na poslední odstavec ohledně tzv. "Vyvolávací ceny". -
Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb
, Před 2 dnyJasan - klesá nabídka i špičková cena, což bude na vrub kvality a ... -
Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb
, Před 2 dnyA ještě pár postřehů ke dříví. -
Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb
, Před 2 dnyAby to nevyznělo negativně - kluci deblický by měli dostat nějakej ...
Komentáře
chce formou tentokrát své politické komedie "zachraňovat ČSSD" se asi divadla bojí víc než paní hejtmanka. Jenom mně je podezřelé, že ji za její vyjádření zastupitelstvo neodvolalo. Důvod odvolání to naplňuje. To je totiž ( nejenom) hrubý nátlak a vydírání. O omezení svobody slova smyslu raději nepíšu. O tom promluvili koncem roku 2018 ve svých projevech jiní naši velikáni.
Silnice středem lesa , levá strana bezzásahová pravá kde se tvrdě zasahuje .
Stejně na té pravé bude pořád brouček obzvlášť při tomto podnebí jaké je poslední 3 roky .
Jak daleko se brouk šíří v podmínkách celé ČR není uspokojivě zjištěno, to Vás ale neopravňuje k podobným nabubřelým komentářům.
Pokud do jakékoliv problematiky promlouvají stejní teoretici bez vlastní zkušenosti, tak to dopadá vždycky špatně. Bohužel to u nás není výjimkou.
Brouka máme bohaťe dost , když budeme mít tolik pětikorun co máme brouků , tak to dá na tři Tatry 148 a nemusí celá rodina sto let nic dělat .
Pokud neovládáš statiku ocelových konstrukcí a padají ti mosty, můžeš mít diplomů ze stavárny kolik chceš, ale jako konstruktér končíš. Pokud nepoznáš zánět slepáku a zemře ti pacient, kterému naordinuješ střevní desinficiens tak končíš jako lékař. A pokud nedokážeš trvale udržitelným způsobem pěstovat lesy, pokud se "odborníkům" tvého kalibru rozpadají momentálně po republice tisíce hektarů smrkových plantáží, takže "odbornou péčí" lesníků tvého typu hrozí na řadě míst deforestace, tak končíš jako lesník. Můžeš se přitom ohánět kolika tituly chceš, ale pokud tě rovnou nezavřou, tak ti minimálně přestanou naslouchat, společnost tě přestane respektovat, tvé názory přestanou být brány vážně.
No a přesně to se teď děje. Víš, ono je úplně jedno, jaký je mechanismus šíření brouka v podmínkách ČR, protože tím klíčovým toto vůbec není. Tím klíčovým faktorem je, že po republice máme cca 70-80% smrku rostoucího v podmínkách desítky let trvajícího stresu, kdy už je v podstatě otázkou pouze momentálních okolností či "náhody", kdy a jak to "bouchne". Toto ty ani tobě podobní technologové lesa (protože nic jiného nejste) nechápou a pochopit odmítají.
Dostali jste x šancí, o tom, že jdete zcela špatným směrem, se mluví - nikoliv mezi ochranáři, ale mezi lesníky - už nejméně 60 let, ale vy jste kromě kosmetických změn neudělali VŮBEC NIC. Momentálně se hroutí trh se dřevem, takže vykukové tvého typu to budou cpát Němcům, Číňanovi a kdoví komu, a přitom budou s nataženou prackou stát a kňučet: - státe, přispěj nám, je zle, kalamita, zle proděláváme!
A stát? Na co vám má přispět - abyste bez sebereflexe pokračovali v dosavadních chybách??
Užs ukázal opakovaně, že názory veřejnosti, ty "odborníku", pohrdáš. A děláš chybu, opravdu velkou. Protože kdybys je bral vážně, zjistil bys například, že na diskusích pod články, které jsou zde v Monitoringu médií uváděné, s vaší plantážnickou smrkovou squadrou souhlasí tak nanejvýš 15% občanů této země.
Takže až se "to" pořádně rozběhne, máte se na co těšit. Ta situace nastane po jarním rojení 2019.
Lidé této země vám v drtivé většině na vaše smrčkařské experimentování už nehodlají přispívat. Je to tvůj koníček, tak si to dělej za své peníze a na svém pozemku, ale zapomeň na to, že tím budeš ničit majetky druhých a ještě stát s nataženou prackou, aby ti tvé nezdary veřejnost finančně sanovala.
