Pokud se prezidentu Joeu Bidenovi nepodaří prosadit v Kongresu investice v rámci boje s klimatickými změnami, jež jsou součástí jeho obřího investičního balíku, nebudou USA schopné dosáhnout prezidentem stanoveného cíle a snížit emise skleníkových plynů alespoň o 50 procent do roku 2030. Podle televize CNN k takovému závěru došlo ve svých studiích několik nezávislých analytických institutů. Bidenův investiční plán narazil o víkendu na zásadní překážku, když jej odmítl podpořit klíčový demokratický senátor.
„Bez toho návrhu (investic) skutečně nemáme plán, jak se poprat s klimatickou krizí v USA,“ řekla Leah Strokesová z organizace Evergreen Action a z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře. „Snížit emise uhlíku o 50-52 procent je opravdu velký cíl, je to to, co je nutné, ale nestane se to bez zásadních federálních investic,“ dodala.
Bidenův návrh velkého investičního balíku v hodnotě asi 1,85 bilionu dolarů (41,4 bilionu korun) zaměřeného zejména na sociální a environmentální programy je jednou z priorit současné americké administrativy. Od začátku však naráží na odpor některých umírněných demokratů, kteří nesouhlasí s tak velkými veřejnými výdaji nebo se způsobem, jimiž je chce vláda financovat. Biden si přitom musí zajistit v Senátu hlasy všech svých spolustraníků, protože demokraté mají v této horní kongresové komoře nejtěsnější možnou většinu.
Proti současné podobě návrhu se však o víkendu definitivně postavil demokratický senátor ze Západní Virginie Joe Manchin. Bílý dům i vedení demokratů tak v komoře nyní hledají cesty, jak návrh upravit, aby mohl projít.
Biden v dubnu oznámil, že chce do konce tohoto desetiletí snížit emise skleníkových plynů v USA nejméně o polovinu, a to především prostřednictvím zásahů v oblasti energetiky a dopravy. Jeho investiční balík obsahoval mimo jiné tučné odpočty z daní na rozvoj „čistých“ zdrojů energie a nákup elektrických osobních vozidel, bez nichž je podle expertů cíl snížení emisí neuskutečnitelný.
Podle analýzy společnosti Rhodium je Bidenův emisní záměr reálný v případě přijetí investic a nových regulací na federální a státní úrovni. Pokud by však prezident nedokázal v parlamentu prosadit ani peněžité pobídky pro spotřebitele, ani nová pravidla, klesla by produkce skleníkových plynů jen zhruba o 17 až 25 procent. K podobnému závěru došli i vědci z Princetonské univerzity.
Biden s Manchinem jsou podle svých vyjádření i přes neshodu ochotni spolu nadále jednat a špičky demokratů doufají, že se nakonec investiční balík v určité podobě podaří v Kongresu schválit. Manchin například přišel podle médií minulý týden s návrhem, který investice do klimatických plánů obsahoval, obě strany se však nedomluvily kvůli snahám senátora vyškrtnout nové daňové úlevy na dětech.
Levicovější část demokratické strany, takzvaní progresivisté, nicméně už i Manchinem odmítnutou podobu plánu berou jako značný kompromis, původně totiž chtěli několikanásobně větší investice. V posledních dnech proto vyjadřují nelibost nad možností, že by Biden ve snaze vyhovět Manchinovi zasahoval do zamýšlených sociálních investic, které považují za klíčové.
Někteří progresivisté nyní vyzývají Bidena, aby co nejvíce využil svoje exekutivní pravomoci a prosadil některé investice a pravidla formou prezidentských příkazů. To však někteří experti považují za riskantní. Jeho kroky by totiž mohl jednoduše zvrátit příští prezident a neměly by rovněž takovou váhu, jako zákon schválený zákonodárnou mocí.
Jednání o osudu Bidenova investičního plánu budou pokračovat po Novém roce. Kongres má však jen omezený čas, zhruba od února se totiž podle amerických médií pozornost zákonodárců přenese téměř výlučně na listopadové volby do zákonodárného sboru.
ČTK