Jinak - tys zase pil, že? V jednom příspěvku mi tykáš, ve druhém vykáš. Doporučuju ti střízlivost, bude se ti už brzo hodit mnohem líp.
www.hnutizivot.cz/download1/aktuality_sbornik.pdf
I proto jsem měl rád debaty na lesárně v malém kruhu.
Česká lesnická škola byla zlikvidována komunistickým zásahem, ve jménu revoluce, jménem civilizace atd.
Podstatná je skutečnost, realita - % zastoupení smrku, které se naprosto vymyká geografickým podmínkám ČR.
Tím je řečeno vše.
Přitom byste přeci mohli jásat a být plni klidu a míru, ne? Smrky hojně odumírají, místo nich můžeme zasázet něco jiného, tak hurrá, hurrá kůrovče honem do toho.
Smutné a trapné zároveň je to, jak málo toho víte a jak moc tu svojí nicku vyvyšujete. Projde mi sice rukama tisíce řádků dat a kůrovci (sami mi tam nepřišli musel jsem sehnat, protože mne zajímala a zajímá stále populační dynamika kůrovců) a stejně jsem postaven na roveň (pardon na podúroveň) lidoznalců vašeho typu. Je to znovu zajímavý jev doby, někdo si může informace najít a poučit se a stejně to neudělá - protože nechce. Přemýšlím o tom, co je náplní práce ekologa Vašeho typu?? Co je náplní práce lesníka je sázení lesa, vychovávání lesa, těžba lesa, ochrana lesa, hospodářská úprava lesa apod. Je to zároveň v podstatě čistá ekologie, protože vést svatou válku, nadávat druhým, vinit a hanit zemřelé lesníky, to ekologie není. Takže by mne zajímalo, za koho se pokládáte?? Kým si myslíte, že jste?? Nějakou novou, konečně poučenou rasou nových lidí, kteří konečně zavedou ten správný pořádek a řád i v lese? Sázet se bude podle přirozené dřevinné skladby lesa (Vladimír tedy nejprve ještě rozhodne, kam vysází cedry a další neofyty), nebo ještě lépe sázet se nebude vůbec, protože Velká Matka Příroda to v bezzásahovém režimu zalesní sama a nejlíp? Nejdete taky náhodou 9.1. na seminář Prof. Fanty na AV do Prahy??
Inteligentní a zkušení lidé by měli prázdnotu těchto nových a lepších zítřků kdekoliv prohlédnout a vědět, že to bývá cesta nikam a každá destrukce (nebo disturbance) s sebou nese zánik, který je buď zčásti, buď úplně odvratitelný. A kdo ten zánik odvrací, ten je právem nazýván hospodářem a není to nadávkou, jak bývá v poslední době uváděno ve spojení např. s hospodářským lesem. Vy tvrdíte, že odvracíte škody z čeho?? Z budoucího mylného znovuzalesňování smrkem?? A to je všechno, co ve Vás budí takové emoce?? Nepřipadáte si trochu ubozí a malicherní??
S výjimkou okrajových poloh (např. pod hranicí lesa nebo na rozhraní les - step) na většině míst rostly směsi několika dřevin. V historické době (tedy od počátku křesťanského letopočtu) se střídala různě teplá a vlhká období. Nárůst srážek a ochlazení vedl u nás k posunu jedle a buku do nižších poloh spojenému s poklesem horní hranice lesa, zatímco teplá a suchá období vedla k posunu lesních vegetačních stupňů do vyšších nadmořských výšek. Od 9. století se výrazně oteplilo, což zarazilo do té doby dolů expandující bučiny a jedlobučiny a výrazně napomohlo středověké kolonizaci. Karel IV. ještě stihl zakládat v Čechách vinice v místech, kde na to dnes upomínají už jen místní názvy, pěstovat melouny na Kolínsku a dokonce fíkovníky pod pražskými hradbami. Od konce 16. století však nastává změna, která ovšem přichází do už silně odlesněné krajiny. Ochlazení a zvlhčení klimatu spolu s hladem po dřevu pak nahrálo od 18. do začátku 20. století smrkové a borové mánii, v níž někteří méně bystří lesníci pokračují - bez ohledu na opět se měnící klimatické podmínky - dodnes.
Tví guruové prosadili boreální plantáže, které se jednak většinou nedokážou udržitelným způsobem obnovovat, jednak devastují půdy, na nichž rostou, a jednak mají velmi malou schopnost reagovat na krátkodobé i dlouhodobé klimatické změny. Výpadek jedle v jedlobučině nahradí buk, a pokud selže i ten, nasune se na dané místo dub, klen či habr. K deforestaci proto nemůže dojít. Les se tedy rozpadá pouze maloplošně, a přitom si ponechává všechny pro ekosystém i člověka klíčové funkce. Dokonce i monocenózní lesní porosty (u nás typicky bučiny či bory) mají tuto schopnost! I v rámci jediného typu krajiny jsou přitom porosty pestré - předhistorické porosty dokázaly zajistit prosperitu i natolik nárokově rozdílných druhů, jakými byl hluboký stín snášející tis a jen velmi malé zastínění tolerující jalovec! Kde jsou dnes v lesích tyto cenné dřeviny, po 200 letech "péče" lesních "odborníků"?
Klima se neustále měnilo tím či oním směrem, lesní ekosystém na to reagoval, aniž by - aspoň tedy ve střední Evropě - kdy v historicky dokumentované době zanikl.
Teprve s nástupem německého plantážnictví naše lesy tuto schopnost ztratily. Takže tady máme (a teprve budeme mít!) tisíce hektarů téměř nezalesnitelných kalamitních holin po boreálních dřevinách, za které může poděkovat jedinému - tomu, jak se v předešlých generacích na těchto plochách "hospodařilo"!
Je zločinem napsat pravdu? Je teorií zastávat názor, že teplotně, srážkově, pedologicky, je středoevropský les je něco zcela jiného než smrčina severního Švédska nebo severozápadního Ruska?
Potom mluvíte o nějaké deforestrizaci (odlesnění), kterou podle Vás zažíváme poprvé od doby ledové. Mám pocit, že Vám Váš fanatismus opět zatměl obzor, protože při Vašem vzdělání byste mohl vědět, že například v roce 1620 byla lesnatost českých zemí pouhopouhých 14%, na které se naštěstí nedostaneme, ani když všechen smrk odumře. Takže v tom Vašem blátě rádoby přesných úvah (ve skutečnosti velkých omylů) zase vězíte až po uši Vy sám. Dobrý den pane doktore Pelíšku !!
Klewar
Z toho, že jsi téměř nic nepochopil, si hlavu nelámej - už jsem si zvykl.
Věci, které jsem napsal, se dočteš v kdejaké knize či dokonce příručce o vývoji klimatu v době poledové, napsané tak, aby ji hltali i studenti střední školy. Čtu je zhruba od třinácti - co čteš ty?
Tyto publikace jsou populárně vědecké, určené naprosto běžnému publiku. I takto zjednodušené přesahují možnosti tvého chápání?
Deforestizaci či deforestrizaci jsem mínil hospodářsky chybně, tedy následně kalamitně apod. podmíněnou. Nepíši to tam snad jasně, že se nejedná o procesy podmíněné kolonizací, osídlováním, zemědělskou činností apod.?? Proč si to nejprve nepřečteš, než se k tomu začneš vyjadřovat?
Mně porosty neodumírají, takže já v žádném bahně nevězím. Když v jakémkoliv z mých porostů začne kalamitně odumírat jakákoliv dřevina, tak ten porost nezanikne, protože ho nahradí dřeviny ostatní. Jak to vypadá u tebe? Pochlub se.
Co zůstane po Vás, nožičkáři? O tisících hektarů obtížně zalesnitelných kalamitních holin jsme už mluvili, co tam máš dalšího? Zisky Číňanů nebo Němců? Měsíční krajina? Králikářské Hnutí Život? Měl bys lozit kanálama a ne poučovat. Opravdu méně pij, ty rádoby nezúčastněně žoviální "dobrý den pane doktore Pelíšku". Tady nejsi v nějakém vašem kostele postaveném z nakradených peněz na nedělním kázání.
Věřím, že slušnost není slabost a proto na Vaše animozity a soudy Ad hominem nebudu reagovat.
Kam se ztratila elementární schopnost vést dialog bez podpásových sdělení o alkoholismu, králíkářství apod. ?? Ve společnosti, kde se stejně vyjadřuje i prezident vzniká nebezpečný precedens pro ostatní, což je asi jediná polehčující okolnost pro Vaše permanentní útoky.
Který z nich je ten skutečný?
Velmi rád s tebou povedu faktickou, argumentační a solidní diskusi, a budu ti třeba onikat, jen už se konečně rozhodni, jakým způsobem tedy chceš komunikovat.
Co třeba shoda na tom, že nebudeme tady na Silvariu používat narážky na náboženství, víru, sexuální orientaci a nebudeme hanit zemřelé lidi, kteří se nemohou bránit. Svá leckdy protichůdná tvrzení, že doložíme přesnou formulací svých vlastních pozorování podepřených M-S analýzou, popřípadě citací vědeckého periodika, popřípadě oficiálních veřejných resortních výkazů organizací, které jsou za svoje výstupy právně odpovědné (nikoliv třeba NGO, kde je odpovědnost nulová).
Také by bylo vhodné držet se tématu, pod kterým se diskutuje, protože třeba tento shora uvedený článek je především o šíření kůrovce v rámci JČ kraje z NP Šumava a jeho bezzásahových zón.
Pokud jste ochoten přistoupit na taková pravidla, tak já ano a zároveň jsem přesvědčen, že velmi brzy dojdeme k meritu věci a Vy budete muset uznat svoje omyly.
Klima se mění, ale ne ve smyslu pouhého oteplování. Roste délka a četnost suchých period během vegetační doby, vláha přichází často v zimě, a to díky potlačení vlivu ruských anticyklón, takže i zimy se oteplují. Toto nejsou a nemohou být podmínky pro mělce kořenící, na nerovnoměrnost srážek naprosto nevybavené boreální dřeviny.
Nelze proto zastávat pouze postoje, kteří mnozí zjednodušují na "tradiční lesnické", nebo "tradiční ochranářské". Je potřeba jít cestou zdravého rozumu a vědění, ne se pouze někam zařazovat. Co budou muset na budoucím LH zkousnout konzervativní lesníci, je dobře zřejmé z této diskuse, ale změnit se bude muset i na dotacích závislá, v případě lesů téměř impotentní a často klamné cíle sledující ochrana přírody. Může se za pár desetiletí například stát, že pokud budeme chtít mít i v nížinách a pahorkatinách hezké jehličnany, neobejdeme se bez nedávno diskutovaných cedrů či douglasky. Co se stane určitě, bude to, že řada "ochranářsky cenných lučních stanovišť" prostě zanikne, podlehne lesní sukcesi. Je třeba si uvědomit, že možnosti člověka bránit přirozeným přírodním procesům jsou pouze částečné a dočasné, čas zúčtování pak přijde tak jako tak a většinou pak navíc zaplatíme příliš vysokou cenu. Středoevropský les se v poledové době složitě nevyvíjel tisíce let na to, aby byl pak "technicky překonán" během dvou stovek let saskými plantážemi. Plantážníci si to ve své pýše mysleli, a teď jim nezbývá, než polknout hořkou pilulku poznání.
"http://www.hnutizivot.cz/download1/aktuality_sbornik.pdf"
www.hnutizivot.cz/download1/aktuality_sbornik.pdf
Neustále vydáváš názory své skupiny za univerzalistické, názory, jež by měly mít všeobecnou platnost - podobně, jako se na univerzální a všem nadřazenou pasuje tvá víra, která prýští i z většiny tvých lesnických postojů.
Ale k tomu sborníku.
Je víceméně pouze o Šumavě a jako červená nit se jím vine teze:
nechejte nás na Šumavě pěstovat monokultury smrku jako doposud, protože jinak půdu spláchne eroze a lesní ekosystém jako takový zanikne či bude fatálně ohrožený.
Údaje, které ve sborníku uvádíte, ovšem nejsou důkazy, protože zcela chybí srovnání s lesem podrostním, výběrovým, lesem s přírodě blízkým složením dřevin.
Chybí srovnání smrkové plantáže a sukcesního lesa po 10, 20, 50 letech - ale k tomu nemáte odvahu, že? A kdybyste měli tu moc, tak ani vznik ploch umožňujících takové srovnání nedovolíte.
Chybí tedy porovnání poměrů mezi spontánně (tedy "bezzásahově") zmlazenou smrčinou / porostem a stejně starou smrkovou plantáží.
Když jsem pracoval na dizertační práci, opakoval mi můj školitel: - pamatuj, že každý další graf sníží čtenost tvé práce o 10%. Byla to jistě nadsázka, ale něco na tom bylo. Spousta grafů, moře teorie - ale ve skutečnosti nic než obhajoba nožičkovského plantážnictví, za niž se můžete (všech patnáct sympatizantů s podobnými názory, kteří si své příspěvky vzájemně přečtou a tady plusují) navzájem poplácat po ramenou. Těm tisícům hektarů plantáží, které všude schnou a schnout dále budou, to ale určitě nepomůže.
Uvedený citát o souvislosti Země a deště je velmi vhodný a vůbec nezáleží na tom, jestli je z bible, stejně by mohla použita i citace i indiánského ki-pu (jestli jej máte, tak mi ho dodejte). Odmítání nechat se inspirovat historickými díly (v tomto případě bible, kterou napsali i kanonizovali obyčejní lidé) považuji obecně za nedostatek sebereflexe - oč.by podle Vás byl přínosnější např.citát pana Pelíška??
"Přemýšlím o tom, co je náplní práce ekologa Vašeho typu??"
Vás už třeba 6. LVS nebo 2. LVS. nezajímá??
A jaká je to oblast vnější západní Karpaty??
Mimochodem, když máte takový zájem, proč diskutujete pod článkem o bezzásahovosti na Šumavě, tam totiž 3-5.LVS vnějších západních Karpat skutečně mnoho nenajdete. Nebudu Vás ale chytat za slovo, protože chci věřit tomu, že Vás zajímají i širší souvislosti celé ČR a jste ochoten uznat i jiné názory než ten svůj.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lesn%C3%AD_vegeta%C4%8Dn%C3%AD_stupe%C5%88
Jsem tedy aktivní v dubo-bukovém, bukovém a jedlobukovém LVS oblasti vnějších západních Karpat.
2. a 6. LVS mě samozřejmě zajímají taky, ale protože v nich nežiju a neobhospodařuju lesy, nemůžu tam "sloužit" jinak než pouze teoreticky.
Vnější západní Karpaty zasahují v ČR od Slezských, přes Moravskoslezské Beskydy, dále Věřovické vrchy, Vsetínské a Hostýnsko-Vizovické vrchy, dále přes Javorníky, Chřiby, a končí Bílými Karpatami a Ždánickým lesem.
Pod článkem o Šumavě diskutuju jednak proto, že je to není zakázáno, a jednak proto, že řada procesů, byť na 300-400 km vzdálené Šumavě, je identická s vnějšími západními Karpatami, neboť se stále pohybujeme v podmínkách přirozených listnatých a smíšených lesů střední Evropy.
Uznávám velmi mnoho jiných názorů, než jsou ty moje, a dokonce se jedná častěji o názory lesníků než o názory ochranářů. Musí jít ovšem o lesníky, nikoliv o pěstitele plantáží. To už bychom se totiž pohybovali v oblasti zemědělství, nikoliv v oblasti lesnictví.
Psal jste "kdo ten zánik odvrací, ten je právem nazýván hospodářem a není to nadávkou, jak bývá v poslední době uváděno ve spojení např. s hospodářským lesem. Vy tvrdíte, že odvracíte škody z čeho?? Z budoucího mylného znovuzalesňování smrkem??", tak jsem jen požádal o upřesnění. Není jasné, jakou jinou cestou se chcete ubírat Vy, jako ten nadúrovňový odborník, když ostatní nemají radit a nechat mluvit profesionály. Jen jsem chtěl vědět, jakou jinou koncepci, než přestat sázet smrk v takovém zastoupení navrhujete, a nic jiného, než výzkum populační dynamiky it jste nezmínil. Z toho se zdá, že chcete jet dál jak to je, a jen se důsledněji bránit kůrovci. Může to být Váš názor, nebo to jen tak vyznělo a třeba je to jinak, jak tedy? Ona je tam i ta návaznost na Dr. Nožičku, který došel vlastně k témuž. Každopádně není důvod se kvůli tomu urážet.
Bylo by proto lepší se bavit ke skutečnému problému a jeho řešení. Stále přetrvává dojem, že vidíte problém v postoji ke kůrovci samotnému a jeho dynamice, ne v tom, že mu vytváříme ideální podmínky tím, že udržujeme styl hospodaření, který zde byl zaveden jako náplast na průmyslovou revoluci, pak se v tom pokračovalo a do socialistického systému hospodaření to zapadlo jako pr.del na hrnec. Je to ale správná cesta?
Vývoj dřevinné skladby je prostě úplně jiný problém, než abyste ho mohl shrnout do tvrzení "Česká lesnická škola byla zlikvidována komunistickým zásahem, ve jménu revoluce, jménem civilizace atd. Podstatná je skutečnost, realita - % zastoupení smrku, které se naprosto vymyká geografickým podmínkám ČR. Tím je řečeno vše."
Házet vinu za současný stav na současné lesníky z těchto důvodů je opravdu hodně hloupé!
No tomu tedy říkám proměna druhové skladby - ve vaší režii!
Měl jsem bohužel pravdu (opravdu bohužel), když jsem psal o těch kosmetických změnách.
Protože pokud vás někdo nebo něco konečně neklepne přes prsty, tak u toho kosmetického rozsahu zůstane - platit to ale budeme my všichni.
A najdete spoustu textů a výzkumných prací, které upozorňovaly na nutnost změny druhové skladby směrem k přirozenému zastoupení dřevin.
Dnes jsou podobné výzkumy málem nekriticky oslavovány. I dříve mezi lesníky byli jedinci, kteří viděli dále a hlavně měli cit pro přírodu.
"Ten kdo odvrací zánik, ten je právem nazýván hospodářem" - píšete. Tím se stavíte striktně proti přírodě, protože vznik a zánik jsou podstata vývoje a koloběh života.
Argumentace čísly o "úpravě" zastoupení smrku ze 60% na 54% také pokulhává, neboť se o ni nezasloužili ani tak lesníci, jako opět měrou největší příroda. Stačí vzpomenout na velkou kůrovcovou kalamitu v letech 1992, 1993, poté bořivé větry 2003, 2007, zkrátka na počátku tohoto tisíciletí. To jsou dohromady obrovské kalamitní plochy, které nebyly 100% zalesněny opět smrkem. Některé plochy byly ponechány samovolnému vývoji. Jinde lesníci vysázeli listnáče pod vlivem nejrůznějších okolností.
Vydávat těch 6% málem za počin hodný medaile či vyznamenání je trošku infantilní.
Pokud vyloučíte člověka a jeho vliv z ekosystému, tak skutečně můžete stát proti přírodě, když budete zasahovat v duchu odvracení zániku. Ne tak v krajině, která je člověkem změněna, zde může bezzásahovost vyvolat nepřirozený chod přírodních procesů, tzv. quasinatural vector (seminatural) - příkladem je kůrovec na Trojmezné, kde jeho počty gradovaly tam, kam se přirozeně nedostávaly(populace parazita byla nepřirozeně vysoká) - v důsledku toho byl rozpad hlavní etáže nikoliv přírodní proces, ale podmíněně přírodní, čí spíše uměle vyvolaný. Rezistence vrcholného klimaxu není narušována vždy nějakým Ips typographus L., jak se stalo zde. Důkazem budiž věk hostitele v normálním stavu (až 680 let), přičemž naprosto rozhodující část věku stromu žije tento ve stavu atraktivní niky pro parazita. Jednoduše není přírodní zákon, že by každý smrk (nebo jejich většina) musela umírat na kůrovce. Nevím, co Vám ortodoxním bezzásahovačům pořád vadí. Koncepce winXwin je ve světě zcela uznávána. To asi jenom my v Čechách se musíme probudit ze sna o samovolné homeostáze, která vyplyne potom, co se na všechno vykašleme.
Vy jste tady kázal nesmysly o tom, jak komunisté zničili ekologickou školu, já komunista nejsem, ale vadí mi podobně bezduché a nebudující výroky, které jsou nepravdivé. Kdyby to pravda byla, musel by od nástupu komunismu podíl smrku růst a nikoliv klesat - to je jednoduché jako facka. Problém nepůvodního areálu SM vyplývá z mnohem hlubší historie a je košer to vědět a přiznat dřív, než začnete psát Vaše: "česká lesnická škola byla zlikvidována komunistickým zásahem, ve jménu revoluce, jménem civilizace atd." Česká lesnická škola má až dosud mnohem lepší úroveň, než česká ekologická škola (např. PF UK, pod vedením Kindlmann, Frouz apod. - to je prostě realita). Během toho Vašeho komunismu vznikly například díla historického průzkumu lesů, nebo celý typologický elaborát, tak zanechte toho Vašeho míření a střílení.
Co nám opravdu hrozí je rozsáhlá privatizace pozemků ve vlastnictví státu a až se to stane, tak budete koukat, jak Vás i mne pan Nový pošle k šípku s celou ekologií. Zničené lesy a zchudlý a zadlužený podnik LČR s.p. jsou jen předehry.
Smutné by bylo, kdybyste tomu schválně nahrával, kolego!
A za několik let tento člověk publikoval články o pěstování a výchově lesů s využitím potenciálu přírody, tedy ponechat vliv přírodních sil a vlivů a v podstatě tvrdil totéž, co jsem za doby studia předestřel a o čem jsme diskutovali.
Nepleťte mi tady ekologii, o té jsem nepsal. Bavíme se pořád o lesnickém konzervatismu. O soustředění se primárně na výnosy z produkce dříví. Pak v malé míře nekřesťanské nájmy z honiteb, které v podstatě neumožňují snižování stavů spárkaté zvěře.
Postrádám invenci a odvahu snad většiny lesních správců (nedivím se tomu vzhledem k centrálnímu byrokratickému řízení LČR) hledat nové způsoby, odpovídající místním podmínkám.
O rezignaci na mimoprodukční funkce lesů se také napsalo dosti.
Pokřivený trh s dřívím je samostatná kapitola a je v podstatě od počátku tisíciletí deformován vlivem kalamitních a značných nahodilých těžeb.
A přesto všechno se jede setrvačností s konzervatismem sobě vlastním. Škody zvěří nijak nevyřešeny, náklady na ochranu kultur v podstatě stále stejné. Úředníci na MZe stále stejní a pořád se tlačí kára dále, aniž by se tlačící většina podívala před káru, kam vlastně jede.
A co se týká privatizace. Pokud MZe, přesněji úředníci a pak management LČR nezmění přístup, tak k té privatizaci možná opravdu dojde. Největší podíl viny ale ponesou právě oni díky dosavadnímu přístupu.
Jinak obecně a ke zvěři se taky může ukázat, že plošné zvýšení úživnosti porostů prudkým nárůstem pionýrských měkkých dřevin paradoxně může způsobit zlepšení šancí i pro ty dřeviny cílové a fungování vazeb v lese vůbec, a že to ze všech úhlů pohledu nemusí být jen katastrofa. Kdo ví? I když ty současné škody samozřejmě nikomu nepřeju a jako cílený záměrný postup by to nejlepší cesta zrovna nebyla.
Měkké dřeviny jsou dočasná cesta, jak si pomoci. Úživnost lokality zvýší skokově, takže nebudeme závislí na tom, jestli myslivci milostivě sníží nebo nesníží stavy zvěře. Mají podstatně vyšší regenerační schopnost, takže bříza zkousaná na pahýlek nebude totéž, jako buk zkousaný na pahýlek.
Je třeba přijmout, co se stalo a ještě stane (na řadě míst prakticky deforestace neřešitelná dosud aplikovanými prostředky) a při obnově vytvořit novou ekosystémovou rovnováhu. Stavy zvěře jsou na řadě míst kritické, ale mám zkušenosti dokonce i s jedlí, že pokud zvěř "umoříme" pomocí nátěrů, oplocenek, mravenčí a dekády trvající práce s jedlovými nálety, posune se na řadě míst ta rovnováha ve prospěch jedle a ani vysoké stavy zvěře už ji nebudou schopné z krajiny dostat, jako z ní dostanou pár chudáčků boučků nebo jedlí v tisícihektarové smrkové pustině. Jinými slovy: to nejdůležitější, co je teď třeba udělat i z pozice lesnické, je výrazně a co nejrychleji zvýšit úživnost lokalit a tím co možná nejvíce eliminovat jinak kritický vliv přemnožené spárkaté zvěře. Ty pláně, na kterých dnes akorát svítí pařezy, ale za dva roky už tam budou dvoumetrové břízy a jívy, které tam nikdo nesázel, nám ukazují cestu.